Profit je pouze z výrobků s přidanou hodnotou

Stav českého mlékárenství se potýká s častými problémy, mezi hlavní příčiny patří otevřenost naší ekonomiky ostatním státům, v oblasti dotací a ochrany trhu horší podmínky českých prvovýrobců a zpracovatelů ve srovnání s ostatními členy EU a trvalý tlak na ceny ze strany řetězců. Z prodávaných konzumních mlék a másel se na českém trhu v podstatě stala bezejmenná komodita, kde se spotřebitel orientuje hlavně podle ceny. Výrobci a zpracovatelé mléka tak mohou profitovat pouze z výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Například sýry a čerstvé mléčné výrobky jsou v České republice pevnou součástí každodenního jídelníčku, což dokladuje růst jejich konzumace. Spotřeba sýrů není bohužel kryta rostoucí výrobou našich zpracovatelů, ale nebývalým dovozem.

Zahraniční obchod mlékárenskými výrobky vykázal v průběhu minulého roku meziroční vzestup hodnoty vývozu o 19 % z 9 880,4 mil. Kč na 11 759,2 mil. Kč, na kterém se podílel zejména zvýšený vývoz mléka v cisternách, mléka v konzumním balení a zakysaných výrobků. Hodnota dovozu se zvýšila o 15,5 % z 6 565,6 mil. Kč na 7 583,6 mil. Kč. Celkové pozitivní saldo zahraničního obchodu mlékárenskými výrobky se meziročně zvýšilo o 26 % z 3 314,8 mil. Kč v roce 2005 na 4 175,6 mil. Kč v minulém roce. Uvedené údaje svědčí o tom, že sektor mléka je jednou z mála živočišných komodit, která zlepšuje celkové výsledky zahraničního obchodu zemědělskými a potravinářskými výrobky ČR. Značně rostou i některé dovozy, mlékárny trápí zejména sílící příliv sýrů.

Tlak na ceny ze strany řetězců, potažmo spotřebitelů, rostoucí či klesající spotřeba nejrůznějších mlékárenských komodit či rostoucí dovoz mlékárenských výrobků jsou standardními atributy otevřené ekonomiky. Co je však v posledních letech zarážející a nepřípustné (zřejmě z důvodu vyššího profitu) je klamání spotřebitele. Samotný Českomoravský svaz mlékárenský je znepokojen, několikrát v roce důrazně upozornil a protestoval proti nekalé soutěži a klamání spotřebitelů. Na českém trhu se v poslední době objevuje stále více výrobků deklarovaných jako mléčné, které jsou však pouhými náhražkami a které se odborně označují jako analogy. Dalším problémem je i nabídka takových výrobků, jejichž deklarované parametry neodpovídají skutečnosti (např. nedávno medializovaná kauza „čerstvého“ másla z Belgie). Všechny tyto výrobky byly z dovozu.

MlékoMlékárenský průmysl nakoupil a zpracoval v roce 2006 podle rezortního statistického výkazu ministerstva zemědělství 2 329,6 mil. l mléka, což představuje jeho snížení v porovnání s předcházejícím rokem 2005 o 146,7 mil. l, t. j. o 6 %. Pokles nákupu byl zejména ovlivněn vývozem mléka. Z celkového objemu nakoupeného mléka odpovídalo I. a vyšší jakosti 93,7 %, o 0,4 % méně v porovnání s předcházejícím rokem 2005. Průměrná realizační cena nakoupeného mléka se snížila z 8,28 Kč/l v roce 2005 o 0,47 Kč/l na 7,81 Kč/l v minulém roce (- 5,7 %). Nejvyšší vzestup ceny nakupovaného mléka po vstupu země do EU v květnu 2004 byl docílen v březnu 2005 na 8,44 Kč/l. Cena mléka se v dalším období postupně pod tlakem hlubokého propadu realizačních obchodních cen finálních výrobků postupně snižovala a v prosinci minulého roku vykázala 7,76 Kč/l. Údaje v tabulce dokumentují pokles úrovně velkoobchodních cen výrobků, které postihly zejména nosné velkoobjemové výrobky. Cena čerstvého másla se snížila o 9,4 %, cena sýru eidamská cihla 45 % o 9,6 % a sýry eidamská cihla 30% o 6,1%. Ceny konzumních mlék poklesly od 1,7 % do 5 % a i ceny ostatních výrobků stagnovaly. Navíc se snížily i ceny másla v blocích o 7,9 % a sušeného odtučněného mléka v pytlích o 5,4 %. Výroba konzumního mléka se výrazně zvýšila z 569 323 tis. l v roce 2005 na 589 823 tis. l v minulém roce. Nejvyšší podíl připadá na polotučné mléko - 82,7 %, při mírném meziročním snížení odtučněného mléka o 2,4 % na 10 % a mírném zvýšení plnotučného mléka o 0,6 % na 7,3 %. Výrazně se zvýšila výroba trvanlivého mléka v kartonech o 6,3 % ze 74,0 % v roce 2005 na 80,3 % v minulém roce. Podíl pasterovaného mléka v kartonech se meziročně snížil o 2,1 % na 7,0 %. Výrazný pokles byl zaznamenán i u skupiny ostatních obalů, jejichž podíl se výrazně snížil o 4,2 % na 12,7 %. Smetany

