Rakousko získá na rozšíření Evropské unie

Obava z přílivu pracovních sil z východu není podložena reálnými předpoklady, tvrdí vídeňský ústav WIIW

Vstup kandidátů do unie přinese prospěch i dosavadním členským zemím.

Jaroslav Lenert

Připojení nových zemí k Evropské unie povzbudí hospodářský růst nejvíce v Polsku a Maďarsku, kde se oproti současným hodnotám (okolo tří až čtyř procent) zvýší během prvních deseti let po vstupu o dalších osm až devět procent. Uvádí to ve své nejnovější studii renomovaný Vídeňský ústav pro hospodářské srovnávání (WIIW).

Znamenalo by to, že v těchto státech se bude ekonomika rychle přibližovat nejenom nynějším členským zemím, ale i nejrozvinutějším kandidátům, České republice a Slovinsku. V uvedených dvou státech a na Slovensku očekává WIIW zvýšení hospodářského růstu o čtyři až šest procent.

Profit však může očekávat i Rakousko, jehož hrubý domácí produkt dostane rozšířením silný impuls a vzroste o další tři čtvrtiny procenta. Toto číslo není podle WIIW nijak překvapivé, protože alpská republika si již část svého podílu vybrala. Rakousko totiž ze všech zemí nejvíce vydělalo na pádu železné opony, když vsadilo na obchod s novými demokraciemi. O správné orientaci svědčí i údaje za rok 2000, kdy vývoz do pěti států "regionálního partnerství" (mimo naší země do něho patří Slovensko, Polsko, Maďarsko a Slovinsko) dosáhl objemu 8,5 miliardy eur. Předčil tak i tradičně silný export do Spojených států a do Švýcarska. Zahraniční obchod Rakouska se zeměmi střední a východní Evropy končí v posledních letech pravidelně přebytkem, který pouze za loňský rok činil 1,53 miliardy eur.

WIIW předpokládá, že největší prospěch z rozšířené unie budou mít ti nynější členové unie, kteří mají geograficky, historicky a kulturně nejblíže k novým členům. To se týká Rakouska, Itálie a Německa.

Velký vliv na hospodářskou situaci celé Evropy budou mít i vnitřní reformy unie, které jsou stanoveny jako jedna z podmínek rozšíření. WIIW vychází z toho, že po reformě zemědělské politiky a regionální pomoci budou finančně oslabeni stávající čistí příjemci (země, které z těchto fondů dostávají více peněz, než kolik do nich přispívají) - Španělsko, Portugalsko a Řecko. Naopak prospěch budou mít v nové situaci čistí plátci, tedy Německo, Rakousko a Švédsko.

Účinky rozšíření unie o nové členy na pracovní trh označuje studie za "politicky nejžhavější brambor". Reálný dopad však bude o mnoho nižší, než se obávají různí skeptici, zvláště v Německu a Rakousku. Pokud by se neuplatňovala žádná omezení pro pohyb pracovních sil, znamenalo by to ročně příliv přibližně 70 tisíc osob z pěti zemí "regionálního partnerství" na trh současné bruselské patnáctky. Jejich počet by se ovšem snižoval a po deseti letech by se pohyboval okolo 35 tisíc. Dvě třetiny z nich (přibližně 45 tisíc lidí ročně) by se podle WIIW zřejmě usadily v Německu a dalších deset procent (osm tisíc osob) v Rakousku.

Pro alpskou republiku by to z demografického pohledu nemělo valný význam - počet cizinců z pěti uvedených zemí by se během třiceti let zvýšil ze současných 100 tisíc na 470 tisíc, což by v podílu na celkovém počtu obyvatelstvu činilo nárůst z 1,3 procenta na 5,5 procenta. WIIW však upozorňuje na skutečnost, že pokud by se podařilo dohodnout navržená přechodná období (například zákaz práce na pět až sedm let), tak by uvedená předpověď byla nereálně vysoká.

Příliv přistěhovalců je však podle ústavu v zájmu celé unie. Zpráva upozorňuje, že vzhledem ke stárnutí obyvatelstva potřebují země EU do roku 2050 celkem 1,4 miliónu imigrantů v produktivním věku, protože jinak jim hrozí zhroucení sociálních a penzijních systémů. Ty nebudou schopny zajistit dosavadní standard všem lidem, jelikož jim budou scházet zdroje, vytvářené právě lidmi v produktivním věku.