Program SAPARD - obecně

25.05.2000 | MZe ČR

Speciální program pro vstup do EU zaměřený na rozvoj zemědělství a venkova

Rozšíření Evropské unie o státy střední a východní Evropy a Kypr představuje historickou příležitost sjednotit celý evropský kontinent mírovou cestou. Tento proces zároveň napomůže rozšíření současného stavu v oblasti práva, stability a prosperity a pozvednutí ekonomické aktivity v celé Evropě. Rozšíření Unie rovněž posílí vliv Evropské unie na světový vývoj.

Z historie vývoje vztahů

Při pohledu na celkový vývoj vztahů Evropské unie se státy střední a východní Evropy je zřejmá ucelená strategie aktivního přístupu Evropské unie k podpoře těchto zemí. Ihned po pádu Berlínské zdi v listopadu 1989 a po následném pádu komunismu ve střední a východní Evropě zahájila Evropská unie v součinnosti s ostatními západoevropskými státy program PHARE, který v té době sloužil nejen k okamžité pomoci, ale zároveň i jako nástroj podporující modernizaci a restrukturalizaci.

V roce 1991 podepsala Evropská unie asociační dohody, obecně známé jako Evropské dohody s Polskem, Maďarskem a Československem (tato dohoda byla upravena po rozdělení státu na Českou republiku a Slovenskou republiku). Evropské dohody podepsalo k roku 1996 všech 11 zemí ucházejících se o členství v Evropské unii.

Evropská rada na kodaňském zasedání v roce 1993 vymezila pro členství v Unii pevná kritéria. Žádost o přijetí do Evropské unie podalo deset zemí střední a východní Evropy.

Londýnská konference, která se konala v březnu roku 1998, zdůraznila počátek nové fáze vývoje. Byly učiněny další kroky směřující k rozšíření Unie, jež byly v první fázi zaměřeny na screening pokroku kandidujících zemí k přijetí acquis communautaire.

Význam zemědělství

1996	zemědělská plocha		zemědělská produkce		zaměstnanci v zemědělství		trh zeměděl. produktů		podíl výdajů za potraviny z celkových výdajů (%)
tis. ha	% celkem rozloha	ECU (mld)	% HDP	celkem (tis.)	% z celkem zaměstn.	% celkem vývoz	% celkem dovoz
Bulharsko	6,164	55,5	0,9	12,8	769	23,4	18,8	8,0	54
ČR	4,279	54,3	1,2	2,9	211	4,1	5,7	7,5	31
Estonsko	1,450	32,1	0,3	8,0	74	9,2	15,7	15,6	30
Maďarsko	6,184	66,5	2,1	5,8	298	8,2	17,5	5,1	24
Lotyšsko	2,521	39,0	0,3	7,6	208	15,3	16,8	13,4	39
Litva	3,151	48,5	0,5	10,2	398	24,0	13,1	17,1	52
Polsko	18,474	59,1	6,2	5,5	4 130	26,7	11,3	10,7	35
Rumunsko	14,789	62,0	5,3	19,0	3 975	37,3	8,8	7,6	58
Slovensko	2,445	49,9	0,7	4,6	169	6,0	5,4	8,6	35
Slovinsko	0,785	38,7	0,7	4,4	61	6,3	4,2	7,8	23
CEC- 10	60,242	55,9	18,1	6,8	10 293	22,5	-	-	-
EU - 15	135,260	41,8	117,5	1,7	7 514	5,1	7,4	9,6	18

Zdroj (prameny):

Situace v zemědělství a její výhledy pro státy střední a východní Evropy, Souhrnná zpráva, pracovní dokument DG VI., červen 1998 (”Agricultural Situation and Prospects in the Central and Eastern European Countries”, Summary Report, DG VI working document, June 1998)

*Jak bylo zjištěno z HZP (hrubého zemědělského produktu, přidané hodnoty v zemědělství), Polsko, Maďarsko a Česká republika zahrnují rovněž nápoje a tabák

Cíle

Kandidátské země si plně uvědomují hloubku všech úkolů, které před nimi leží, a připravují se na plnění závazků spojených se členstvím v Evropské unii. Tak, jak bylo vytýčeno v Agendě 2000, musí tyto státy převzít velké množství legislativních úprav platných pro Evropskou unii (které jsou obecně známy pod pojmem acquis communautaire) tak, aby se byly schopny plně začlenit do vnitřního trhu. V zemědělství to konkrétně znamená, například, sjednocení legislativy v oblasti veterinární a fytosanitární a volného přesunu zvířat a zemědělských produktů.

