REAKCE VYBRANÝCH DRUHŮ PLEVELŮ ROSTOUCÍCH V ŘEPCE OZIMÉ NA ROZDÍLNÝ ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ PŮDY

12.12.2001 | Odborné konference

Reaction of some weed species on different soil tillage in winter canola (Brassica napus)

Jan Winkler1, Věra Zelená2, Hana Šuláková3

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 1 Ústav obecné produkce rostlinné, 2 Ústav botaniky a fyziologie rostlin, 3 Ústav zoologie a včelařství,

Souhrn, klíčová slova

Fytocenologické snímky byly zapisovány podle metodiky Kűhna na bezorebně zpracovávaných pozemcích (zprac. max. do 5 cm) v Bohuňovicích a na pozemcích oraných v Holici. V Bohuňovice bylo zapsáno 38 snímků a v Holice 50 snímků tak, aby na 1 snímek připadalo 2,5 ha. Bezorebné zpracování půdy výrazně pozitivně ovlivňuje druhy odolné vůči herbicidům (kokoška pastuší tobolka, penízek rolní, pomněnka rolní, svízel přítula). Semena kapustky obecné v půdě brzy ztrácejí životaschopnost, nejčastěji klíčí z povrchu půdy, což je patrně důvod její pozitivní reakce na mělké zpracování půdy. Naopak negativní nebo indiferentní reakce byla zaznamenána u druhů vůči nimž je používána cílená chemická ochrana například u chundelky metlice, heřmánkovec přímořský, heřmánek pravý, pšenice seté, máku vlčího, violky rolní, oplatka obecná, pcháče osetu, pýru plazivého.

Klíčová slova: plevele, zpracování půdy, řepka ozimá

Summary, keywords

The study has based on phytocenological relevé in year 2000 according to the methodology of Kühn on reduced soil tillage fields (max. 5 cm) in Bohuňovice and on conventional soil tillage fields in Holice. It was written 38 relevé and in Holice 50 relevé (1 relevé is 2,5 ha). Reduced soil tillage very influenced weed species resistant to herbicides (Capsella bursa-pastoris, Thlaspi arvense, Myosotis arvensis, Galium aparine). Seeds of Lapsana communis in soil early loss viability, most often germinate from surface of soil. There is a case its positively reaction to reduced soil tillage. On the other hand was established negatively or indifferent reaction by species to which is applied effective weed management (for example Apera spica-venti, Chamomilla recutita, Matricaria maritima, Triticum aestivum, Papaver rhoeas, Viola arvensis, Fallopia convolvulus, Cirsium arvense, Elytrigia repens).

Keywords: weed species, soil tillage, canola

Úvod

Plevele patří spolu s chorobami a škůdci k základním škodlivým činitelů, kteří omezují kvantitu a kvalitu rostlinné produkce. Plevele s kulturními rostlinami tvoří typ rostlinného společenstva, který označujeme jako agrofytocenóza. Toto společenství prodělává změny, které jsou důsledkem cílevědomých snah zemědělců (Dvořák, 1982). Po staletí byly plevele ničeny pouze mechanicky, až masové používání herbicidů umožnilo omezit mechanickou regulaci plevelů. U současných minimalizačních technologií na zpracování půdy je plevelohubný efekt orby nahrazován chemickou regulací. Tato změna ve strategii regulace plevelů pravděpodobně vyvolá velkou změnu v jejich druhovém spektru a může změnit hospodářskou významnost některých druhů.

Metody

Vyhodnocování druhového složení plevelového společenstva bylo provedeno podle metodiky Kűhna (Kűhn, 1982). Fytocenologické snímky byly zapisovány v červenci před sklizní plodiny. Velikost plochy snímků činila 12 m2. K zapsání pokryvnosti jednotlivých druhů plevelů byla použita Domin-Hadačova stupnice (Prach, 1994). Snímky byly zapisovány tak, aby přibližně na 2,5 ha připadal jeden snímek. Vyhodnocování probíhalo na pozemcích v katastru obcí Bohuňovice a Holice v okrese Olomouc. Oba katastry patří do řepařské výrobní oblasti. Na pozemcích ležících v katastru Bohuňovic je půda zpracovávána maximálně do 5 cm a to soustavně po dobu 6 let. Orba je zde nahrazena dvojí mělkou podmítkou. Pozemky v katastru Holice jsou klasicky orány, hloubka zpracování se pohybuje od 15 do 30 cm podle plodiny. V katastru Bohuňovice bylo zapsáno 38 snímků a v katastru Holice 50 snímků. České a latinské názvy druhů byly použity podle Dostála (1989).

