Proč je řepka technickou plodinou budoucnosti

Práce - 30.8.1997

Proc je repka technickou plodinou budoucnosti

Prezident Agrární komory CR Václav Hlavácek na zasedání všeobecné snemovny AK CR navrhoval, aby se letos 400 000 tun semene repky vyvezlo, nebot v Polsku údajne platí pres 10 000 Kc za tunu - a navíc by se naši domácí zpracovatelé poucili, že musí cenu repky zvýšit. Proti tomu však vystoupil soukromý zemedelec Drahomír Tobiáš, predseda komoditní rady AK CR pro olejniny.

Stát vydal prostrednictvím rozpoctové kapitoly ministerstva zemedelství na dotacích desítky miliónu korun, aby zavedl nový perspektivní obor, tedy výrobu bionafty a biooleju, což by do budoucnosti melo pomoci pri nepotravinárském využití prebývající orné pudy. Tak vysoký vývoz by tento prumysl položil, nebot celkem se urodilo asi 650 000 tun repky. Tobiáš zduraznil, že nikde není psáno, že takové "polské" ceny se budou platit také príští rok. Krome toho se letos repka urodila méne kvalitní a zemedelci, díky dlouhodobe uzavreným smlouvám se zpracovatelskými podniky, to príliš nepocítili.

Jedním z takových zcela nových závodu, který zpracovává repkové semeno, je Biona Jersín a vyrábí tu technické biooleje. Jejich prednost je v tom, že pri havarijním úniku do pudy se za pouhých 21 dnu z 98 % bez škodlivých následku rozpadnou. Proto také lesní zákon 289/95 Sb. v paragrafu 32 narizuje, že v lese se smejí používat výhradne jen biologicky odbouratelné oleje. Jednatel spolecnosti Ladislav Zelenka však ríká: "Tento zákon se prevážne nedodržuje. V traktorech, hydraulice i pilách se dále používají oleje minerální, vcetne vyjetých a transformátorových. Kontrolní práce Ceské inspekce životního prostredí je prakticky nulová. Napsali jsme ministru Skalickému dopis, že jsme vyvinuli prostredek, kterým se dá okamžite rozpoznat, o jaký olej se jedná (jestli minerální nebo rostlinný) a požádali jsem ho, aby tuto pomucku zaradil do výzbroje kontroloru."

Zatím si zrejme nikdo nepripouští, že Ceská republika má pudy nadbytek, nebot výnosy z ní jsou až o 30 % nižší než v sousedních vyspelých státech. Pozná se to však ješte behem tohoto desetiletí a jako hlavní problém se objeví pri prijetí CR do Evropské unie. Zacít však teprve potom investovat do nepotravinárského využití pudy, technických plodin na výrobu oleju a bionafty, a využívání prebytku brambor, obilí i cukrovky na výrobnu bioethanolu, pridávaného až z 15 procent do benzínu, už by mohlo být pozde. Namísto perspektivy, že tato prírodní paliva a oleje budou úcinne šetrit ovzduší a nevytváret "skleníkový efekt", by to naopak mohlo znamenat postupné vylidnení venkovského prostoru. Ze všech techto duvodu by se tedy melo podle predsedy komoditní rady pro olejniny AK CR Drahoslava Tobiáše vyvézt maximálne 50 000 tun. Podle informací deníku PRÁCE dosud nebyla vydána jediná vývozní licence této komodity a o vývozu se zacne uvažovat až po celkové bilanci, tedy na konci zárí.

Jirí Štych