REDUKCE GENERATIVNÍCH ORGÁNŮ A VÝNOS U TŘÍ ODRŮD ŘEPKY OZIMÉ (HYBRIDNÍ, LINIOVÁ A GM HYBRIDNÍ) PŘI RŮZNÝCH ÚROVNÍCH PĚSTOVÁNÍ

Redukce generativních orgánů a výnos u tří odrůd řepky ozimé (hybridní, liniová a GM hybridní) při různých úrovních pěstování

Reduction of generative organs and yield by three winter rape varieties (hybrid, line and GM hybrid) and different cultivation levels

David BEČKA, Jan VAŠÁK

Česká zemědělská univerzita v Praze

Souhrn, klíčová slova

V pokusech na výzkumné stanici AF ČZU v Červeném Újezdě jsme sledovali redukci generativních orgánů a výnos u tří odrůd řepky ozimé (liniová, hybridní a geneticky modifikovaná (GM) hybridní) pěstovaných při třech úrovních (intenzita, standard a minimalizace). Úrovně pěstování se lišily především v přípravě půdy, hnojením (hlavně N) a stupněm chemické ochrany. Z výsledků vyplývá, že nasazení generativních orgánů (poupat) u řepky ozimé je závislé na intenzitě pěstování, odrůdě a byl pozorován i značný vliv počasí. Vyšší redukce generativních orgánů byla u hybridních odrůd oproti odrůdě liniové. Ve výnosu se projevila vyšší úroveň pěstování na navýšení výnosu semen, statisticky významně mezi intenzitou a minimalizací. Při porovnání výnosů byl zjištěn u hybridních odrůd (modifikované i nemodifikované) o 11 % vyšší výnos než u odrůdy liniové.

Úvod

Redukce generativních orgánů u řepky olejné je jednou z hlavních příčin nízkých výnosů ve srovnání s jejím výnosovým potenciálem. Podle údajů FAO byl v roce 1961 na světě průměrný výnos řepkového semene 0,57 t/ha. Za 40 let se výnos zvýšil o 0,92 t/ha (tj. v roce 2001 na 1,49 t/ha). Tento výnos se však zdaleka nevyrovná výnosovému potenciálu, který, jak uvádí řada autorů se pohybuje u řepky od 7-8 t/ha (VAŠÁK a kol., 1997; KŇÁKAL, 1999).

Rok 2001 byl pro řepku mimořádně příznivý, chladnější a vlhčí jaro prodloužilo délku kvetení. Řepka v roce 2001 kvetla o 7-10 dnů déle než v roce 2000 a to se projevilo i na výnosu. V roce 2000 byl průměrný výnos řepkového semene v ČR 2,61 t/ha, zatímco v roce 2001 podle odhadu ČSÚ 2,86 t/ha (tj. nejvyšší výnos od roku 1990 - 2,9 t/ha).

Řada autorů uvádí, že hybridní odrůdy řepky jsou výnosnější než odrůdy liniové. Podle SCHUSTER et al. (1999) cit. in DIEPENBROCK (2000) výsledky prokázaly navýšení výnosu u hybridních odrůd až o 20 % v porovnání s liniovými odrůdami. Při porovnávání výnosů geneticky modifikovaných (GM) a nemodifikovaných odrůd autoři uvádějí srovnatelné v některých případech až o 15 % vyšší výnosy GM řepky oproti řepce nemodifikované (SAUERMANN & SCHUSTER, 2000).

Materiál a metody

Na pokusné stanici AF ČZU v Červeném Újezdě již čtvrtým rokem zakládáme technologické pokusy s použitím odlišných typů odrůd. Při třech různých úrovních pěstování (intenzivní, standardní a minimalizace) zkoušíme tři odrůdy (liniová, hybridní a geneticky modifikovaná (GM) hybridní). Tyto technologie se liší především v přípravě půdy, úrovní hnojení (hlavně dusíkem) a chemickou ochranou (viz. tab. 1). V pokusech byly použity odrůdy: liniová - Lirajet, hybridní - Pronto a GM hybridní tolerantní ke glufosinátu.

Tab. 1: Metodika technologických pokusů s řepkou ozimou (Červený Újezd, 1999-2000)

* intenzivní varianta hnojena dle KVK, standardní varianta dle Mehlicha II

** u intenzivní varianty osivo mořeno přípravkem Cosmos

*** u ˝ parcel s GM odrůdou aplikace Liberty (3 l/ha) - na jaře

V rámci každé technologie jsme u každé odrůdy označili 10 rostlin (dvě slabé, dvě nadprůměrné a šest průměrných), na kterých jsme během vegetace dvakrát zjišťovali počet generativních orgánů. Poprvé v butonizaci (3. 5. 2000 resp. 8. 5. 2001) a podruhé v zelené zralosti (23. 5. 2000 resp. 4. 6. 2001). Dvouleté výsledky (1999/00 a 2000/01) jsou vyhodnoceny analýzou rozptylu trojného třídění (LSD 95 %). Velikost jedné parcely je 67,5 m2. Sklízel se pouze prostřední pás (22,5 m2), zbytek byl okraj.

