Programové prohlášení vlády ČR 1. část - srpen 1998

Programové prohlášení vlády Ceské republiky

Praha, srpen 1998

1. cást (1. - 4.2.5.)

1. Úvod

Vláda Ceské republiky predkládá Poslanecké snemovne Parlamentu Ceské republiky své programové prohlášení jako podklad pro hlasování Poslanecké snemovny o duvere vláde. Na rozdíl od minulosti, kdy toto programové prohlášení bylo predkládáno soucasne s hlasováním o duvere, považuje vláda za svou povinnost seznámit Poslaneckou snemovnu s programovým prohlášením v takovém casovém predstihu, který by umožnoval toto prohlášení zevrubne analyzovat. Tímto zpusobem vyjadruje vláda svoji úctu k zákonodárnému sboru a své prání s Poslaneckou snemovnou úcinne komunikovat.

Programové prohlášení je rozcleneno do peti základních cástí. Ve druhé cásti definuje vláda cíle, k jejichž naplnení chce svou politikou prispet. Ve tretí cásti je definována výchozí situace vlády. Konecne ve ctvrté, nejpodrobnejší cásti, predkládá vláda svoji predstavu konkrétních opatrení, jež chce zejména formou návrhu zákonu predložit Poslanecké snemovne a následne Senátu tak, aby bylo možné uskutecnit prechod od výchozí situace k vytyceným cílum. Vláda si je vedoma, že u každého z techto návrhu zákonu se svým zpusobem bude muset znovu ucházet o duveru Poslanecké snemovny. Menšinová vláda nemuže uskutecnovat svuj program jinak, než na základe komunikace se všemi parlamentními stranami. Vláda verí, že jí predkládané návrhy zákonu budou posuzovány podle jejich vecného obsahu, a že se jí v podmínkách parlamentní demokracie podarí potrebný souhlas získat.

2. Cíle

Vláda považuje za svuj integrální cíl prispet k tomu, aby se ceská spolecnost stala spolecností vzdelání, spoluúcasti a solidarity a v tomto smyslu se premenila v moderní spolecnost jednadvacátého století. Vláda si je vedoma toho, že tohoto cíle nelze dosáhnout bez aktivní soucinnosti všech obcanu Ceské republiky, a je si vedoma i omezení vládní politiky, vyplývajících ze svobodné individuální cinnosti techto obcanu. Dlouhodobý proces nutné modernizace ceské spolecnosti krome toho nelze uskutecnit pouze v horizontu ctyrletého funkcního období této vlády. Presto je vláda presvedcena, že bez prítomnosti dlouhodobé vize rozvoje ceské spolecnosti by její politika byla nedostatecne zakotvena, a že je její povinností pokusit se takovou vizi formulovat.

Myšlenka spolecnosti vzdelání vychází z predpokladu, že základním produkcním faktorem se v soucasné dobe stává kvalifikace obcanu. Jen taková spolecnost bude dlouhodobe úspešná v mezinárodní souteži, která dokáže investovat do celoživotního vzdelávání svých obcanu a v tomto smyslu do rozvíjení jejich schopností. Vláda odmítá myšlenku, že by naší základní komparativní výhodou v celosvetové souteži globalizované spolecnosti mohla být levná pracovní síla. Naopak, domnívá se, že mužeme prorazit efektivním využíváním kvalifikované a dobre placené pracovní síly s vysokou produktivitou práce. Sociální investice, investice do lidského kapitálu ci do rozvoje lidského potenciálu vláda považuje za nejúcinnejší formu vládních investic. Tuto formu, zejména v podobe investic do vzdelání, chce vyjádrit i ve svých rozpoctových prioritách tak, aby se naše spolecnost postupne stávala znalostní spolecností.

Spoluúcast obcanu na správe vecí verejných pak vláda pokládá za zpusob využití lidského potenciálu, jeho odblokování oproti podmínkám odcizené, v podstate pasívní spolecnosti. Spoluúcast chápe jako motivacní a inspiracní faktor, prispívající ke zvyšování produktivity práce rozšírením poctu nositelu inovací, ale i jako základnu pro sebevedomí obcanu, projevující se jejich participací na rízení politických celku. Spoluúcast vyžaduje decentralizaci, uplatnení principu subsidiarity, obvyklého v Evropské unii, komunikaci mezi zamestnanci a zamestnavateli, navazující mimo jiné na úspešné podnikatelské tradice batovského typu. Lze ríci, že práve spolecnost spoluúcasti je plnohodnotnou obcanskou spolecností.

Konecne spolecnost solidarity je uplatnením principu sociální soudržnosti, vyhýbáním se zbytecným konfliktum pri jednostranné polarizaci zájmových skupin. Vláda se hlásí k zásade solidarity mladších se staršími, protože každý z nás jednou zestárne. Hlásí se k solidarite zdravých s nemocnými, protože každý z nás muže onemocnet. Proklamuje solidaritu bohatších s chudšími, protože nikdo nemuže být zbaven své lidské dustojnosti. Z tohoto hlediska chce vláda rozvíjet myšlenku trvalého a mnohostranného sociálního dialogu a jako jeden z partneru se tohoto dialogu aktivne úcastnit. Není možné, aby napríklad prístup ke vzdelání nebo poskytnutá zdravotní péce závisely na jiných parametrech, než jsou schopnosti uchazece o vzdelání nebo stav zdravotního ohrožení. Ekonomické možnosti zeme budou pritom samozrejme vždy omezovat kapacitu poskytovaných verejných služeb v techto oblastech.

Trvalým sporem mezi levicovými a pravicovými vládami je spor o proporcích mezi verejným a soukromým sektorem. Vláda odmítá ideologický fundamentalismus, který v komunistické podobe vedl k eliminaci soukromého sektoru. Vláda však nesdílí ani ultraliberální názory na omezování verejného sektoru. Hlásí se k myšlence Evropské unie o trvalém partnerství mezi obema sektory a je si vedoma toho, že v konkrétní praktické politice je nutné vždy znovu hledat krehkou a v case se menící rovnováhu mezi nimi. Nedomníváme se, že je vhodné, aby ekonomické subjekty, jejichž posláním je maximalizace zisku, zustávaly v rukou státu, a stejne tak se nedomníváme, že subjekty, poskytující verejné služby, by mely neomezene podléhat neviditelné ruce trhu. Vláda zastává názor, že tržní mechanismus je úcinný predevším pri krátkodobé alokaci zdroju. Oblasti, kde je výrazné casové zpoždení mezi investicí a jejím efektem - jako je napríklad vzdelání nebo základní výzkum - by podle názoru vlády mely být soucástí verejného sektoru. Pritom si je vláda vedoma toho, že hranice mezi obema sektory je neostrá, a že její vymezení bude predmetem trvalých diskusí.