Zjištěné údaje byly zpracovány pomocí mnohorozměrné analýzy ekologických dat. Byla použita redundanční analýza (RDA, redundancy analysis), která je založena na modelu lineární odpovědi (linear response). Zpracování bylo provedeno pomocí počítačového programu Canoco 4.0. (Ter Braak, 1988).

Výsledky

Na vyhodnocovaných lokalitách bylo zjištěno celkem 69 druhů plevelů. Na vyhodnocovaných pozemcích v katastru Holice bylo nalezeno 53 druhů plevelů a v katastrů Bohuňovic 44 druhů. Průměrný počet druhů plevelů v jednom fytocenologickém snímků byl na pozemcích katastru Holice 9,2 druhu a na pozemcích v katastru obce Bohuňovice 8,1 druhu.

Následuje výčet nejčastěji se vyskytujících druhů. V závorce je uveden latinský název a dvě čísla. Číslo před lomítkem udává procento výskytu ve snímcích zapsaných v katastru Holice, číslo za lomítkem udává procento výskytu ve snímcích zapsaných v katastru Bohuňovice.

Pýr plazivý (Elytrigia repens, 88,0/65,8), heřmánkovec přímořský (Matricaria maritima, 78,0/60,5), mák vlčí (Papaver rhoeas, 68,0/0,0), locika kompasová (Lactuca serriola, 54,0/23,7), penízek rolní (Thlaspi arvense, 46,0/65,8), merlík bílý pravý (Chenopodium album subsp. album, 44,0/0,0), opletka obecná (Fallopia convolvulus, 44,0/7,9), pšenice setá (Triticum aestivum, 42,0/18,4), truskavec ptačí (Polygonum aviculare, 40,0/21,1), úhorník monohodílný (Descurainia sophia, 34,0/0,0), chundelka metlice (Apera spica-venti, 28,0/28,9), maceška rolní = violka rolní (Viola arvensis, 28,0/55,3), merlík tuhý (Chenopodium strictum, 26,0/0,0), heřmánek pravý (Chamomilla recutita, 24,0/39,5), pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris, 24,0/5,3), pcháč oset (Cirsium arvense, 22,0/5,3), svízel přítula (Galium aparine, 18,0/42,1), kokoška pastuší tobolka (Capsela bursa-pastoris, 16,0/63,2), pomněnka rolní (Myosotis arvensis, 2,0/36,8), kapustka obecná (Lapsana communis, 0,0/42,1).

Na obrázku 1. je ordinační diagram, který na základě analýzy RDA, graficky vyjadřuje vliv zpracování půdy na nejčastější plevelné druhy.

Obr. 1 : Výsledky ordinační analýzy RDA znázorňující reakci vybraných druhů na způsob zpracování půdy.

Vysvětlivky zkratek: Her prav (heřmánek pravý, Chamomilla recutita), Her prim (heřmánkovec přímořský, Matricaria maritima), Chu metl (chundelka metlice, Apera spica-venti ), Kap obec (kapustka obecná, Lapsana communis), Kok past (kokoška pastuší tobolka, Capsela bursa-pastoris), Loc komp (locika kompasová, Lactuca serriola), Mak vlci (mák vlčí, Papaver rhoeas), Mer bily (merlík bílý pravý, Chenopodium album subsp. album), Mer tuhy (merlík tuhý Chenopodium strictum), Opl obec (opletka obecná, Fallopia convolvulus), Pel cern (pelyněk černobýl, Artemisia vulgaris), Pen roln (penízek rolní, Thlaspi arvense), Pch ose (pcháč oset, Cirsium arvense), Pom roln (poměnka rolní, Myosotis arvensis), Pse ozim (pšenice setá, Triticum aestivum), Pyr plaz (pýr plazivý, Elytrigia repens), Svi prit (svízel přítula, Galium aparine), Tru ptac (truskavec ptačí, Polygonum aviculare), Uho mnoh (úhorník monohodílný, Descurainia sophia), Vio roln (violka rolní, Viola arvensis).

