První jařiny jsou už zasety, oziminám se ale příliš nedaří

Svoboda - 14.1.1998

První jariny jsou už zasety, oziminám se ale príliš nedarí

- Klidnými zemedelce nenechávají porosty predevším ozimých pšenic

Opava - Nekterí zemedelci využívají nezvykle teplého lednového pocasí k jarním pracem. Pole na Opavsku jsou dokonce od pátku oseta jarinami.

Zatím se jedná asi o stovku hektaru, ale optimistu stále pribývá.

"Pokud se nedostaví obzvlášt kruté mrazy, není duvod k obavám," rekl ing. Milan Vítek, reditel Okresní agrární komory Opava - Ostrava. "Príroda si dovede poradit sama, a kdyby silné mrazy prece jenom uhodily, je na opakovaný osev dostatek casu," dodal.

Klidnými však zemedelce nenechávají porosty ozimých pšenic. Nadmerné srážky vloni v cervenci spojené se záplavami zpusobily predcasné polehnutí rostlin. Kratší vegetacní doba jim nedovolila dozrát a výnosy byly nízké. Nepríznivá situace se projevila i na kvalite zrna a jeho hmotnosti. Nadmerné vlhko bylo v ríjnu vystrídáno suchem a podmínky pro setí ozimé pšenice byly opet nepríznivé. Na lonský rok nevzpomíná Milan Vítek zrovna rád: "Sklízelo se za mokra a puda ztvrdla, což ztížilo orbu. Úhrn srážek v ríjnu dosáhl jen 44 procent, navíc se ochladilo a rust obilovin se zastavil." Není divu, že pred Vánocemi mohli zemedelci konstatovat opoždený vývoj porostu. Kontrola potvrdila, že dobrých zustalo jen 20 procent rostlinek. "Nejhorší stavy máme u odrudy Hana," konstatuje Vítek. "Zjištení je prekvapivé, protože práve tato odruda patrila k široce efektivním." Byla uplatnována v nejranejších výsevech na prelomu léta a podzimu, což jí zajištovalo možnost redukovaného výsevu.

Pšenice se objevila i v záverech prosincového jednání rady státního fondu tržní regulace. Jakostní znaky potravinárské pšenice na zálohový nákup pro mlýny byly sníženy z císla 220 na 180 a u obsahu lepku v sušine klesly z puvodních 25 na 23 procent. Rada se zabývala také návrhem zásad regulace trhu potravinárské pšenice z letošní sklizne i návrhem regulovaných cen. V tomto bode však ke shode nedošlo. Vedení Státních hmotných rezerv by uvítalo cenu 4 000 korun za tunu, Fond tržní regulace prosazoval 4 200 korun a Agrární komora Ceské republiky žádala nejprve 4 680 korun. Pozdeji slevila z požadavku na 4 400 korun za tunu. Dohoda je v nedohlednu a otázka ceny za letošní potravinárskou pšenici je stále otevrená.

Miroslav Hruška