Rozšíření Evropské unie je zároveň historickým mezníkem pro Unii samotnou. Kandidátské země představují zároveň více než 100 miliónů nových spotřebitelů s průměrnou kupní silou zhruba jedné třetiny stávající kupní síly současných členských států Evropské unie. Současně se rozšíří celková rozloha zemědělské půdy určená pro zemědělskou výrobu o jednu polovinu a počet lidí pracujících v zemědělství se zdvojnásobí.

Zvýšené úsilí před vstupem

Jak již bylo vymezeno v Agendě 2000, v částech, jež jsou zakotveny v Dokumentu pro zemědělskou strategii, vydaném Komisí v prosinci 1995 (”Agricultural Strategy Paper”), navrhla Evropská unie realizovat tzv. ”předvstupní” strategii zaměřenou na specifické oblasti dokumentů Společenství (acquis communautaire), ve kterých čekají kandidátské země ještě velké úkoly. Celá strategie se skládá z následujících programů a nástrojů.

· Program PHARE i nadále zůstává hlavním zdrojem finančních prostředků a odborné podpory pro státy střední a východní Evropy. Cíle programu PHARE byly přepracovány s ohledem na specifické priority kandidátských zemí připravujících se k přistoupení k Unii (viz. rámeček). Kromě toho byl rovněž vypracován Speciální přípravný program (SPP - ”Special Preparatory Programme”), který je určen pro přípravu legislativy a administrativy nezbytné pro zavedení strukturálních programů.

· Mezi rokem 2000 a rokem vstupu do Unie, který je pro jednotlivé státy individuální, a v rámci cílené pomoci poskytované programem PHARE budou zavedeny dva další nástroje: rámcová pomoc pro rozvoj zemědělství a venkova (SAPARD) a nový nástroj určený pro regionální politiku (ISPA - viz. rámeček). Tato předvstupní pomoc bude podporovat projekty, které usnadní kandidátským zemím přípravu k přistoupení k Unii a zároveň seznámí jejich státní orgány a ostatní kompetentní organizace s metodami užívanými pro realizaci podpůrných opatření iniciovaných Společenstvím.

· Poté, co se kandidátské země připojí k Evropské unii, získají nárok na pomoc Společenství, konkrétně ze strukturálních fondů. Předpokládá se, že členové získají nárok na podporu dle priority Cíle 1 (Objective 1), a nebudou již čerpat pomoc z předvstupních nástrojů.

Dále je uveden celkový rozsah finanční podpory před a po vstupu do Evropské unie prostřednictvím škály programů a fondů.

Jako součást procesu přibližování byl mezi Komisí a jednotlivými kandidujícími státy vytvořen program nazvaný Partnerství pro vstup 1 (Accession Partnership 1). Každé toto Partnerství mobilizuje všechny formy pomoci Evropské unie každé kandidátské zemi. Tato rámcová soustava zahrnuje podrobné údaje o prioritách pro přijetí acquis communautaire a o finančních zdrojích určených pro tyto účely, zvláště z Programu PHARE.

Každá z kandidátských zemí pro splnění svého Partnerství pro vstup připravila vlastní Národní program pro přijetí aquis (NPAA). Tento dokument uvádí konkrétní legislativní, administrativní a operativní úpravy, které je zapotřebí provést před vstupem, a harmonogram jejich plnění. Integrovaný přístup k programu Partnerství a Národním programům bude napomáhat Evropské unii a kandidátským zemím v přípravě na začlenění v duchu partnerské spolupráce.

ISPA: Nástroje určené pro předvstupní fázi pro strukturální politiku

Komise navrhla nový nástroj, tzv. ”ISPA”, který bude aplikován od roku 2000 do data individuálního přijetí dané země a který je podobný koheznímu fondu (Cohesion Fund) v jeho současné podobě. Každoroční rozpočet ISPA pro období 2000-2006 činit 1 miliardu ECU.

Finanční pomoc poskytovaná tímto fondem bude zaměřena na dvě oblasti:

· na životní prostředí, na pomoc kandidátským zemím naplňovat investiční požadavky potřebné pro přizpůsobení legislativy právu Evropského společenství;

· na dopravu, která má za cíl zlepšit spojení mezi státy střední a východní Evropy transevropskou sítí a rozšířit ji směrem na východ. Finanční příspěvek ISPA může dosáhnout až 85 % veřejných výdajů.

Speciální program pro vstup do EU, zaměřený na rozvoj zemědělství a venkova (SAPARD)

Jak bylo navrženo Evropskou komisí, program SAPARD bude napomáhat kandidátským zemím při řešení konkrétních úkolů při zavádění acquis communautaire vztahujícímu se ke společné zemědělské politice (CAP), strukturálním změnám v jednotlivých zemědělských sektorech a na venkově.

Kandidátské země mohou programu SAPARD využívat v časovém rozmezí roku 2000 až 2006, maximálně však do konkrétního data vstupu do Evropské unie.

