Řecké mořské farmy se odrážejí ode dna. Klíčem k úspěchu jsou menší ryby

Řecký majitel rybí farmy John Stephanis má problém. Světová poptávka po mořských okounech a pražmách je silná, jeho firma Selonda Aquaculture ale nemá peníze na expanzi. Jedním z řešení komplikované situace jsou menší ryby.

Díky pěstování štíhlejších ryb – vážících 370 oproti současným průměrným 400 gramů, může na každé ze svých 50 farem vykrmit více ryb. Pokud zachová stejné ceny, může po letech začít umořovat své dluhy. „Naše ryby jsme dokázali dostat do obchodů po celém světě,“ říká Stephanis.

Štíhlejší ryby jsou jen jedním ze způsobů, kterými se řečtí zemědělci snaží vybřednout z ekonomických potíží, které odrážejí hospodářskou situaci v celé zemi. Farmy, které produkují polovinu světové poptávky po mořských okounech a pražmách, se potýkají s levnými dluhy, které nahromadily během dvou desetiletí hospodářského růstu.

Chov ryb v klecích byl pro Řeky na začátku 80. let něčím zcela novým. Především mořský okoun, kterého bylo těžké ulovit, se díky umělému chovu rázem stal snadno dostupnou rybou a odvětví zažilo i díky štědrým evropským investicím bezprecedentní růst. Počet firem chovacích ryby se od roku 1986 do roku 2008 zvýšil z pouhé desítky na 370.

Dařilo se i Selondě. V roce 1994 se stala první firmou svého druhu na světě, která vstoupila na burzu a předběhla tak i firmy s mnohem delší historií v Norsku a dalších zemích. S příchodem hospodářské krize ale vše skončilo.

Jeden z velkých řeckých producentů požádal v září o ochranu před věřiteli, dalším se zatím daří vyjednávat s bankami. Ty samy se přitom drží nad vodou jen díky finanční pomoci Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu a snaží se prosadit jejich nařízení, aby se restrukturalizovaly své dluhy.

Mezinárodní organizace FAO předpovídá, že Řecko letos přijde o svou pozici největšího producenta středomořských ryb, na které ho vystřídá Turecko. Produkce klesne o sedm procent. Budoucnost odvětví je přitom důležitá pro celé Řecko, které během šesti let recese přišlo o čtvrtinu ekonomického výkonu. Chov ryb je totiž vedle turistického ruchu podle expertů jedním z mála odvětví v zemi, která se podle předpovědí budou v dalších letech těšit z rychlého růstu poptávky, podle poradenské společnosti McKinsey bude trvat pět až deset let.

Selonda mezitím odhalila další recepty na zvýšení ziskovosti. Proces chovu ryb do prodejní váhy se podařilo zkrátit z 24 na 18 měsíců, i když část urychlení jde na vrub jejich menší váze. Řečtí chovatelé ryb také po letech vzájemného soupeření spojují síly. Selonda plánuje spojení s konkurenční firmou Nireus. „Musíme souhlasit, je to imperativ,“ uzavírá Stephanis.