Duraz na dlouhodobé zakotvení své politiky hodlá vláda demonstrovat tím, že v prípade vyslovení duvery rozpracují jednotlivá ministerstva do konce prvního ctvrtletí 1999 dlouhodobé rozvojové koncepce svých resortu vcetne ctyrletého legislativního plánu. Potrebujeme koncepci bytové, energetické i dalších politik stejne tak, jako vedle jednorocního zákona o státním rozpoctu potrebujeme alespon strednedobý rozpoctový výhled. K tomu nás ostatne zavazují i požadavky Evropské unie, predpokládající existenci takových koncepcí.

3. Výchozí situace

Soucasný stav ceské spolecnosti je dusledkem vývojových tendencí, které jednak charakterizovaly približne ctyricetileté období komunistického režimu, jednak prvních osm let po svržení tohoto režimu. V dobe komunismu se trvale prohlubovala a narustala diskrepance mezi ekonomickou výkonností tehdejšího Ceskoslovenska na jedné strane a vyspelými zememi na strane druhé. Jestliže pred druhou svetovou válkou patrilo Ceskoslovensko mezi deset nejúspešnejších zemí sveta, komunistický režim toto poradí postupne výrazne zhoršil. Není zapotrebí opakovat duvody, které k tomu vedly: vytvorení nesvobodné spolecnosti byrokratické diktatury, spolecnosti s absentující zpetnou vazbou, která by spocívala na demokratické kontrole moci, spolecnosti, otevírající prostor prumerným a podprumerným a potlacující každého, kdo si dovolil projevit odlišný názor.

Dosud nám chybí systematické zhodnocení prvních osmi let po listopadové revoluci roku 1989. Je pochopitelné, že po ctyricetileté pretržce komunistické diktatury byly oslabeny demokratické instinkty a otevrel se prostor pro mnohdy naivní a jednostranná rešení. Príliš brzo jsme se prohlásili za jakéhosi premianta strední Evropy, aniž by pro to existovaly racionální duvody. Vyjdeme-li z dnešní situace, musíme konstatovat, že zeme, které jsme dríve trvale predstihovali - zejména Polsko a Madarsko - se v soucasnosti vyznacují rychlým ekonomickým rustem, zatímco v Ceské republice dnes v zásade existuje ekonomická stagnace, nekdy považovaná za hospodárskou krizi.

Nastupující vláda zdedila situaci, charakterizovanou poklesem ekonomického výkonu (hrubý domácí produkt rostl pouze o jedno procento v roce 1997 a v I. ctvrtletí 1998 byl tento rust dokonce záporný), snižováním životní úrovne, merené poklesem reálných mezd (zejména ve verejném sektoru), nárustem nezamestnanosti s príslušnými regionálními dusledky a zdvojnásobením státního dluhu oproti pred rokem uvádeným oficiálním údajum (ztráty Konsolidacní banky, Ceské inkasní, Ceské financní a dalších institucí). Nepruhlednost kapitálového trhu vedla k odlivu zahranicních investoru. Životní úroven významných sociálních skupin - zejména starobních duchodcu a mladých rodin - je dnes nižší než v roce 1990. Narustá sociální napetí, projevující se zejména v akcích odborových svazu. Byly vycerpány prostredky, soustredené z výnosu tzv. velké privatizace, aniž by došlo k žádoucí restrukturalizaci prumyslu a zemedelství. Rozpoctový deficit pro konec roku 1998 byl minulou vládou odhadnut na dvacet miliard korun. Krátce receno, jsme u snedeného krámu.

Vláda neuvádí tyto údaje, aby si vytvorila alibi pro úspornou rozpoctovou a obecne hospodárskou politiku. Považuje pouze za nutné seznámit verejnost se skutecným stavem vecí a proto je odhodlána do konce roku 1998 predložit verejnosti i Poslanecké snemovne komplexní inventuru stavu ceské spolecnosti, nezatíženou ideologickým balastem a oprenou o tvrdá statistická data. Tato inventura má zmapovat i míru našeho vnitrního dluhu a definovat vzdálenost, která nás delí od prumerné úrovne zemí Evropské unie, abychom nepropadali iluzím o míre našeho zaostávání. Vláda vychází z toho, že jakákoli, byt sebesložitejší

situace je rešitelná: pouze nesmíme lakovat veci naružovo, budovat Potemkinovy vesnice a musíme si umet priznat byt i velmi nepríjemnou pravdu.

4. Navrhovaná opatrení vlády

Vláda Ceské republiky se plne hlásí k myšlenkám spolecenské transformace, zahájené listopadovou revolucí 1989. Soucasne je odhodlána ve svém programu prispet ke korekci tech chyb a omylu, které se v prubehu této transformace nakupily a které prispely ke zmínené ztráte ekonomické dynamiky a narustajícímu sociálnímu napetí. V následujících subkapitolách vláda predkládá konkrétní navrhovaná opatrení v jednotlivých oblastech. Presto však považuje za úcelné shrnout ta opatrení, jež považuje za zásadní:

A. Zesílení boje proti ekonomické kriminalite, která se projevuje danovými a úverovými podvody, praním špinavých penez, korupcí a dalšími formami. Odstranení situace, kdy dlužník je zvýhodnován pred veritelem, a kdy neplatici jsou nedostatecne postihováni. Duslednejší kontrola kapitálového trhu s cílem zvýšení jeho pruhlednosti, zprísnení sankcí a vynutitelnosti zákonu, uzavrení legislativních mezer, umožnujících obohacování se v rozporu s tradicní podnikatelskou etikou. Proverení podezrelých financních operací vcetne minulých privatizacních kauz. Zákonná úprava financování politických stran, bránící jejich závislosti na hospodárských nátlakových skupinách, boj proti politické korupci, provádený obdobným zpusobem, jako v zemích Evropské unie (viz napríklad italská akce Cisté ruce). Vláda pritom jednoznacne zduraznuje, že tyto aktivity nesmí mít charakter jakýchkoli politických cistek. I proto považovala vláda za podstatné, aby ministrem spravedlnosti nebyl clen žádné politické strany.

B. Reforma verejné správy, zahrnující predložení rady zákonu, naplnujících již prijatý ústavní zákon o vytvorení vyšších územne samosprávných celku. Odpolitizování státní správy prijetím zákona o státní službe tak, aby byl stabilizován státní aparát, zvýšena jeho výkonnost a odstranena jeho závislost na krátkodobých politických tlacích. Redukce státní správy v tech oblastech, kde se projevuje její byrokratická prebujelost. Predložení návrhu zákonu, umožnujících rozšírení spoluúcasti obcanu (referendum, ombudsman, zamestnanecká participace). Danová a rozpoctová reforma, posilující ekonomické kompetence místních a regionálních samospráv.