Při založení pokusu byly dodrženy všechny náležitosti, které vyžaduje legislativa ČR i EU při uvádění GMO do životního prostředí. Celý pozemek byl obset 8 m ochranným pásem (směs raně a pozdně kvetoucí odrůdy), který byl po odkvětu mechanicky zničen. Prostorová izolace 400 m od ostatních porostů brukvovitých rostlin. Veškeré sklizené semeno v označených obalech (GMO) se zpracovalo na bionaftu, pokrutiny se spálily nebo zkompostovaly.

Tab. 2: Sumy měsíčních srážek (mm) a jejich porovnání se srážkovým normálem (Červený Újezd)

Tab. 3: Průměrné měsíční teploty (oC) a jejich porovnání s teplotním normálem (Červený Újezd)

Pozn. Tmavě jsou vyznačeny hodnoty nejvíce se lišící od normálu (v závorce kladná nebo záporná odchylka).

Výsledky a diskuse

Redukce generativních orgánů

Jak je vidět na obrázku 1, v roce 2000 bylo nasazení generativních orgánů (poupat) u intenzivní varianty vyšší (statisticky významně) než u ostatních variant. V roce 2001 nebyly mezi variantami zjištěny statisticky významné rozdíly, ale nasazení generativních orgánů bylo o 25 % (intenzita) až 113 % (standard) vyšší oproti roku 2000. Toto vyšší nasazení poupat lze vysvětlit odlišným průběhem počasí v jarním období obou let (podrobněji viz. tab. 2, 3). V roce 2000 byl teplý (o 3,1 oC nad normál) a suchý (o 27,8 mm pod normál) duben. Obdobný průběh počasí byl i v květnu 2000 (teplota o 2,8 oC nad normál, srážky o 5,6 mm nad normál, ale pršelo až v druhé polovině května). To vedlo k tomu, že řepka v roce 2000 rychle odkvetla a výživné látky byly využity pro růst a vývoj mladých semen a šešulí, nikoliv na růst a vývin dalších poupat. V roce 2001 chladnější a vlhčí jaro způsobilo u řepky delší a rozvleklejší kvetení. Vykvetla tedy i poupata, která by při normálním průběhu počasí odumřela. Za povšimnutí také stojí, že meziroční rozdíl v nasazení poupat je u intenzivní varianty nižší než u variant standard a minimalizace, nebo-li při intenzivním pěstování lze bez ohledu na ročník (tedy i v horších letech) dosáhnout stabilních výnosů.

Redukce generativních orgánů se v obou letech statisticky nelišila, proto i po redukci byl v roce 2001 na průměrné rostlině vyšší počet šešulí. U intenzivní technologie byl počet šešulí o 59 %, u standardní o 82 % a u minimalizace o 66 % vyšší než v roce 2000. Rozdíly v počtu šešulí nebyly v žádném roce mezi technologiemi statisticky významné.

Obrázek 1: Počet poupat na průměrnou rostlinu (n = 30), (Červený Újezd, 1999/00 a 2000/01).

Obrázek 2: Počet šešulí na průměrnou rostlinu (n = 30), (Červený Újezd, 1999/00 a 2000/01).

V obou sledovaných letech byla u všech technologií zjištěna vyšší redukce generativních orgánů u hybridních odrůd (modifikované i nemodifikované) než u odrůdy liniové (viz. tab. 4) Hybridní odrůdy nasazují více generativních orgánů (vlivem heterózního efektu), ale na druhé straně mají i větší redukci (tj konečný počet šešulí je u hybridních odrůd srovnatelný jako u odrůdy liniové). Větší redukce generativních orgánů u hybridních odrůd je důkazem toho, že stále ještě existují rezervy v technologii pěstování řepky. Tyto rezervy lze hledat především v optimalizaci výživy rostlin (použití listových hnojiv s obsahem mikroprvků), stále ještě nezvládáme šešulové škůdce (bejlomorku kapustovou) a houbové choroby.

Redukce generativních orgánů se u hlavních květenství pohybovala od 20 do 60 %, u vedlejších květenství byla tato redukce mnohem vyšší 82 - 95 % a to bez ohledu na odrůdu a technologii pěstování. Větší redukce generativních orgánů na vedlejších větvích je způsobena jejich zastíněním a konkurenčními vazbami ve vztahu ke generativním orgánům na hlavních květenstvích.

Tab. 4: Redukce generativních orgánů (v %) u hlavních a vedlejších květenství (Červený Újezd, 1999/00 a 2000/01).

Pozn. Tmavě jsou vyznačeny nejvyšší hodnoty redukce.

