Proč neexistuje více masožravých rostlin?
25.09.2009 | ScienceWorld.cz
Masožravé rostliny řadu z nás fascinují. Masožravost má smysl na půdách chudých na živiny, především na dusík, ale i některé kovy. Z tohoto pohledu pak vyvstává otázka, proč není masožravost rostlin (jež vznikla mnohokrát nezávisle na sobě) rozšířenější. Zdálo by se, že důvodem je nízká efektivita „lovu“ a naopak množství energie, kterou stojí vybudování pasti. Z hlediska energie je totiž úlovek zanedbatelným přínosem.
Jim Karagatzides a Aaron Ellison ale propočítali, že past ve skutečnosti není tak „drahá“ - spotřebuje se na ni méně uhlíku (respektive energie – oboje je spolu spojeno přes fotosyntézu) než na vybudování listu. Protože ale past nefotosyntetizuje a něco uloví pouze občas, trvá i tak dlouho, než se náklady na ni amortizují a vyplatí se pouze v delším časovém horizontu (K strategie?). Prostě jako obvykle, masožravé rostliny fungují na principu něco za něco.
Zdroj: ScienceDaily, Eurekalert
Poznámka: Existují i masožravé houby.
Další články v kategorii Zemědělství
- Ministr Výborný na poslední Radě ministrů v roce 2025: Podpora inovací je pro budoucnost zemědělství zásadní (12.12.2025)
- Týden v zemědělství podle Petra Havla – č. 50 (12.12.2025)
- MŽP poskytne 300 milionů korun na instalace fotovoltaik na zemědělské půdě (12.12.2025)
- Regenerativní zemědělství se po letech pokusů i praxe jeví jako možné a vhodné (11.12.2025)
- Ministerstvo zemědělství vyhlásilo výsledky veřejné soutěže programu na podporu aplikovaného výzkumu ZEMĚ II (11.12.2025)
- Zemědělci by mohli nově řešit i větrnou erozi, MŽP připravilo novelu vyhlášky (10.12.2025)
- Podcast | Šebek: Nelžeme si do kapsy, že nová vláda bude podporovat malé a lokální farmy (10.12.2025)
- Agrostroj Pelhřimov se loni dostal do ztráty, chystá závod v USA (10.12.2025)
- Dohoda o NGT umožní rychlejší vývoj plodin odolných vůči klimatu (10.12.2025)
- Chlebovické brambory – Farma Libora Janečky – vítěz soutěže Farma roku 2025 (10.12.2025)

Tweet



