Pšenice purpurová i modrá. Čeští vědci pomohli vyšlechtit obilí, které odolává vedru i suchu
26.09.2018 | ČT 24
Vědci z Mendelovy univerzity v Brně se podíleli na vyšlechtění pšenice s purpurovým zrnem. Odrůda je vhodná pro potravinářské i krmné účely. Podle Tomáše Vyhnánka z Ústavu biologie rostlin mají barvy u rostlin adaptační význam. Obiloviny jsou díky barevnému zrnu odolnější vůči extrémním teplotám, suchu či zasolení, lépe také odolávají houbovým onemocněním, uvedl.
Šlechtění vedoucí k větší toleranci vůči stresovým faktorům je čím dál žádanější vzhledem ke změně klimatu. Vývoj odrůdy nicméně obvykle trvá deset let a stojí miliony korun.
Výsledkem je teď i purpurová pšenice, kterou lze zpracovat klasicky na mouku, ale lze z ní dobře vyrábět i vločky či těstoviny. Aktuálně se zkoumá, jestli je vhodná pro výrobu nealkoholických nápojů a speciálních piv. „Nová odrůda dává produktům charakteristické zbarvení, které například u vloček připomíná cereálie máčené v čokoládě,“ uvedl Vyhnánek.
Při šlechtění pšenic s barevným zrnem spolupracují na vývoji vědci z několika institucí. Jde zejména o firmu Agrotest fyto, Českou zemědělskou univerzitu v Praze i olomouckou lékařskou fakultu.
Na Mendelově univerzitě se věnují také krmným testům. „Ty jsou velmi důležité pro zjištění efektu přírodních barviv v pšenicích na zdravotní stav laboratorních zvířat. Na základě pokusů na zvířatech se pokusíme odvodit možný zdravotní přínos pro člověka,“ řekl Vyhnánek.
Všechny barvy pšenice
Vědci kromě purpurové pšenice vyšlechtili také odrůdu s modrým zrnem a testují pšenici s černým a žlutým zrnem. Purpurové zabarvení se nachází v nejsvrchnější části obilky, takzvaném perikarpu, modré zabarvení je pak o něco hlouběji v aleuronové vrstvě. Samotné zbarvení je způsobeno látkami zvanými anthokyany.
Vědci navazují na předchozí úspěchy s testováním a zpracováním barevných pšenic určených pro vývoj pekařských receptur. Příkladem je chleba Karkulka s načervenalou barvou.
V Česku je aktuálně registrováno 130 odrůd ozimé pšenice. Seznam doporučených odrůd pro tradiční zemědělství obsahuje kolem 25 odrůd ozimé pšenice seté. Kromě ozimých pšenic je registrováno 34 odrůd jarní pšenice. Zemědělci si z této nabídky vybírají takové, které nejlépe vyhovují jejich půdním a klimatickým podmínkám a také účelu zpracování.
Autor afi
zdroj: ČTK, Mendelova univerzita v Brně
Další články v kategorii Zemědělství
- Sněmovní výbor se kvůli ředitelům KRNAP a ČIŽP mimořádně sejde 8. července. Opozice chce znát jejich profesní kompetence (29.06.2026)
- Karavanem do vinic. Velké Bílovice lákají vínem i habánským odkazem (29.06.2026)
- PŘEHLEDNĚ: Jak zapsat psa do nové centrální evidence (29.06.2026)
- Nejvyšší soud USA se postavil na stranu výrobce herbicidu Roundup (29.06.2026)
- První bouřky dorazily. Na Šumavě hlásí krupobití (29.06.2026)
- Kdo má pod palcem dotace a čím jsou čeští zemědělci v Evropě unikátní? (27.06.2026)
- Lokální hovězí ve veřejném stravování: šance či utopie? (26.06.2026)
- Získají podniky s více než 250 zaměstnanci většinu dotací na zpracování zemědělských produktů? (26.06.2026)
- Doporučení pro chovatele zvířat spojená s horkým počasím (26.06.2026)
- MENDELU podala odvolání proti výsledku hodnocení v segmentu vysokých škol a žádá opakované projednání (26.06.2026)

Tweet