Výnos semene

Na obrázku 3 jsou uvedeny průměrné dvouleté výnosy řepky ozimé při třech úrovních pěstování. Z těchto výsledků vyplývá, že intenzivní pěstování řepky vede k vyšším výnosům. Největší (statisticky průkazný) rozdíl je mezi intenzitou a minimalizací (tj. 0,45 t.ha-1). Z obr. 2 jsou patrné mezi variantami minimální rozdíly v počtu šešulí, přesto je ve výnosu intenzivní varianta lepší než ostatní varianty. Musíme si uvědomit, že výnos semene není dán jen počtem šešulí, ale i počtem semen v šešuli a také HTS.

Jak je vidět u minimalizace správně provedená podmítka, dávka dusíku kolem 150 kg.ha-1, dobře zvládnutá ochrana proti stonkovým škůdcům a blýskáčkům může zemědělcům přinést výnos kolem 3 t.ha-1. Přesto použití minimalizace doporučujeme jen v omezeném rozsahu, zvláště při časovém tlaku na založení porostů, nedostatku pracovních sil apod.. Minimalizace zpracování půdy v sobě nese jistá rizika, např. hraboši, při vlhkém podzimu slimáčci aj..

Pokud porovnáme výnosy odrůd (obr. 4), můžeme jen souhlasit s řadou autorů, že hybridní odrůdy dosahují vyššího výnosu semene. Jak uvádí VAN DEYNZE et al. (1992) cit. in CLAYTON et al. (1999) hybridní odrůdy řepky v pokusech vytvořily o 50 % více celkové sušiny a ve výnosu semen předstihly o 25 % liniové odrůdy. V našem pokusu byl rozdíl mezi liniovou a hybridními odrůdami (modifikovaná i nemodifikovaná) 0,35 t.ha-1 (tj. 11 %). Z těchto výsledků také vyplývá, že GM hybridní odrůdy jsou ve výnosu zcela srovnatelné s nemodifikovanými odrůdami.

Obrázek 3: Výnos semene řepky ozimé (t.ha-1) při třech úrovních pěstování (průměry tří odrůd - liniové, hybridní a GM hybridní), (Červený Újezd, 1999/00 a 2000/01).

Obrázek 4: Výnos semene (t.ha-1) u tří odrůd řepky ozimé (průměry tří úrovní pěstování - intenzita, standard a minimalizace), (Červený Újezd, 1999/00 a 2000/01).

Závěr

· Nasazení generativních orgánů (poupat) u řepky ozimé je ovlivněno průběhem počasí v jarním období (teplota a srážky), intenzitou pěstování a typem odrůdy (hybrid nebo linie). V obou sledovaných letech byla redukce generativních orgánů srovnatelná (bez ohledu na výši nasazení poupat), tj. více nasazených poupat = více šešulí.

· Nasazení a redukce generativních orgánů byly u hybridních odrůd (modifikované i nemodifikované) vždy vyšší než u odrůdy liniové.

· Redukce generativních orgánů se u hlavních květenství pohyboval od 20 do 60 % u vedlejších květenství od 82 do 95 % a to bez ohledu na odrůdu a technologii pěstování.

· Intenzivní pěstování řepky zvyšuje výnos, ale i při minimalizaci pokud je porost dobře založen a ošetřen můžeme dosáhnout výnosu kolem 3 t.ha-1, musíme však počítat s možnými riziky (slimáčci, hraboši apod.).

· Hybridní odrůdy v pokusech dosáhli o 11 % vyšší výnos bez ohledu na to, jestli byla odrůda geneticky modifikovaná (tolerantní ke glufosinátu) nebo nemodifikovaná.

Literatura

CLAYTON, G. W. - HARKER, K. N. - JOHNSTON, A. M. - TURKINGTON, K. T. (1999) Response of hybrid canola to seeding rate, fertility and time of weed removal. - In: Proceedings of the 10th International Rapeseed Congress. 26. - 29. 9. 1999, [CD], Canberra.

DIEPENBROCK, W. (2000) Yield analysis of winter oilseed rape (Brassica napus L.) - a review, Field Crops Research, (67): 35-49.

KŇÁKAL, Z. (1999) Moderní zpracování půdy k ozimé řepce. (180-183) - In: Sborník referátů z 16. vyhodnocovacího semináře. Hluk 16. - 18. 11. 1999, SPZO, Praha, 220 s.

SAUERMANN, W. - SCHUSTER, C. (2000) Herbizidtolerante transgene Winterrapshybriden-Unkrautbekämpfung mit Liberty. Raps, 18 (2): 75-79.

VAŠÁK, J. a kol. (1997) Systém výroby řepky - česká a slovenská pěstitelská technologie ozimé řepky pro roky 1997 - 1999. SPZO, Praha, 116 s.

Kontaktní adresa

David Bečka, Ing., Katedra rostlinné výroby, ČZU v Praze, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6-Suchdol, tel. 02/2438 2531, e-mail: becka@af.czu.cz