Diskuse

Kokoška pastuší tobolka, penízek rolní, pomněnka rolní a svízel přítula zaznamenaly pozitivní reakci na bezorebné zpracování půdy. Velká variabilita vzcházení, schopnost růst i přes zimu a rychlé vytváření semen těmto druhům umožňuje přežít i intenzivní herbicidní clonu. Přeživší jedinci vytvářejí semena, která díky mělké kultivaci zůstávají ve vrstvě, z níž jsou schopny klíčit. Což pravděpodobně vede ke kumulaci nově vytvořených semen v povrchové vrstvě, ze které, jak uvádí Hron, Kohout (1988), tyto druhy nejčastěji klíčí. Na pozemcích, kde se orba používá, jsou semena zapravena do větších hloubek, ze kterých většina není schopna klíčit a upadá do dormance. Dalším pozitivně reagujícím druhem byla kapustka obecná, jak je zřejmé z obrázku Obr.1. Její nažky v půdě brzy ztrácejí životaschopnost, nejčastěji klíčí z povrchu půdy (Hron, Kohout, 1988). To je pravděpodobně důvod její pozitivní reakce na mělké zpracování půdy, semena nejsou zapravována do hloubky a nacházejí se ve vrstvě, ze které je většina schopna klíčit.

Violka rolní patří k plevelů, jejichž význam rychle roste a to především v řepce. Její obtížné hubení pomocí herbicidů z ní dělá velmi obtížný plevel (Vašák, 2001). Její indiferentní rekce na rozdílné zpracování půdy mohla být zkreslena jejím obecně se zvyšujícím výskytem v ozimých plodinách. K velmi častým plevelů patří tzv. heřmánkovité plevele (heřmánkovec přímořský, heřmánek pravý) a chundelka metlice. Tyto druhy byly rozdílným zpracováním půdy ovlivněny jen málo, větší vliv měla pravděpodobně kvalita chemické regulace na jednotlivých zapisovaných plochách. Truskavec je značně adaptabilní a roste v rozličných ekologických podmínkách, proto byl patrně schopen se přizpůsobit minimalizačnímu zpracování půdy. Na výskyt lociky kompasové měl způsob zpracování půdy jen omezený vliv. Na zemědělskou půdu se šíří větrem na velké vzdálenosti z neudržovaných ploch (Mikulka 1999). Což je pravděpodobně určující faktor pro její výskyt.

Pcháč rolní, pýr plazivý a pelyněk černobýl řadí Mikulka (1999) k druhům vytrvalých plevelů, které se rychle šíří na pozemcích s minimálním zpracováním půdy. Ovšem z obr.1 je zřejmé, že pýr plazivý není způsobem zpracování příliš ovlivněn. Naopak pelyněk černobýl a pcháč oset vykazují spíše kladnější vztah k lokalitě, kde se orba používá. Vysvětlení je pravděpodobně v intenzitě a kvalitě chemické regulace, která je intenzivnější na lokalitě bezorebné. Těmto druhům by zřejmě podmínky minimalizace více vyhovovaly, ale chemická regulace je natolik kvalitní, že je schopna je výrazně potlačovat.

