Pro unii je Budapešť až příliš sebevědomá

Kolem dálnice z Vídně do Budapešti vyrůstají moderní haly firem světových značek. Hlavní město Maďarska si mnohé multinárodní koncerny vybraly jako základnu pro expanzi do okolních států.

"Maďarsko nebylo za socialismu považováno za tradiční průmyslovou zemi. Struktura našeho hospodářství se ale zcela změnila a dnes je strojírenství tahounem ekonomiky," popisuje pokrok za posledních dvanáct let Lázsló Szöllosi z ministerstva hospodářství.

Ekonomický úspěch posledních šesti let s průměrným pětiprocentním ročním hospodářským růstem stál i za viditelným posílením pozice Maďarska v jednáních o vstupu do Evropské unie.

Budapešť také velmi rychle přejala unijní zákony, což bylo umožněno i tím, že všechny hlavní politické síly vstup do unie podporují.

Ve vstupních rozhovorech je Maďarsko se čtyřiadvaceti uzavřenými kapitolami v čele kandidátských zemí. Stejné má jen Slovinsko. To je však podle jednoho středoevropského diplomata dáno i taktikou Budapešti. "Maďaři přijmou i obtížné kapitoly bez připomínek, ale poté, co je se slávou uzavřou, se k nim vrací a znovu je otevírají. O tom se však už nemluví," tvrdí diplomat.

S pozicí premianta vstupu se pojí i sebevědomá prohlášení, která v poslední době z Budapešti často zaznívají. "Maďarsko je již dnes připraveno na vstup do Evropské unie," uvedl v polovině února ministr zahraničí János Martonyi.

Nechceme čekat

Přes donedávna probíhající spolupráci ve Visegrádské čtyřce dává Budapešť také najevo, že nechce čekat na další země - především zaostávající Polsko. "Jedna země se třeba dostane do obtížné fáze a nebude schopna se kvalifikovat," prohlásil premiér Viktor Orbán. "Nikdo by neměl být nucen čekat, až budou další připraveni," dodal Orbán. Potvrdil, že až na kapitolu hospodářská soutěž je Maďarsko s přípravou na vstup "v zásadě hotovo".

Sebevědomí Budapešti se projevilo i v tom, že jako první kandidátská země jednoznačně odmítla bruselský návrh rozpočtu rozšíření, který pro zemědělce z kandidátských zemí počítá pouze se čtvrtinovými dotacemi oproti současným členům unie. "Chceme vstoupit do EU se stejnými podmínkami," řekl v Bruselu Orbán.

Ekonomické statistiky však ukazují, že Budapešť na tom není tak skvěle, jak by to mohlo na první pohled vypadat. Hospodářská výkonnost země přes stabilní růst stále zaostává i za Českem. Podle letošní studie konzultační firmy Czipin and Proudfoot citované agenturou Reuters je také například produktivita maďarské ekonomiky o dvaačtyřicet procent nižší, než je průměr Evropské unie.

Stejně tak ještě není především ve východní části země na evropské úrovni potřebná infrastruktura.

V Maďarsku, kde se vstup do EU v roce 2004 bere jako fakt, se na rozdíl od Česka či Polska už vášnivě debatuje o postavení země v rámci unie. "Vývoj v unii dospěl v mnoha směrech k bodu zlomu či zvratu. Na to, jak dál, existuje mnoho odpovědí," říká poslanec opozičních socialistů Gyula Molnár. "Orbán se snaží přesvědčit, že jeho koncepce Evropy silných národních států je seriózní odpovědí na tyto výzvy," dodává Molnár, podle něhož je současný premiér součástí ostře pravicové koalice sil sdružujících se kolem bavorského premiéra Edmunda Stoibera.

Socialisté, kteří se budou v nedělních volbách snažit ukončit čtyřleté panování Orbánova FIDESZ, se naopak staví za federální model Evropy.

Velký národ

Pro Maďary má vstup do unie a její dohledné rozšíření i o sousední země jeden podstatný rozměr - má umožnit mírové znovusjednocení maďarského národa, z něhož třetina, tedy kolem pěti miliónů, žije za hranicemi. "Evropská unie je podle nás i o tom, že mezistátní hranice zprůsvitní," vysvětluje pohled současné budapešťské vlády státní tajemník ministerstva zahraničí Zsolt Németh.

Premiér Orbán hovoří o "velkém maďarském patnáctimiliónovém národě", o Karpatské kotlině jako maďarském životním prostoru a roli Maďarska jako regionální mocnosti.

Socialisté ale slibují, že by v případě svého vítězství tuto politiku revidovali. Maďarsku se v tomto směru ostatně dostalo v posledních týdnech už od Bruselu varování, aby uklidnilo vztahy se sousedy, kteří projevy "velkomaďarské" politiky sledují se znepokojením.