C. Oživení ekonomického rustu aktivní prumyslovou, zemedelskou a proexportní politikou. Podpora vstupu zahranicních investic. Dokoncení privatizace bankovního sektoru do konce roku 2000 s využitím privatizacních výnosu predevším pro podporu bytové výstavby. Dokoncení deregulace cen do konce roku 2002 sociálne pruchodným zpusobem a na základe regulace prirozených monopolu. Zmena rozpoctových priorit zvýšením podílu výdaju na školství a infrastrukturní investice s vysokým multiplikacním efektem.

D. Zrychlení adaptace naší legislativy na normy Evropské unie. Spolupráce v rámci NATO nejen ve vojenské oblasti, ale i v oblasti vedy, výzkumu a hospodárství vcetne uplatnení nových možností našeho zbrojního prumyslu. Rozšírení regionální stredoevropské spolupráce vcetne úsilí o vytvorení nadstandardních vztahu se Slovenskou republikou.

E. Prijetí Sociální charty Rady Evropy. Zvýšení minimální mzdy takovým zpusobem, aby v souladu s touto chartou zajištovala život nezávislý na sociálních dávkách a motivovala k prijetí práce. Rozšírení nabídky pracovních príležitostí systematickou organizací verejne prospešných prací. Posílení mechanismu tripartitního vyjednávání a vytvorení trvalého sociálního dialogu s cílem zabezpecit i v obtížných ekonomických podmínkách sociální smír.

4.1 Demokratický právní stát

Vláda považuje za prvoradou prioritu svého úsilí naplnení všech atributu demokratického právního státu v Ceské republice. Demokratický právní stát vnímá jako stát, který svým právním rádem a jeho skutecnou uplatnitelností poskytuje všem obcanum i právnickým osobám rovný prístup k právum a svobodám zaruceným Listinou základních práv a svobod a ratifikovanými úmluvami o lidských právech, jako stát, který je bezvýjimecne vázán zákony a slouží obcanum a poskytuje jim jistotu svobodného rozhodování o jejich prítomnosti i budoucnosti. Jako stát, ve kterém ústrední místo zaujímají tyto hodnoty: svoboda, rovnost, spravedlnost, demokracie, tolerance k odlišnostem a predevším solidarita se slabšími, ohroženými a bezbrannými, jako základní princip politiky usilující o vytvorení emancipované spolecnosti. Jde o vytvorení právního rámce, který omezí produkci nejruznejších diskriminací, nezamestnanosti a vylucování vetších skupin obcanu z civilizacního prostredí. Cílem vlády je humanizace spolecenských vztahu a zmeny, které povedou k prohlubování sociálního rozmeru transformace i demokracie, jako záruky svobodného sebeurcení obcanu.

Vláda si je vedoma hlubokého deficitu v procesu celkové harmonizace právního rádu ve vztahu k právu Evropské unie a nehodlá se smírit se soucasným naprosto neuspokojivým stavem vynutitelnosti práva. Stejne tak si je vedoma oprávnené kritiky naší i zahranicní verejnosti, vztahující se k nedostatku právní regulace privatizace, podnikání a nakládání s majetkem státu, které se spolu s dalšími faktory podílely na poklesu hrubého domácího produktu, zastavení ekonomického rustu a ztráte konkurencní schopnosti domácích podniku, provázené neduverou zahranicních investoru. Za nejaktuálnejší úkol proto vláda považuje okamžitý zásah proti ekonomické kriminalite a proti prorustání organizovaného zlocinu do dalších spolecenských struktur a všem formám ekonomické kriminality. Vláda je rozhodnuta v mezích všech dostupných prostredku zlepšit fungování justicní soustavy dríve než predloží legislativní návrhy k jejímu celkovému zefektivnení. V rámci nezbytné prestavby právního rádu zpracuje komplexní plán legislativní cinnosti na období ctyr let, pricemž mezi základní legislativní kroky, se kterými se obrátí na Parlament Ceské republiky, budou patrit i kroky vyžadující ústavní zákony:

· prijetí Ceské republiky za rádného clena Evropské unie bude vyžadovat zmenu Ústavy, která vyjádrí princip priorityevropského komunitárního práva pred právem vnitrostátním;

· vláda predloží návrh na doplnení Ústavy o institut verejného ochránce lidských práv a svobod (tzv. ombudsman), který bude stejne jako ve vetšine clenských státu Evropské unie soustavne sledovat stav a úroven dodržování lidských práv, bude navrhovat potrebné zmeny právního rádu a v konkrétních prípadech bude iniciovat rízení pred správním, obecným nebo ústavním soudem;

· vláda pripraví celkovou reformu správního rízení a v návaznosti na ní i reformu správního soudnictví tak, aby bylo jednak obecne dostupné a aby prezkoumávalo i akty samosprávných celku (obcí i kraju). V této souvislosti zváží, zda bude nezbytné zrídit Nejvyšší správní soud, který Ústava predpokládá anebo zda požádá Parlament o jeho vypuštení z Ústavy s tím, že správní soudnictví zustane soucástí soustavy obecného soudnictví.

V oblasti tvorby a aplikace právního rádu považuje vláda za hlavní prioritu posílení právního vedomí cestou nastolení skutecné vynutitelnosti práva. Hlavní prícinu soucasného zcela neprijatelného stavu vláda spatruje jednak v neprehledném a nesystematickém právním rádu a v nemenší míre i v neúnosných prutazích soudních rízení, které vedly ke ztráte duvery obcanu v právo a porádek. Vláda je proto rozhodnuta pristoupit k rade opatrení vedoucích k zásadní zmene soucasného stavu. Pujde predevším o tyto kroky:

· pri tvorbe právního rádu bude vláda preferovat nové komplexní zákony namísto neustálých novelizací, bude dbát na jejich soulad s ústavním porádkem a mezinárodními smlouvami o lidských právech a svobodách. Naváže na dosavadní práce na nových kodifikacích soukromého i trestního práva tak, aby návrhy nových kodexu mohly být predloženy Parlamentu do ctyr let. Tvorbu a transformaci právního rádu podrídí nepominutelnému požadavku na harmonizaci ceského práva s právem Evropské unie;

· zlepšení situace v oblasti hospodárské i násilné kriminality a v boji proti organizovanému zlocinu hodlá vláda dosáhnout jednak legislativními zmenami (obnovení institutu trestního stíhání ve veci, zavedení trestnosti nedbalostních hospodárských deliktu, prenesení pravomoci k vyšetrování trestných cinu policistu na státní zastupitelství a obnovení institutu všeobecného dozoru státního zastupitelství v netrestní oblasti) a dále personálním posílením ozbrojených složek policie a duslednou kontrolou jejich cinnosti. Od Policie CR i od všech orgánu státní správy bude požadován nekompromisní postup ke všem projevum rasismu a etnické nesnášenlivosti;