Efektivní chemická regulace na neoraných pozemcích, která výrazně potlačuje mák vlčí a pšenici setou, je pravděpodobně důvodem pozitivního vztahu k lokalitě, kde se orba používá. Úhorník mnohodílný, byl v katastru Bohuňovic nalezen jen ojediněle a to výhradně na nezemědělské půdě, naproti tomu v katastru Holice je běžnou součástí ruderální vegetace odkud se šíří na ornou půdu. Proto vykazuje pozitivní vztah k oraným pozemkům. Merlík bílý a tuhý reagovaly pozitivně na orbu. Merlíkovité plevele nejsou typickými plevely řepky. V běžných letech se snadno prosazují v řídkých porostech řepky a to až v pozdním jaru. Jaro roku 2000 však bylo velmi teplé a suché, což umožnilo merlíkům vzcházet již na začátku dubna a tím se lépe v řepce prosadit. Na oraných pozemcích dochází k vynášení semen ze spodnějších vrstev do vrstev povrchových, ze kterých mohou klíčit. Při minimalizaci k tomu nedochází. Na pozemcích s minimálním zpracováním půdy, k nárůstu merlíkovitých nedošlo pravděpodobně, proto že množství semen merlíku v mělce zpracovávané vrstvě bylo velmi malé. Dalším pozitivně reagujícím druhem na orbu je opletka obecná (pohanka svlačcovitá). Opletka je schopna klíčit i z 12 cm hloubky (Hron, Vodák, 1959), což tlumí plevelohubný efekt orby. Intenzivní chemická regulace ji výrazně omezuje, a to je zřejmě důvod její negativní reakce na bezorebné zpracování půdy.

Je zřejmé, že způsob zpracování půdy působí na plevelné druhy jen jako jeden z mnoha faktorů a také, že působí jako faktor polyfunkční a navíc působí s mnoha jinými faktory. Dále je nutné si uvědomit, že výsledky mohou být zkresleny extrémním počasím jara v roce 2000, proto je nutné v pozorování pokračovat i v následném roce.

Závěr (praktické doporučení)

Fytocenologické snímky byly zapisovány podle metodiky Kűhna na bezorebně zpracovavaných pozemcích (zprac. max. do 5 cm) v Bohuňovicích a na pozemcích oraných v Holici. V Bohuňovice bylo zapsáno 38 snímků a v Holice 50 snímků tak, aby na 1 snímek připadalo 2,5 ha.

Bezorebné zpracování půdy výrazně pozitivně ovlivňuje druhy odolné vůči herbicidům (kokoška pastuší tobolka, penízek rolní, pomněnka rolní, svízel přítula). Semena kapustky obecné v půdě brzy ztrácejí životaschopnost, nejčastěji klíčí z povrchu půdy, což je patrně důvod její pozitivní reakce na mělké zpracování půdy. Naopak negativní nebo indiferentní reakce byla zaznamenána u druhů vůči nimž je používána cílená chemická ochrana například u chundelky metlice, heřmánkovec přímořský, heřmánek pravý, pšenice seté, máku vlčího, violky rolní, oplatka obecná, pcháče osetu, pýru plazivého.

Použitá literatura

Dostál, J.: Nová květena ČSSR 1, 2. Academia, Praha, 1989.

Dvořák, J.: Zemědělské soustavy (vybrané kapitoly - polní plevele). Skriptum VŠZ Brno, 1982.

Hron, F., Kohout, V.: Polní plevele - část speciální. Skriptum VŠZ v Praha, 1988.

Hron, F., Vodák, A.: Polní plevele a boj proti nim. SZN, Praha, 1959.

Kűhn, F.: Plevele jako ekologické indikátory. - In: Plevele v agroekosystému - metody integrovavé ochrany, Sborník přednášek. ČSVTS, Dům techniky Brno, 1982.

Mikulka, J.: Plevelné rostliny polí, luk a zahrad. Praha, 1999.

Prach, K.: Monitorování změn vegetace, metody a principy. ČÚOP, Praha, 1994.

Ter Braak, C. J. F. : CANOCO - A FORTRAN program for canonical community ordination by [partial] [detrended] [canonical] correspondence analysis (version 4.0.). Report LWA-88-02 Agricultural Mathematics Group. Wageningen, 1988.

Vašák, J.: Ochrana proti zaplevelení řepky ozimé. Agro, roč. VI, č. 7, 2001.