Probojuje se ČR definitivně mezi nejzdatnější?
11.09.2001 | Hospodářské noviny
Třináct kandidátů finišuje v přípravách na vstup do Evropské unie
Vladimír Brabec
Evropskou unií vypsané závody v růstu ekonomické úrovně zemí ucházejících se o členství v této instituci sledují intenzívně nejen v Lucemburku ve Statistickém úřadě evropského společenství (Eurostat). Průběh této soutěže je předmětem stálého zájmu všech politiků a ovlivňuje strategii vlád i centrálních bank. Přibližují se dny účtování a jejich význam pro všechny kandidáty a také pro ČR vzrůstá. Vysvědčení, které nám Eurostat vystavil ve srovnání s účastníky za rok 2000 a zveřejnil v srpnu 2001, je povzbuzující i kritické.
Statistici v Lucemburku mohli na základě svých propočtů konstatovat, že hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele dosáhl v přepočtu podle kupní síly ve 13 kandidátských zemích v průměru 35 % úrovně 15 členských zemí Evropské unie. Česká republika je v tomto pořadníku uchazečů někde ve středu pole s úrovní 58 % na průměr EU. Škála je značně široká. Začíná na spodní hranici Bulharskem s 24 % a na prvních místech jsou s výrazným předstihem Kypr (82 % průměru EU) a Slovinsko (71 %). Můžeme se těšit tím, že naše úroveň je dost vysoko nad polovinou úrovně EU. V soutěži se slabšími členskými partnery EU Řeckem (68 %), Portugalskem (74 %) a Španělskem (81 %) není naše zaostávání v hodnotě produkce na obyvatele propastné.
Nicméně výzva ekonomicky nejslabších států Evropské unie vyvolává i nepříjemnou náladu. To proto, že si Česká republika vysloužila za léta transformace prvenství v poklesu hodnoty svého produktu. Eurostat vykázal pro ČR za r. 1996 úroveň 65 % průměru EU 15 a za rok 2000 o 7 % méně. Možná, že tato čísla nevypočítali v Lucemburku zcela přesně. Tendence propadu je však za toto období zřejmá a srovnatelná pouze s Rumunskem. Všechny ostatní kandidátské země zaznamenaly v růstu HDP na obyvatele lepší výsledky. Náš negativní rekord v poklesu nás naštěstí nepostavil do dolní části výkonnostní tabulky. Třetí místo za Kyprem a Slovinskem a před Maltou a Maďarskem je místo z hlediska úsilí o vstup do EU stále ještě nadějné zejména proto, že lze počítat vzhledem k několikaletému investičnímu boomu v ČR s několikabodovým zlepšením do roku vstupu (2004?) a také s několikabodovým zlepšením po vstupu. Vycházíme ze skutečnosti, že vstup v historii všech ekonomicky slabších států zatím vždy znamenal posun vpřed k výkonnosti a tím vyšší životní úrovni.
Příčiny nikoliv dobrých výkonnostních přírůstků v době transformace byly už mnohokrát zkoumány. Jde o celý komplex faktorů. Nejsilnější z nich možná ale byla nedostatečně vyladěná hospodářská politika, nedostatečně orientovaná na růst ať už z hlediska monetárního či fiskálního. Orientace na zdravý růst je z hlediska lucemburských čísel úhelný základ příprav na vstup do EU a také odpovědí na očekávání občanů. Lepší příští spojované s členstvím v Evropském společenství dnes 15 (v blízké budoucnosti 28 států) odvisí od toho, aby výkonnost, tj. HDP na obyvatele, nám rostla ještě utěšeněji než v r. 2000. Náš postrecesní růst HDP o 3,1 % patřil k nižším, i když v Rumunsku byl pouze 1,6 %, na Slovensku 2,2 %. Skok se podařil Turecku o 7,2 % po chudém roce 1999 s poklesem o 4,7 %. Dynamicky si vedly pobaltské země Lotyšsko (+6,6 %) a Estonsko (+6,4 %). Maďarsko dosáhlo výrazného přírůstku HDP o 5,2 % a Polsko o 4,0 %. Evropská unie průměrem 2,7 % zůstala relativně za tempem růstu HDP v kandidátských zemích, které v Eurostatu spočítali na 5 procent. Česká republika tak v soutěži s kandidátskou třináctkou (viz tab.) zůstala opět o nějaký ten krok zpět a v postavení vůči EU si relativně jen o maličko polepšila, ale výsledek to stále není uspokojivý.
Z hlediska EU je příznivé, že růst zaznamenaly v r. 2000 všechny její kandidátské země. Rok 1999 byl méně úspěšný, protože v něm pokles postihl 5 zemí a ČR byla mezi nimi. Zlom tisíciletí dovršený rokem 2000 vytvořil mezi kandidáty a členy EU vztah v ekonomické síle ještě stále velmi nevyrovnaný. Celkovou hodnotu produktu (HDP) kandidátských zemí propočetli statistici unie na 624 mld. EUR, což je v kursové hodnotě pouze 7,3 % hodnoty HDP evropské patnáctky, která ji realizovala v roce 2000 ve výši 8510 mld. EUR. V přepočtu na kupní sílu se vztah pro kandidátské země zlepší na 16 % HDP EU. Z poměru těchto čísel lze vyčíst, že vytvoření velké Evropy nabízí rozvojový potenciál zvládnutelný jen integrovanými silami ve společenství států spojených nejen svou orientací, ale také institucemi.
Další články v kategorii Zemědělství
- Ve Stálkách na Znojemsku postaví zemědělci šest nových hal pro chov brojlerů (19.12.2025)
- Dohoda EU s Mercosurem o obchodu se odkládá na leden, uvedla von der Leyenová (19.12.2025)
- Německo a Španělsko vyzvaly lídry EU k podpoře dohody s Mercosurem (19.12.2025)
- Opakované demonstrace zemědělcům dobré jméno neudělají (19.12.2025)
- V Bruselu protestují tisíce zemědělců proti zemědělské politice EU (19.12.2025)
- Projekt Hlídače státu: Agrofert má i přes Babišův střet zájmů zakázky od státu (19.12.2025)
- Itálie a Francie jsou proti rychlému schválení a podpisu dohody Mercosur (18.12.2025)
- Čí zájmy hájí premiér Babiš na jednání Evropské rady k rozpočtu? Naší země, nebo svého agroholdingu? (18.12.2025)
- Evropský parlament schválil odklad nařízení o odlesňování o další rok (18.12.2025)
- Řečtí zemědělci pokračují v blokádách i po příslibu více peněz (18.12.2025)

Tweet