· k naplnení ústavního práva na informace budou predloženy návrhy scházejících zákonu (o hromadných sdelovacích prostredcích, o rozsahu chránených osobních údaju a o kontrole informacních systému), které vytvorí prostor pro uplatnení práva na informace o cinnosti verejné správy a o hospodarení státu se spolecnými prostredky. Vláda podporí senátní návrh zákona o svobodném prístupu k informacím;

· ke zvýšení úcinnosti soudní soustavy bude vláda na jedné strane podporovat vznik a rozvoj soudcovské samosprávy a na druhé strane nebude váhat i pred systémovými opatreními, která povedou ke zrychlení a zkvalitnení soudního rízení (novela obcanského soudního rádu a trestního rádu event. i novela zákona o soudech a soudcích a zákona o kárné odpovednosti soudcu) a ke sjednocení soudního rozhodování tak, aby se posílila duvera v právo a právní jistota. Kontrolu kvality soudních rozhodnutí v netrestní oblasti bude treba zajistit obnovením stížnosti pro porušení zákona anebo rozšírením právních podmínek i lhut pro dovolání. Zvláštní pozornost bude venována oblasti výkonu soudních rozhodnutí tak, aby stát skutecne poskytoval obcanum úcinnou ochranu jejich práv a jejich dosažitelnost v rozumné lhute;

· novou právní úpravou vlastnictví státu a hospodarení s jeho majetkem, kontroly státní správy i orgánu místní samosprávy hodlá vláda zamezit libovuli, zneužívání pravomoci, obohacování a korupci státních úredníku i predstavitelu samosprávy;

· zvláštní a trvalou pozornost si zaslouží právní úprava konfliktních vztahu - mezi zamestnavateli a zamestnanci, mezi výrobci a spotrebiteli, mezi majiteli domu a nájemníky atd., zabezpecující demokratické, právne regulovatelné rešení konfliktu, vcetne jejich krajních projevu;

· vláda hodlá vytvorit specializované týmy na potírání hospodárské a kapitálové trestné cinnosti, tj. zrídit financní policii. Pro ochranu majetkových zájmu státu zrídí financní prokuraturu.

Vláda považuje dusledné naplnování lidských práv a svobod za nedílnou soucást úsilí o budování demokratického právního státu. Vláda bude usilovat o vytvárení co nejširšího prostoru pro spolecnost svobody a solidarity, založenou na vzájemné toleranci a úcte, náboženské svobode a politické pluralite. Bude proto prosazovat vytvorení mechanizmu pro sledování stavu dodržování lidských práv, propojeného s legislativním procesem. Zajistí, aby státní orgány sledovaly porušování lidských práv a zajištovaly úcinnou ochranu pred útoky na základní lidská práva a svobody.

Vláda navrhne novelizaci zákona o nabývání a pozbývání ceského státního obcanství tak, aby mohli získat ceské obcanství všichni bývalí ceskoslovenští obcané, kterí v dobe rozpadu CSFR žili a dodnes žijí na území Ceské republiky. V souladu s existující právní úpravou vláda považuje za nepochybné ceské státní obcanství nekolika desítek tisíc Cechu, kterí po rozpadu Ceskoslovenska nabyli volbou také slovenské státní obcanství. Vláda zváží predložení návrhu zákonné zmeny, podle níž by mohlo být v oduvodnených prípadech priznáváno dvojí obcanství. Chce tak pomoci predevším ceským obcanum, kterí žijí trvale od rozpadu CSFR jako cizinci na Slovensku, a kterí nikoli vlastní vinou mají v Cechách i na Slovensku méne práv než ostatní obcané. V této souvislosti bude vláda vážne zvažovat i zákonné vytvorení možnosti získat ceské státní obcanství pro ty obcany, kterí v exilu získali novou státní príslušnost, která se stala po r. 1992 prekážkou pro znovuobnovení ceského obcanství.

Dnešní clenství Ceské republiky v Rade Evropy a naše budoucí integrace v Evropské unii pomohou ceské spolecnosti prekonávat nekteré negativní postoje k jinak hovorícím, vyhlížejícím a žijícím lidem, jimiž trpí každé izolované spolecenství. Vláda uciní vše pro to, aby se ceská spolecnost v co nejvetší prijatelné míre otevírala Evrope i svetu a pretvárela se ve spolecnost multikulturní. Dokoncí práce na nové legislativní úprave týkající se uprchlíku, kterou se uvede soucasný zákon do souladu s mezinárodními normami. Cílem je dosažení stavu, který bude vyvažovat respekt k humanitárním prístupum s požadavky na omezení negativních vlivu migracních toku.

Vláda se zasadí o plné uplatnování práv príslušníku národnostních a etnických menšin. Bude dbát na dusledné dodržování a naplnování závazku a povinností vyplývajících z Listiny základních práv a svobod a predevším z Rámcové úmluvy o ochrane národnostních menšin. Pozornost proto venuje všem etnickým skupinám žijícím v Ceské republice, nicméne nejvážnejší a nesporne nejsložitejší problém v této souvislosti vláda vidí v soužití majoritní cásti spolecnosti s rómskou menšinou. Rómskou komunitu vláda považuje za prirozenou soucást ceské spolecnosti. Obcanský princip jako základ rešení tohoto problému bude doplnován specifickými programy urcenými pro rómskou menšinu v tech prípadech, kdy dosavadní handicapy nelze prekonat prístupy uplatnovanými vuci spolecnosti jako celku. Pripraví programy, které povedou ke zlepšení informovanosti ceské vetšiny o Rómech a ke zvýšení vzdelanosti Rómu. Pri rešení techto otázek vláda hodlá spolupracovat s nejširší rómskou komunitou.

Za nezastupitelnou soucást základních lidských práv považuje vláda právo na ochranu života, majetku a zdraví pred pachateli trestné cinnosti a proto hodlá energicky celit všem formám trestné cinnosti bez ohledu na postavení nebo puvod pachatele. Pro uplatnování právní i faktické ochrany proti rasové diskriminaci a dalším rasove motivovaným cinum bude prosazovat využívání nejen trestního postihu zvlášt nebezpecných útoku podle již platných ustanovení trestního zákona, nýbrž i správních zpusobu ochrany pred diskriminací. Vláda je odhodlána dusledne plnit všechny závazky plynoucí z Mezinárodní úmluvy o odstranení všech forem rasové diskriminace a prosazovat jejich dodržování. Bude dávat prednost prevenci a nejruznejším sociálním a kulturním programum urceným nejen Rómum, ale i jiným etnickým skupinám obyvatelstva. Rozhodne a dusledne bude vystupovat proti xenofobii, kulturní a sociální netoleranci a jakýmkoli rasistickým projevum. Bude dbát na to, aby státní orgány postupovaly dusledne v represi vuci pachatelum rasove motivovaných trestných cinu.

