Reakce ministra zemědělství Jaroslava Palase na článek redaktora Martina Maříka z 12.1.2004

Obávám se, že pan redaktor ve svém článku „Stát ještě nezajistil rolníkům dotace z Unie“ (viz. níže) smíchal hrušky s jablky a zkoušel neopodstatněně strašit čtenáře HN vidinami průšvihů, které neexistují.

Uvádí totiž, že částku 1,1 miliardy podpory na rozvoj venkova míní MZe získat přesunem peněz v rámci oboru. Jak potvrdil v sobotu v Mikulově i premiér Špidla, tyto prostředky jsou ve Veřejné pokladní správě a budou uvolněny ministerstvem financí a použity k tomuto účelu tak, jak jsem celou dobu deklaroval. V žádném případě se tedy nebude jednat o škrcení peněz v jedné položce resortu zemědělství a jejich přesun do položky druhé.

Rád bych zdůraznil, že díky tomuto uvolnění českých státních zdrojů získá ČR 4,5 miliardy Kč z fondů EU. Zatímco v současné době vynakládáme na podporu mimoprodukčních činností přibližně 2,88 miliardy Kč za rok, po vstupu ČR do EU to bude v rámci Horizontálního plánu rozvoje venkova (HRDP) již cca 6 miliard ročně. Tento výrazný nárůst finančních prostředků umožní samozřejmě rozšíření spektra programů, které budou moci zemědělci využívat.

Co se Platební agentury týká, je zřejmé, že pan redaktor na rozdíl od ostatních novinářů neposlouchal nebo nepochopil informace, které jsem o dosavadní práci na vzniku a fungování Platební agentury novinářům podal. A to i přesto, že jsou tyto informace, včetně termínů, na internetových stránkách ministerstva zemědělství.

Nezastírám, že harmonogram vytváření Platební agentury je napjatý díky skluzu z doby minulého vedení resortu. Přesto není v současné době žádný důvod ke zpochybňování dodržení termínů.

Smlouva o přistoupení k EU obsahuje pouze obecný rámec. Prováděcí předpisy jsou však v řadě případů ze strany Evropské komise připravovány až v současné době. Například Operační program nestačil Brusel schválit ani do konce minulého roku.

A kritika, že MZe zřizuje pouze jednu agenturu místo dvou plánovaných?

Cituji nařízení Rady 1258/1999 o financování Společné zemědělské politiky: „Každý členský stát omezí, s ohledem na své ústavní předpisy a institucionální soustavu, počet svých zmocněných platebních agentur na nejnižší možnou úroveň.“

Dovoluji si také připomenout, že budování Platební agentury nebylo v Monitorovací zprávě EK shledáno jako zásadní problém bránící vstupu ČR do EU. S postupem budování Platební agentury byla EK podrobně seznámena na prezentaci 11. 11. 2003 v Bruselu. Tento postup byl hodnocen pozitivně. V současné době je na MF zaslána žádost o zahájení akreditačního procesu Státního zemědělského intervenčního fondu jako Platební agentury. Poslední překážkou je skutečnost, že ačkoli Poslanecká sněmovna novely příslušných zákonů schválila, senát je PS ČR vrátil. Vrácenými novelami se sněmovna bude zabývat 14. ledna. Věřím, že poslanci budou tak moudří, jako při prvním projednávání, a návrh schválí.

Je logické, že odbornou zemědělskou i širokou venkovskou veřejnost velmi zajímá, jak jim vstup ČR do EU umožní snáze dosáhnout na své podnikatelské záměry či na oživení trhu práce v jednotlivých regionech. Proto Ministerstvo zemědělství minulý měsíc uspořádalo ve spolupráci s nevládními organizacemi v několika regionech čtyři velké semináře ve spádových oblastech po celé ČR. Zároveň ale ve všech regionech proběhly dny otevřených dveří Zemědělských agentur, na nichž zájemci, kteří se nemohli seminářů zúčastnit, dostali stejné informace od odborníků proškolených v rámci programu Phare. Vzhledem k velkému zájmu o tuto formu osvěty nyní zvažujeme uspořádání několika obdobných seminářů ještě v zimních měsících.

Již nyní je zřejmé, že ekonomické postavení agrárního podnikatelského sektoru bude po vstupu do EU znatelně lepší a zemědělské hospodaření stabilnější, než je tomu dnes. Předpokládám, že tato pozice se promítne i v přístupu bankovního sektoru vůči zemědělcům, kteří se stanou atraktivní cílovou skupinou pro spolupráci s bankovními domy na úseku úvěrování zemědělské činnosti.

Stát ještě nezajistil rolníkům dotace z unie

12.1.2004 Hospodářské noviny str. 19 Martin MaříkZemědělci přijdou nejméně o deset miliard korun, pokud včas nevznikne Platební agentura, přiznává ministerstvo

* Kvůli nesplnění hygienických norem EU zavřeli veterináři výrazně více potravinářských provozů, než původně předpokládali.