Výroba konzumních smetan, včetně kysaných, se v roce 2006 meziročně snížila o 21,2 % na 48 373 tis. l. Na snížení se rozhodující měrou podílí pokles výroby smetany s minimálním obsahem 30 % tuku o 36,4 % na 17 557 tis. l v důsledku hlubokého poklesu jejího vývozu do zahraničí. Snížila se i výroba kysané smetany o 7,1 % na 13 328 tun. Celkový vývoz výrobků CN 0401 zahrnující sortiment mléka nezahuštěné neslazené smetany se podle údajů ČSU v minulých letech rapidně zvyšoval. Vzrostl z 90 mil. kg v roce 2004 na 274,2 mil. kg v roce 2005 a až na 557,7 mil. kg v minulém roce, ve kterém dosáhl vývoz mléka v cisternách 313,4 mil. kg (převážně do Německa), zatímco bylo protisměrně dovezeno (ze Slovenska a Polska) 61,0 mil. kg. Obdobný trend byl podle statistiky ČSÚ zaznamenán u mléka v konzumním balení, jehož objem vývozu 200,9 mil. kg byl kompenzován dovozem pouze 28,6 mil. kg.

Jogurty a ostatní tekuté zakysané výrobkyVýroba jogurtů se meziročně zvýšila o 22,8 % na 123 991 tis. tun. Podíl ochucených variant z jejich celkové výroby se zvýšil ze 73,3 % na 77,4 %. Na nízkotučné jogurty připadá 12,4 %.

Z dalších tekutých zakysaných výrobků vykázala skupina ostatních zakysaných výrobků (bez podmáslí) zvýšení výroby o 12,4 % z 27 551 tis. l na 30 961 tis. l. Výroba neochuceného kysaného podmáslí se snížila o 5,9 % z 10 216 tis. l na 9 617 tis. l. Vývoz tekutých zakysaných výrobků (CN 0403) za minulý rok 2006 ve výši 51,2 mil. kg (z toho 39,6 mil. kg jogurtů) byl pouze částečně vyrovnán dovozem 33,4 mil. kg (z toho 11,6 mil. kg jogurtů).

MásloCelková výroba másla dosáhla v minulém roce podle statistického výkazu MZe 6 -12 zahrnujícího výrobu a užití všech druhů másel, včetně pomazánkového másla a másla s rostlinným tukem 52 117 tun, což představuje v porovnání s předcházejícím rokem 2005 snížení o 1 987 tun (- 3,7 %). Prodej másla se na vnitřním trhu meziročně snížil o 1 425 tun na 43 108 tun (- 3,2 %). Vývoz másla vykázal dle statistiky MZe ČR mírný meziroční pokles o 718 tun ze 7 092 tun na 6 374 tun (- 10,1 %). Dovoz másla se dle údajů statistiky ČSU rapidně zvýšil o 3 816 tun z 6 695 tun v roce 2005 na 10 511 tun v roce 2006. Zásoby másla se v průběhu minulého roku výrazně snížily na 1 069 tun. Výroba čerstvého másla se snížila o 2 356 tun z 29 306 tun v roce 2005 na 26 950 tun v minulém roce. Výroba pomazánkového másla stagnovala, i když objem jeho výroby představuje 10 tis. tun (- 1,7 %).