4.2 Hospodárská politika

Základním predpokladem dosažení žádoucího obratu ve vývoji ekonomiky je podstatné zvýšení transparentnosti ekonomického prostredí a ekonomických vztahu v ceské ekonomice. Vedle nastolení vlády práva patrí mezi podstatné prvky vytvorení transparentního ekonomického prostredí, urychlené dobudování státního informacního systému (SIS), který zprístupnením údaju o všech podnikatelských subjektech, jejich aktivitách a majetkových vazbách v rozsahu, který je bežný v zemích EU významne zlepší postavení podnikatelské a obcanské verejnosti pri uzavírání obchodních a dalších hospodárskoprávních vztahu. Vláda zároven zásadním zpusobem zpruhlední verejné financní toky vcetne dotací, vládních garancí za úvery a financní toky v tzv. transformacních institucích, granty, a rovnež verejné financní toky z nevládních zdroju vcetne zdroju EU (v rámci programu PHARE a v budoucnosti z dalších fondu EU).

Dalším podstatným prvkem zvýšení transparentnosti ekonomických vztahu je oblast vlastnických práv. Vláda se pevne ujme správy zbývajících majetkových podílu státu v obchodních spolecnostech. Za tímto úcelem pripraví a uskutecní transformaci Fondu národního majetku, jejímž obsahem bude jeho premena a prípadne, pokud se to ukáže jako vhodné, též vytvorení zcela nové instituce za úcelem aktivního výkonu vlastnických práv státu. Dusledné prosazování vlastnických práv státu a jejich aktivní výkon budou predpokladem pro další restrukturalizaci a revitalizaci podniku se státní úcastí a pro jejich privatizaci, která zpravidla bude soucástí procesu restrukturalizace. V procesu privatizace se vláda bude rídit osvedcenými postupy, známými z vyspelých tržních ekonomik. Vláda zároven vyvine úsilí k odstranení zbývajících negativních vlivu experimentu kupónové privatizace. Vláda zrovnoprávní jednotlivé vlastnické sektory v ekonomice, pricemž zejména odstraní pretrvávající diskriminaci družstevnictví a uvede v život moderní evropskou koncepci spolupráce a vzájemné soucinnosti soukromého a verejného sektoru. V souladu s trendem posilování participativních forem rízení a vlastnictví ve svete vláda posílí prvky zamestnanecké spoluúcasti v obchodních spolecnostech a navrhne zákon o danové podpore zamestnaneckého vlastnictví akcií v akciových spolecnostech. Vláda se zasadí o projasnení pravidel správy korporací, a to zejména jejich uvedením do souladu s evropskými modely správy korporací, který odpovídá našim historickým tradicím a zkušenostem.

Duležitou soucástí zvýšení transparentnosti ekonomických vztahu bude politika postupné deregulace tzv. prirozených monopolu a vytvorení konkurencního tržního prostredí. V oblasti tzv. prirozených monopolu (zejména rozvody energií, tepla, vody apod.) bude vláda prosazovat právní úpravu, která umožní právne regulovat ceny tak, aby nebyly neprimerené, a výhledove navrhne legislativní úpravu, která umožní podnikání v techto oblastech i na neziskovém principu a zachová rentabilitu v závislosti na množství, kvalite produktu a co nejnižší cene pro spotrebitele. V oblasti ostatních monopolu se vláda zasadí o dusledné dodržování predpisu soutežního práva a ochranu trhu antidumpingovým zákonem. Oba druhy monopolu bude treba dusledne cenove i nákladove kontrolovat. Vláda urychlene pripraví vytvorení efektivního regulacního rámce a zrídí instituci nezávislého regulátora v oblasti telekomunikací a v oblasti výroby a distribuce elektrické energie a zemního plynu. Regulace lokálních monopolu ve výrobe tepla bude prenesena v maximální možné míre na orgány regionální samosprávy. Na tyto kroky naváže uvolnení vstupu konkurence do uvedených odvetví a postupná cenová deregulace. Predpokladem pro uskutecnení deregulací tzv. prirozených monopolu bude zpracování dlouhodobých státních koncepcí rozvoje uvedených oblastí. K zajištení uvedených úkolu predloží vláda v roce 1999 nový telekomunikacní a energetický zákon.

Zásadním úkolem vlády bude koncepcní založení národohospodárské politiky na strednedobém makroekonomickém a fiskálním rámci a dlouhodobých strategických koncepcích v jednotlivých oblastech národního hospodárství (energetika, doprava, bytová výstavba). Za tímto úcelem vláda zrídí stálý orgán vlády pro hospodárskou strategii jako koordinacní orgán pro práce na dlouhodobých a strednedobých prognózách, od nichž bude v budoucnosti nezbytné v souladu s požadavky a praxí EU odvíjet formování ucelené hospodárské politiky státu.

4.2.1 Verejné finance

V oblasti verejných financí bude vláda usilovat o dlouhodobe vyrovnanou soustavu verejných rozpoctu. Zároven vláda pripraví nezbytnou reformu systému verejných financí.

Pro reformu soustavy verejných financí vláda navrhne základní právní rámec, definovaný novými rozpoctovými pravidly pro stát, regiony i obce. Integrální soucástí rozpoctu budou nekolikaleté rozpoctové výhledy. Zcela nezbytné je korektne stanovit výši státního dluhu a jednoznacná pravidla pro jeho obsluhu, stejne jako v rámci inventarizace soucasné hospodárské situace CR kvantifikovat rozsah tzv. skrytého, vecného zadlužení ekonomiky, spocívajícího zejména v dlouhodobé podkapitalizaci verejné infrastruktury.