Ministr zemědělství Jaroslav Palas slíbil o víkendu zemědělcům více peněz na nejrůznější letošní dotace. Ale současně musel přiznat, že stále ještě není vybudována příslušná instituce, aby mohli rolníci podpory vůbec dostávat."Pokud by tato Platební agentura nebyla funkční do našeho vstupu do Evropské unie, přijde obor jen letos o deset miliard korun," připustil ministr. "Došlo by tím k ohrožení konkurenceschopnosti celého českého zemědělství v podmínkách jednotného trhu unie," dodal.Agrární podnikatelé tak hodnotí Palasovy sliby o zvyšování podpor s rozpaky.Ministr chce zvýšit o čtyři procenta produkční platby (tedy až na 52 procent úrovně farmářů patnáctky), doplnit podpory pro rozvoj venkova, kde zatím chybí z domácích zdrojů 1,1 miliardy korun, a dát 200 miliónů korun na dotace zemědělského pojištění."Tyto sliby chce ale plnit jen přesunem peněz v rámci oboru, státní rozpočet už je přece schválen. Nejde tedy o nějaké další peníze pro zemědělství. Nechápu, proč se vláda nesoustředí na to hlavní, což je budování agentury. Měla na to přece spoustu času," říká například Stanislav Němec, předseda Asociace soukromého zemědělství.

Palas se pře s Fenclem, kdo zavinil zpoždění

Palas už několikrát prohlásil, že při jeho nástupu do ministerské funkce měla příprava Platební agentury asi rok a půl zpoždění."Teď se to snažíme dohnat," říká Palas, když obhajuje loňské rozhodnutí, kdy smlouvu na dokončení agentury v hodnotě bezmála půl miliardy korun získala firma SAP bez standardního výběrového řízení, jen na doporučení auditorské společnosti BDO. "Museli jsme také zrušit záměr budovat dvě agentury. Řídili jsme se nařízením unie, aby agentura byla co nejefektivnější a nejlevnější," tvrdí Palas.Jeho předchůdce v ministerském křesle Jan Fencl však věc vidí jinak."Nejen, že jsme neměli zpoždění, ale byli jsme v přípravách na předním místě mezi kandidátskými zeměmi. A budování dvou agentur by bylo také mnohem levnější. Chtěli jsme je totiž vytvořit na základě dvou již existujících organizací - jednak Státního zemědělského intervenčního fondu, jednak aparátu úředníků z programu Sapard, který byl zaměřen na dotace z unie už před vstupem," říká Fencl.Palas to odmítá. "Jedna agentura bude výhodnější. Musíme teď dělat vše pro to, abychom ji stihli připravit k nezbytné akreditaci do 31. března," prohlašuje.

Vznik Marketingové agentury se odkládá

Již několik let vedou podnikatelé s úředníky diskuse také o vzniku takzvané Marketingové agentury. Mělo jít o organizaci, která by podporovala se státní dotací (letos asi čtvrt miliardy korun) odbyt tuzemských potravin. I tady má ale ministerstvo velké zpoždění, a k ustavení samostatné agentury dokonce v dohledné době vůbec nedojde."Jsem zklamán postupem našeho potravinářského odboru, jenž zpoždění způsobil. Nevylučuji ani personální změny na ministerstvu," tvrdí nyní Palas. Zpracovatele má na starost jeho náměstek Rudolf Jánský."Marketingová agentura je nezbytná, mají ji jak země unie, tak kandidátské státy - třeba Maďarsko. Podle usnesení vlády měla být agentura samostatnou organizací," říká prezident Potravinářské komory Jaroslav Camplík.Ministr ale rozhodl tak, že místo agentury nyní vznikne jen speciální odbor Státního zemědělského intervenčního fondu."Bude mít asi patnáct lidí. Nevylučuji, že někdy časem může samostatná agentura vzniknout, ale teď jsme museli hlavně postupovat rychle, aby potravináři už nějakou oporu tohoto typu měli," obhajuje Palas svůj postup."Je to sice v rozporu s vládním usnesením, ale aspoň se něco pohnulo kupředu. Budeme mít po vstupu do unie svých starostí dost, nechceme vyhrocovat spor s úředníky," konstatuje Camplík.Do unie přitom vstoupí tuzemské potravinářství po podstatně důkladnější očistě, než čekalo. Před týdnem Státní veterinární správa ještě uvedla, že kvůli nedodržení hygienických norem zavře asi 320 potravinářských provozů. Nakonec to však bylo 505 provozů, kde se připravují potraviny živočišného původu."Jde ale většinou jen o malá jatka či výrobny, obor jako celek to neohrozí," zdůrazňuje Camplík.