Reforma zemědělství rozdělila unii

Jen menší část unie vítá nejnovější radikální návrhy na reformu evropského zemědělství. Většina ministrů ji na nynějších jednáních tvrdě kritizuje. Nelibost vyvolávají zejména návrhy na zrušení závislosti dotací na výši zemědělské výroby. Nyní totiž dostávají farmáři většinu peněz více méně automaticky: podle toho, kolik vyrobí pšenice, masa či oliv. Po reformě by dostávali "na ruku" méně, a i tyto peníze by jim přišly na konto jen tehdy, kdyby splnili řadu požadavků na kvalitu potravin a ochranu životního prostředí. Měli by šanci i na další peníze, ale jen po vypracování projektů na rozvoj venkova. A to jsou věci, které řadě jižních zemí dodnes nejdou, takže třeba ani Francie dosud nedokáže čerpat veškerou pomoc, kterou jí unie nabízí. Na to možná sázejí ti členové EU, kteří chtějí uspořit. Reforma tudíž mnohým vadí. "Povede to k prudkému poklesu výroby u zranitelných oblastí," tvrdí francouzský ministr zemědělství Hervé Gaymard. To jsou místa, na nichž mají farmáři kvůli špatné poloze (výška, neúrodná půda) ztížené podmínky. Gaymardův španělský kolega dokonce označil návrh za "přehnaný a riskantní". Podle Gaymarda by zavedení reformy postihlo nejvíce malé zemědělce právě ve zranitelných oblastech. Jenže právě jim na míru byl návrh "ušit" - dotace EU se tam snižují nejméně a navíc mohou dostat mnoho peněz za udržování životního prostředí. Francie se staví proti každé reformě nynější zemědělské politiky EU - vydělává totiž na ní nejvíce. Ještě loni se snažila odložit jakýkoli pokus o reformu až na rok 2006. Po jejím boku jdou chudší středomořské země, kde není tak velkým problémem intenzivní zemědělství, které se Brusel snaží omezovat. Reformu tak v nynější podobě v zásadě podporuje jen sever unie - země jako Británie, Nizozemsko, Dánsko a Švédsko, které se snaží hlavně omezit nynější výši unijních nákladů na farmáře.