Zásadním prvkem reformy verejných financí bude reforma danové soustavy. Cílem reformy danové soustavy je vedle zohlednení pripravovaného vzniku samosprávných regionu predevším aproximace ceské danové soustavy k postupne harmonizovaným danovým soustavám v EU. Regiony budou ve velké míre financovány prímo, a to prostrednictvím podílu na prímých daních. Vláda si je vedoma toho, že zámery reformy danové soustavy vyžadují zmeny platného zákonodárství, které vláda Parlamentu CR postupne predloží. Ve svých návrzích bude vláda vycházet z techto principu:

· vláda nezamýšlí zvyšovat sazby dane z príjmu. V dlouhodobém horizontu za predpokladu dostatecné míry samofinancování regionálních a místních samospráv hodlá vytváret prostor pro jejich prípadné snížení. Pritom alokace výnosu dane z príjmu fyzických osob ze závislé cinnosti bude provádena podle místa stálé provozovny zamestnavatele; obdobný klíc bude použit rovnež v prípade cásti výnosu dane z príjmu právnických osob. Vláda bude prosazovat rychlé zavedení systému zrychleného odpisování investic a podstatné zvýhodnení leasingu komplexních investic (vcetne stavební cásti);

· u dane z pridané hodnoty bude usilovat o postupnou harmonizaci sazeb s normami EU. Strategickým cílem vlády je pritom posun sazeb dane z pridané hodnoty do pásma, odpovídajícího príslušným smernicím EU;

· vláda navrhne takové úpravy spotrebních daní, aby se míra zdanení, zejména u paliv, dlouhodobe priblížila standardum EU;

· dan z nemovitostí jakožto jeden z významných príjmu obcí bude vládou prehodnocena tak, aby tento zdroj byl posílen, nikoliv však na úkor neúmerných sociálních dopadu;

· v souladu s dovršením danové reformy do podoby vyhovující smernicím EU vláda predpokládá využití mechanismu ekologických daní.

Spolu s reformou danové soustavy vláda pripraví zásadní zefektivnení správy daní a poplatku. Vedle novelizace zákonné úpravy je treba uskutecnit dusledné organizacní zmeny ve správe daní s postupným prechodem k modelu nezávislého státního orgánu. Soucástí reformy správy daní bude i obnovení majetkových priznání u majetku presahujících 10 mil. Kc formou vládního návrhu novely zákona o správe daní a poplatku.

Dále vláda navrhne zákon o povinném zavedení registracních pokladen s cílem minimalizace úniku dane z pridané hodnoty. Pro zjednodušení výberu dane z príjmu fyzických osob vláda navrhne uplatnení danových paušálu. V této souvislosti považuje vláda za nezbytné predložit Parlamentu CR návrh zákonné úpravy povinného bezhotovostního platebního styku nad hranici stanovenou podle analogických úprav v clenských zemích Evropské unie.

Další zásadní kultivaci vyžadují financní trhy, o jejichž úcinnou regulaci a další rozvoj bude vláda intenzívne usilovat. Zdokonalení regulace a právní úpravy financních trhu si vyžádá rozsáhlou legislativní práci (bankovní zákon, zákon o pojištovnictví, zákon o dluhopisech, zákon o cenných papírech a rada dalších) vcetne dobudování dozoru nad financními trhy. V této souvislosti je rovnež treba zduraznit nutnost další privatizace cásti stávajících podílu státu v komercních bankách, jejichž základním kritériem bude zajištení dlouhodobých národních zájmu CR v rámci její integrace do EU.

Mezi prední úkoly resortu financí bude konecne patrit kontrola sporných prípadu privatizace a boj s korupcí.

4.2.2 Prumyslová politika a podpora podnikání

Hospodárská politika vlády se bude orientovat, aniž by ztrácela ze zretele význam vnitrní a vnejší rovnováhy, na podporu hospodárského rustu, založeného na modernizacních investicích a jimi vyvolaném rustu souhrnné národohospodárské produktivity i všech dílcích produktivit.

Za tímto úcelem vláda prijme opatrení smerující k podpore prímých investic, a to jak zahranicních, tak domácích. Navazujíce na politiku predchozích vlád bude vláda rozvíjet existující systém podpory zahranicních prímých investic vcetne rozvoje cinnosti agentury CzechInvest. Zároven vláda provede reformu politiky odpisu hmotných a nehmotných investic spocívající ve významném urychlení odpisu.

Vláda vytvorí ucelený systém proexportní politiky, založený na rozvoji cinnosti agentury CzechTrade, Exportní, garancní a pojištovací spolecnosti (EGAP) a Ceské exportní banky (CEB). Vláda vypracuje koncepci teritoriální exportní politiky. V souvislosti s ní vláda posílí význam obchodních zastoupení na zastupitelských úradech a podporí vznik a rozvoj zahranicních zastoupení (kancelárí) agentury CzechTrade. Vláda bude usilovat o úcast CR v mezinárodních teritoriálních rozvojových bankách (Asijská rozvojová banka aj.). Vláda dále vybuduje systém podpory exportu prostrednictvím dlouhodobých úveru za výhodných podmínek na konkrétní vývozní projekty, jakož i prostrednictvím ostatních prímých i neprímých forem podpory, jež jsou v souladu s mezinárodními závazky CR.

Vláda urychlene vypracuje koncepci politiky podpory konkurenceschopnosti ceských výrobcu a poskytovatelu služeb se zvláštním zretelem na zpracovatelský prumysl jakožto rozhodující zdroj exportní výkonnosti ceské ekonomiky. Klícovou soucástí politiky podpory konkurenceschopnosti bude program restrukturalizace a revitalizace skupiny rozhodujících prumyslových podniku, jehož soucástí bude rovnež privatizace prípadných vlastnických úcastí státu na techto podnicích. Vláda podporí další cinnost Ceskomoravské zárucní a rozvojové banky a v prípade potreby bude iniciovat vznik dalších specializovaných rozvojových institucí.

Vláda dále vypracuje ucelený program podpory malého a stredního podnikání v souladu s praxí vytvorenou v zemích Evropské unie. Zvláštní zretel bude vláda klást na podporu malých inovativních podniku. Vláda podporí cinnost Agentury pro rozvoj podnikání a regionálních rozvojových agentur. Podporu drobného a stredního podnikání vláda považuje za jednu ze základních soucástí své regionální politiky.

Vláda bude v rámci své vnitrní a zahranicní politiky posilovat prestiž ceského prumyslu a zpracuje konkrétní prumyslovou, energetickou a obchodní politiku, jejíž soucástí budou konkrétní rozvojové programy. Bude posilována úloha vlastního prumyslového výzkumu a vývoje. Zejména zpracovatelský prumysl bude podporen cílene vytvárenými mimorozpoctovými fondy, vcetne strukturálních. V tomto smeru se pocítá s využíváním financních prostredku EU poskytovaných v rámci prístupového partnerství. Vláda se zároven zamerí na takové moderní formy prumyslové politiky a politiky podpory konkurenceschopnosti, jako je vytvorení systému národní politiky jakosti.

Vláda urychlene vypracuje dlouhodobou energetickou koncepci orientovanou na snižování energetické nárocnosti v podnikové sfére i v domácnostech a respektující strategické zájmy státu i zájmy konecných spotrebitelu. S energetickou politikou úzce souvisí konkretizace surovinové politiky se zamerením na snižování surovinové nárocnosti výroby.

