Problémy litevského potravinářského průmyslu při vstupu do EU

Potravinářský průmysl patří mezi nejvýznamnější litevská průmyslové odvětví. Když vstoupíte do litevského obchodu, jste překvapeni širokým výběrem a kvalitou mléčných a masných výrobků. Z tohoto, vnějšího pohledu se zdá, že vstup do EU nebude problém. Pohled za oponu však ukazuje něco zcela jiného.

Litevské mlékárny vykoupily v první polovině letošního roku 525 600 tun mléka. Jde o mírný nárůst oproti letošnímu roku. V současné době je v provozu 36 mlékáren. Dnes splňuje všechny požadavky EU 20 podniků. Předpokládá se, že dalších 15 podniků (jde většinou o malé mlékárny vlastněné mlékárnami velkými) stihne splňovat všechny hygienické požadavky předpisované EU do termínu vstupu. Jde o nároční investice. Je třeba vyměnit podlahy i řadu technologických zařízeních. Pro jednu mlékárnu se vyjednalo přechodné období do roku 2007.

Zdá se tedy, že mlékárenský průmysl se vstupem do EU vypořádá bez hlubších šrámů. Jinak tomu však asi bude u průmyslu masného. V současné době je v Litvě 360 firem masného průmyslu. Za první polovinu letošního roku se zde zpracovalo 67 600 tun masa. Jde o nárůst oproti stejnému období roku minulého o 19,6%. Dnes je jisté, že 162 firem splní hygienické normy, které jsou požadovány EU. 37 firem se o plnění norem EU vůbec nezajímalo. Nemají peníze na rekonstrukce, některé z nich se potácejí na hranici krachu, mnohé z nich by potřebovaly zvětšit podíl na trhu.

Pro 7 firem bylo vyjednané přechodné období do roku 2007. Avšak jen 4 firmy předložily restrukturalizační plán, jak hodlají přechodné období k dosažení standardů EU využít. Pouze 29 zpracovatelů masa a 13 zemědělských závodů, které se produkcí masa zabývají, splňují normy EU a proto mají oprávnění k exportu do EU. V letošním roce již zkrachovalo 60-70 firem. Celkový počet firem masného průmyslu, které budou do roku 2004 uzavřeny, dosáhne čísla 156.

Komentář ZÚ Vilnius:Transformace zemědělství proběhla v Litvě zcela jiným způsobem, než u nás. Zatímco komunistická JZD u nás v převážné většině nahradily moderní zemědělské závody, v Litvě došlo k rozdrobení půdy, totálnímu fyzickému zničení kolchozů. Z kolchozních budov zůstaly jen rozkradené ruiny. Je obdivuhodné, že potravinářský průmysl netrpí nedostatkem surovin. V zemědělství totiž převažují usedlosti rodinného typu.

Litevský potravinářský průmysl byl vybudován pro potřeby Sovětského svazu. Poté, co se Sovětský svaz rozpadl, zdejší potravinářský průmysl trpí nedostatkem trhů, neboť na západ se vyváží jen obtížně a trh bývalého Sovětského svazu se atomizoval. V poslední době je však v Rusku zaznamenávána nostalgie po litevských potravinách. Poslední zprávy dokládají, že Litevcům se na ruský trh daří vracet. Je nutné počítat s tím, že Litva bude mít zájem prosadit se se svými potravinami i na českém trhu.