Tvaroh a tvarohové specialityUvedená skupina výrobků dosáhla v roce 2006 při výrazném poklesu výroby tvarohů o 4,2 % vykompenzovaném zvýšenou výrobou smetanových krémů o 10,1 % a tvarohových dezertů o 6,3 % zhruba celkovou úroveň výroby předcházejícího roku - 43 802 tun (+ 0,2 %). Výroba konzumních tvarohů se v hodnoceném období meziročně snížila o 1 231 tun na 28 213 tun.

V rámci této sortimentní skupiny vykázal pokles výroby konzumní měkký tvaroh o 1 044 tun na 19 427 tun (- 5,1 %), dále tvrdý tvaroh o 42 tun na 1 434 tun (- 2,8 %) a průmyslový tvaroh o 41 tun na 2 049 tun. Zvýšení výroby zaznamenal jemný tučný tvaroh o 973 tun na 5 303 tun (+ 22,5 %).

SýryV uplynulém roce bylo u nás zkonzumováno 16,6 kg sýrů a tvarohů na osobu, což nás řadí na první místo ze zemí střední Evropy a s touto úrovní se přibližujeme k tradičním sýrařským zemím ze západní Evropy. Největší část domácí spotřeby představují přírodní sýry, zejména eidamy. Vysoká je v tuzemsku také popularita tavených sýrů. Spotřebuje se jich zhruba 2,6 kilogramu na osobu ročně, což je proti jiným evropským zemím i několikanásobně více. Roste také zájem o extra tvrdé nebo balkánské sýry.

Spotřeba je ale v tuzemsku stále pod průměrem EU, který představuje něco přes 18 kilogramů na osobu ročně. Třeba ve Francii či Německu je to přes 20 kilogramů a v Řecku dokonce nad 27 kilogramů na osobu ročně. Výroba přírodních sýrů stagnovala a snížila se o 3 633 tun z 91 720 tun v roce 2005 na 88 087 tun v minulém roce (- 4,0 %). Obdobně se meziročně snížila i výroba tavených sýrů o 1 113 tun z 19 990 tun na 18 877 tun (- 5,6 %).

Celková výroba přírodních a tavených sýrů se meziročně snížila o 4 746 tun na 106 964 tun v minulém roce 2006.

Nejvyšší podíl celkové výroby přírodních sýrů připadá na sortimentní skupinu vybraných polotvrdých sýrů zahrnujících především sýr Eidam, Goudu a sýr Madeland. Jejich objem výroby stagnoval a snížil se o 2 236 tun na 45 762 tun (- 4,7 %). Na snížení celkové výroby přírodních sýrů se dále podílely plísňové sýry o 1 453 tun na 13 452 tun (- 9,7 %) a čerstvé nezrající sýry meziročním poklesem výroby o 188 tun na 7 533 tun (- 2,4 %). Pouze výroba sortimentu bílých sýrů v solném nálevu se zvýšila o 577 tun na 7 798 tun (+ 8,0 %).

Sortiment sýrů a tvarohů vykazuje v zahraničním obchodě velmi nepříznivý trend. I když se objem jejich vývozu meziročně zvýšil z 19 702 tun na 22 716 tun (+ 15,3 %), vykázal reciproční dovoz sýrů a tvarohů rapidní vzestup o 13 097 tun ze 44 166 tun v roce 2005 na 57 263 tun v minulém roce (+ 129,7 %). To znamená, že dovoz této nejvýznamnější sortimentní skupiny výrobků převyšuje 2,5krát objem vývozu.

Jak jsme se v úvodníku zmínili, spotřeba sýrů a čerstvých mléčných výrobků roste, bohužel je zvýšená konzumace sýrů kryta obrovskými dovozy. Podle průzkumu, který pro Agrární komoru zpracovala Vysoká škola evropských a regionálních studií v Českých Budějovicích, jsou zhruba tři čtvrtiny mléčných výrobků na pultech řetězců českého původu. Podíl českých výrobků je vyšší, než komora očekávala. Výrazné rozdíly jsou ale mezi jednotlivými druhy mléčných výrobků i mezi jednotlivými řetězci.

Zástupci Potravinářské komory však soudí, že důležitý je spíše než aktuální stav trend ve vývoji a ten je znepokojující. Zahraniční konkurence podle prezidenta PK Jaroslava Camplíka sílí hlavně v mlékárenských výrobcích a v mase a masných výrobcích. Odpověď vidí retailoví odborníci především v propagaci a marketingu domácích potravin.

Výroba mlékárenských výrobků v roce 2006

Pramen: ČMSM, Statistický výkaz SFTR (MZe ČR)