Duležitou oblastí, které bude vláda venovat systematickou péci, je ochrana spotrebitele a prijetí takové spotrebitelské politiky, jež odpovídá praxi obvyklé v EU. Dovršení harmonizace legislativy a institucí v oblasti normalizace, metrologie a zkušebnictví je další odpovedností vlády.

Ceský prumysl musí participovat na príležitostech, které se nabízejí v souvislosti se vstupem do NATO. Vláda bude podporovat prosazení úcasti ceského prumyslu na dodávkách nejen pro vlastní armádu, ale i pro potenciální uspokojení potreb armád clenských zemí NATO. Zejména v této oblasti bude dusledne uplatnovat politiku tzv. "offsetu".

Duležitým cílem ceského hospodárství a prumyslu je zaclenení naší zeme do hospodárských a politických struktur Evropské unie. Vláda bude pokracovat v harmonizaci právních predpisu, v prizpusobování obchodní politiky a prumyslové sféry. Tyto kroky musí být voleny tak, aby pri zaclenování nedošlo k destrukci celých oblastí domácího prumyslu, ani dalších odvetví národního hospodárství a k otresum ve spolecnosti. Proto bude vláda pozorne sledovat postup vyjednávání a porovnávat jej se skutecnou realitou vnitrních podmínek integracního procesu.

4.2.3 Doprava a spoje

Vláda zajistí v sektoru dopravy a spoju rozpracování a dopracování dopravní politiky v oblasti železnicní, silnicní, vodní, letecké dopravy a integrované osobní i nákladní prepravy. Prijme dále rozsáhlá opatrení pro zkvalitnení služeb v oblasti telekomunikací, radiokomunikací a pošt.

Provede transformaci Ceských drah respektující podmínky úcetního oddelení železnicní infrastruktury od vlastního provozu. Umožní soucasne partnerství verejného a soukromého sektoru v oblasti rozvoje - soukromý kapitál umožní nahradit jinak nedostupné verejné prostredky.

Vláda bude venovat pozornost zvyšování bezpecnosti dopravního provozu, zkvalitnování dopravní obslužnosti a ekologizaci dopravy.

K zajištení uvedených cílu vláda nad rámec již prijatých souhrnných opatrení k realizaci usnesení vlády CR o dopravní politice:

a) predloží návrh zákona na vytvorení Fondu dopravy CR v návaznosti na etapové plné zpoplatnení dopravní cesty (s durazem zejména na silnicní dopravu) a další prvky harmonizace danového systému se systémem EU. Soucasne umožní zkvalitnit základní dopravní obslužnost, na níž má každý obcan nárok jako na soucást svých sociálních a obcanských práv. Vytvorení vlastních prostredku státu je predpokladem využití nabízené pomoci Evropské unie;

b) dopracuje podmínky úcasti verejných rozpoctu na dopravní obslužnosti území v návaznosti na zásady, prijaté EU;

c) vypracuje na základe prijaté dopravní politiky dlouhodobou strategii rozvoje železnicní, silnicní, vodní, letecké a integrované dopravy, zahrnující príslušnou legislativu a ekonomické a jiné nástroje k jejich prosazení;

d) bude dbát o dodržování technických parametru vozidel, jejich prípustného vytežování a opatrení proti nadmernému previsu nabídky kapacity dopravních prostredku nad poptávkou.

Také spoje pokládá vláda za oblast verejných služeb dostupných pro každého obcana. Soucasne bude vytváret predpoklady pro prechod k informacní spolecnosti a pro rozvoj telematiky jako využití informací pro zkvalitnení a zhospodárnení dopravních procesu. Vláda klade duraz na zkvalitnení komunikacního systému, postupné uplatnování informacních dálnic, maximální zprístupnení internetu a výrazné zkvalitnení poštovních služeb.

K zajištení uvedených úkolu predloží vláda Parlamentu CR novelu zákona o drahách, o transformaci CD, novelu zákona o pozemních komunikacích, zákon o integrovaných prepravních systémech, zákon o telekomunikacích a zákon o poštovních službách. V doprave a spojích zabezpecí doplnky všech již prijatých zákonu, které jsou nutné k odstranení odchylek proti legislative EU a které by byly na prekážku cerpání grantu z EU na programy a projekty k podpore národního programu prípravy na vstup do EU. Posléze pujde i o predpoklad zajištení kompenzace za náklady a ekologickou zátež, které bude vystavena CR z dopravních dusledku integrace Evropy.

4.2.4 Zemedelství

Základním programovým cílem vlády CR v oblasti zemedelství je ukoncit zmenšování rozmeru a ekonomického propadu zemedelství a zabránit další devastaci venkovského prostoru. Vláda bude proto v souladu s regionálními rozvojovými programy vytváret podmínky pro zvýšení úrovne a rozsahu kvalitní zemedelské produkce predevším v produkcních oblastech. Na druhé strane podporí ekologickou stabilitu, osídlení a funkcnost venkovských oblastí i v zemedelsky nevýhodných prírodních podmínkách.

S ohledem na približující se termín vstupu CR do EU bude provedena harmonizace právních norem a predpisu. V zemedelství a zpracovatelském prumyslu budou rozvíjeny programy investicních a modernizacních podpor s cílem priblížit úroven konkurenceschopnosti techto odvetví úrovni EU.

Vycházejíc z principu Spolecné zemedelské politiky EU vláda zpracuje koncepci agrární politiky smerující ve svých cílech predevším k:

· zabezpecení potravinové bezpecnosti z domácích zdroju;

· vyrovnání nerovnoprávného postavení zemedelských prvovýrobcu jako cenových príjemcu na trhu;

· zohlednení podnikatelského znevýhodnení zemedelství daného stanovištními podmínkami, omezeními z duvodu verejného

· zájmu a prikázanými režimy hospodarení;

· podpore mimoprodukcních a environmentálních funkcí zemedelství vcetne ekologického zemedelství a

· nepotravinárského využití zemedelské produkce.

Vláda bude usilovat o uplatnení efektivní regulace trhu se základními agrárními komoditami pri zajištení prijatelné cenové úrovne pro výrobce i spotrebitele. Za tím úcelem bude vytvorena nová intervencní organizace nahrazující Státní fond tržní regulace. Rovnež bude podporen proces vytvárení odbytových družstev, obchodních sdružení a organizací za úcelem narovnání vztahu mezi producenty, zpracovateli a obchodními sítemi. Budou navržena legislativní opatrení k náprave platebního režimu za zemedelské produkty a potravinárské zboží.