Finanční prostředky

Každoročně se z garanční sekce Evropského zemědělského orientačního a garančního fondu (EAGGF) v rámci programu SAPARD vyplatí až 520 milionů EURO. Po vstupu kandidátské země do Evropské unie tento stát získává nárok na poskytnutí finanční pomoci v rámci politiky Společenství, zejména pak ze Strukturálních fondů. Jeho podíl z fondů programu SAPARD bude přenechán zbývajícím kandidujícím státům nacházejícím se do té doby stále ještě v předvstupní fázi.

Program PHARE: nové zaměření

V současné době je program PHARE hlavním zdrojem pro finanční a odbornou spolupráci Evropské unie se zeměmi střední a východní Evropy. Program PHARE založený v roce 1989 s cílem podporovat očistné reformy pro politickou a ekonomickou transformaci byl v roce 1996 rozšířen na působnost ve 14 partnerských státech* tohoto regionu.

Finanční pomoc poskytovaná prostřednictvím Programu PHARE má spíše podobu grantů než půjček, aby bylo možné zahrnout širokou škálu aktivit. V letech 1989-1997 prokazoval program PHARE trvalou schopnost pružně se přizpůsobit měnícím se prioritám i omezením procesu transformace ve všech partnerských zemích.

Úloha programu PHARE se zároveň rozvinula tak, aby program úspěšně udržoval krok s politickým vývojem v jednotlivých zemích. Již deset z partnerských států požádalo o členství v Evropské unii; úlohou Programu PHARE je napomáhat při přípravě těchto států na členství v Evropské unii. Aby bylo možno přeorientovat podporu kandidátským zemím na přípravu na členství do Evropské unie, se zaměřením na klíčové oblasti specifikované ve smlouvě Partnerství pro vstup do Evropské unie, jsou všechny aktivity Programu PHARE soustředěny na dvě prioritní oblasti.

První prioritou je podpora orientovaná na administrativní sféru partnerských zemí s cílem získat kapacity pro zavedení a realizaci dokumentů platných pro Společenství, tzv. acquis communautaire. Program PHARE se tudíž soustředí na pomoc národním a regionálním administrativním aparátům, kontrolním a ostatním orgánům seznamovat se postupně se záměry a postupy Společenství a připravovat je na jejich následnou realizaci.

Druhou prioritou je napomoci kandidujícím státům oživit jejich průmysl a hlavní infrastrukturu a přiblížit je tak úrovni Společenství prostřednictvím mobilizace nutných investic. Toto úsilí bude zejména věnováno těm oblastem, ve kterých se normy Společenství neustále zpřísňují: jedná se o oblast životního prostředí, dopravy, průmyslových podniků, kvalitativních norem výrobků, pracovních podmínek atd.

*Chorvatsko bylo z Programu PHARE vyňato v červenci roku 1995

1.Official Journal C202 ze dne 29.6.1998

Rozdělení podpory pro rozvoj zemědělství a venkova v kandidátských zemích

Brusel, 20. července 1999

Evropská komise přijala usnesení o rozdělení fondů určených pro předvstupní pomoc pro rozvoj zemědělství a venkova v kandidátských zemích střední a východní Evropy v předvstupním období v souladu s Nařízením Rady (ES) č. 1268/1999 ze dne 21. června 1999 o podpoře Společenství na předvstupní opatření pro zemědělství a rozvoj venkova v kandidátských zemích střední a východní Evropy v předvstupním období.

Toto Nařízení stanoví pro rozdělování finančních prostředků následující objektivní kriteria: počet zemědělců, plocha zemědělské půdy, HDP na obyvatele, kupní sílu a specifickou situaci teritoria. Spolu s přijetím Finančního výhledu pro období 2000-2006 Rada EU v Berlíně rozhodla o přidělení maximální roční částky 520 mil. EURO ( v cenách 1999) pro období sedmi let.

Toto Rozhodnutí tvoří důležitý krok v uplatňování Předvstupní strategie navržené v Agendě 2000 a stanovené v Předvstupním partnerství s kandidátskými zeměmi. Přesné částky ( vyjádřené v cenách roku 1999 ), které budou k dispozici jednotlivým zemím, jsou uvedeny v následující tabulce:

Rozdělení finanční pomoci Evropské unie (EU) mezi jednotlivé země stanovením maximální roční částky v EURO, v cenách roku 1999

PŘÍJEMCI POMOCI

Země	Roční částka v EURO (ceny r. 1999)
Bulharsko	52 124 000
Česká republika	22 063 000
Estonsko	12 137 000
Maďarsko	38 054 000
Litva	29 829 000
Lotyšsko	21 848 000
Polsko	168 683 000
Rumunsko	150 636 000
Slovinsko	6 337 000
Slovensko	18 269 000
CELKEM	520 000 000