Soucástí koncepce agrární politiky bude rovnež zvýšení úcinnosti a rozsahu podpor a dotací sloužících jako systémový mimocenový nástroj úhrady multifunkcnosti zemedelství, stabilizace cen potravin a udržení príjmu zemedelcu. V rámci srovnání podmínek s EU bude navrženo prijetí tzv. zelené nafty.

Vláda se zasadí o podporu agrárního exportu a pronikání produkce na nové trhy, a to licencní politikou a vytvárením srovnatelných podmínek pro zahranicní obchod se zemedelskými a potravinárskými výrobky jako v ostatních vyspelých zemích. Za využití zemedelského zákona a uzavrených mezinárodních dohod bude uplatnena úcinnejší ochrana domácího agrárního trhu pred pronikáním nekvalitní, nadstandardne subvencované nebo podvodne deklarované zemedelské a potravinárské produkce na náš trh.

Budou prijata potrebná legislativní a další opatrení pro dokoncení restitucních a transformacních procesu. Budou vytvoreny podmínky pro prodej státní pudy za výhodných podmínek pro uživatele - prvovýrobce. Bude zpracována potrebná legislativa pro eliminaci spekulativních prodeju a nákupu na trhu s pudou.

Vláda CR považuje lesy za významné celospolecenské vlastnictví s jejich nejen hospodárským, ale i ekologickým a sociálním rozmerem. Lesní hospodárství bude orientovat na trvalý rozvoj produkcních a mimoprodukcních funkcí lesa. Podporí úcelnou restrukturalizaci domácího drevozpracujícího prumyslu.

Vláda si je rovnež vedoma nutnosti harmonizace zájmu ochrany vod jako nenahraditelné složky životního prostredí a jejich významu k uspokojování individuálních a celospolecenských potreb. Prioritním úkolem bude príprava návrhu nové vodohospodárské legislativy vcetne zkvalitnení systému protipovodnové ochrany.

Pro zajištení kontinuity i perspektivy podnikání v zemedelství, lesním a vodním hospodárství bude podporeno odborné školství, výzkum a veda.

4.2.5 Regionální rozvoj a bydlení

Vláda zpracuje strategii regionálního rozvoje CR, která vezme v úvahu i význam ekonomicky a sociálne stabilizovaného venkova. Regionální politika, která je významným faktorem ekonomického rustu se stane, jako tomu je v zemích EU, její výraznou prioritou. Vláda bude v rámci své národohospodárské politiky uskutecnovat tesnou evropskou regionální a preshranicní spolupráci. Zároven zajistí prostrednictvím programu problémových regionu racionální a úcelné využití prostredku PHARE a strukturálních fondu Evropské unie. Úloha vlády v regionálním rozvoji bude realizována ve spolupráci všech príslušných ministerstev a v tesné soucinnosti s územními orgány.

Významným nástrojem regionální politiky je financování verejných investic, jejich prostorová alokace a efektivní využívání dvetví stavebnictví.

Byt a bydlení jsou pro rozvoj obcana nezastupitelnou hodnotou, kterou nelze prenechat jen živelnému pusobení trhu. abezpecení bydlení je zájmem verejným i soukromým. Trh s byty musí být proto trhem státem usmernovaným. Politika bydlení ude vycházet z povinnosti státu ucinit vše pro zabezpecení dostupného a prijatelného bydlení pro všechny obcany. Soucástí zámeru vlády je rozsáhlá právní úprava bydlení, která je obvyklá ve všech vyspelých státech.

Prvoradým úkolem je prekonání dlouhodobé krize bytové výstavby pri respektování všech forem vlastnictví. Proto vláda bude usilovat o výrazné zvýšení podílu investic do bydlení na HDP formou neprímé i prímé podpory výstavby soukromých i nájemních a družstevních bytu.

Zároven vláda predloží návrh zákona na zrízení státního fondu rozvoje bydlení a prijme opatrení k širšímu využití fondu rozvoje bydlení v obcích. Z jejich prostredku lze poskytovat podporu následujícím programum:

· obcím na výstavbu technické infrastruktury;

· na podporu výstavby dostupných nájemních bytu;

· vlastníkum zdevastovaných bytových domu pro financování jejich oprav a modernizaci vcetne oprav vad panelových domu. Prostredky budou poskytovány na základe objektivního posouzení stavu domu a zduvodnené individuální žádosti.

Vláda dále zpracuje:

· souhrn návrhu v danové oblasti zvýhodnující investice do bytové výstavby, oprav a modernizace bytového fondu;

· návrh právní úpravy bydlení, která umožní efektivní fungování trhu s byty, vyvážene zakotví práva a povinnosti pronajímatelu a nájemníku a práva a povinnosti podnájemníku. Zároven prijme opatrení proti spekulacím s bytovým fondem;

· opatrení k zajištení uceleného systému informací o bytovém fondu a jeho využití;

· návrh novelizace zákona c. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytu, s cílem odstranit nedostatky v úprave postavení spolecenství vlastníku a družstev;

· opatrení k výraznému zvýšení podpory výstavby nájemních bytu s využitím neziskového principu;

· návrh nové právní úpravy a vytvorení ekonomického prostredí pro prístup družstev ke státní podpore výstavby i investic do stávajícího družstevního bytového fondu;

· návrh racionální regulace cen v bydlení v souladu se mzdovým vývojem a novelizace zákona o príspevku na bydlení s respektováním skutecných nákladu, ale i se zachováním motivacní funkce k hledání primerenejšího bydlení;

· opatrení k posílení spoluzodpovednosti obcí za bytovou politiku;

· opatrení, která zretelne zlepší prístup k bydlení predevším mladým lidem (startovací malometrážní byty);

· ve spolupráci s predstaviteli místních samospráv dlouhodobý komplexní program bytové výstavby a politiky, který bude vycházet z našich ekonomických možností a potreb.

Vláda CR považuje odvetví stavebnictví za významné rustové odvetví národního hospodárství. Jeho rozvoj prináší významné multiplikacní efekty v navazujících odvetvích prumyslu. Predpokladem je obnovení jeho hospodárského rustu a dosažení intenzity stavení obvyklé v zemích Evropské unie. K tomu prispeje podpora investování do bytové výstavby, dopravní a technické infrastruktury a verejných investic.

Cestovní ruch predstavuje významnou cást zdroju státního rozpoctu. Proto vláda CR zpracuje koncepci státní politiky cestovního ruchu, zajištující jeho rozvoj. Pro zajištení tohoto cíle vytvorí vláda legislativní prostredí, systém ekonomických nástroju a zásady mezirezortního prístupu.

Dokoncení viz 2. cást

Pramen: http://www.vlada.cz/vlada/dokumenty/prohlas.win.htm