Region se soustředí na stabilitu venkova

Až 72 miliard korun bude v průběhu pěti let potřebovat pro svůj rozvoj kraj Vysočina. Zastupitelé kraje nyní v únoru schválili obsáhlý programový dokument, který za priority označil podporu rozvoje dopravy, zlepšování životního prostředí v regionu, zvyšování vzdělanosti obyvatel a vytváření dobrých podmínek pro investory.

"Dokument o finančních alokacích vzali zastupitelé zatím pouze na vědomí. Jsou to totiž velmi hrubé odhady, které budeme postupem času zpřesňovat," řekla zástupkyně hejtmana kraje Vysočina Marie Černá. Podle ní se navíc na financování rozvoje nemůže podílet jen kraj, ale měli by k němu přispět i další partneři. Nejvíce peněz přijde z veřejných zdrojů a z kraje, Evropská unie by mohla poskytnout 8,5 miliardy korun a zbytek soukromé zdroje. "Našimi partnery jsou i obce, státní a hospodářská sféra a neziskové organizace. V orgánech kraje nyní projednáváme zřízení Fondu Vysočina v rámci krajského rozpočtu. Z fondu by mohly být financovány priority rozvoje kraje," upřesnila Černá.

Za nejdůležitější okamžik přípravy programu rozvoje kraje považuje spolupráci širokého kolektivu občanů kraje. Na tvorbě programu se podílelo 150 lidí ve 14 pracovních skupinách. Program tak obsahuje názory a připomínky odborné i široké veřejnosti, přičemž k formulaci priorit přispěla rovněž internetová diskuse.

Vysočina za jednu ze svých hlavních priorit považuje rozvoj venkova. Kraj totiž má druhý nejvyšší počet obcí v zemi. "Jsme krajem venkovským, proto je naším hlavním úkolem zajistit ekonomickou stabilitu venkova," zdůraznila Černá. Vysočina je ovšem i krajem s poměrně nenarušeným životním prostředím a s významnými možnostmi pro cestovní ruch. "Chceme tyto příležitosti využít a podpořit příslušné projekty. Cestovní ruch totiž přináší i nová pracovní místa," doplnila Černá.

Kraj Vysočina si ve svých prioritách vytyčil rovněž podporu vzdělanosti a rozvoj lidských zdrojů. "Usilujeme o to mít v kraji vysoké školství, které nám jako jednomu z mála regionů chybí," připomněla Černá.

Představitelé kraje budou pozornost věnovat rovněž problémovým mikroregionům v okrese Třebíč, kde je nejvyšší nezaměstnanost, a také Bystřicku na Žďársku s útlumovou těžbou a úpravou uranové rudy. Peníze by tam měly směřovat do přípravy průmyslových a víceúčelových hospodářských zón, s čímž souvisejí nutné investice do tamní zanedbané silniční a železniční sítě. Časový výhled programu rozvoje kraje koresponduje s plánovacím obdobím Evropské unie, tedy do roku 2006.

Priority musejí být také provázány s regionálním operačním programem pro Region soudržnosti Jihovýchod, který svou velikostí odpovídá statistické jednotce NUTS II a v němž se kraj Vysočina spojil s Jihomoravským krajem. "Oba kraje hledají společné cesty a projekty, na nichž budeme spolupracovat. Jde také o možnost společně získat peníze z fondů Evropské unie," dodala Černá. Podle dřívějších odhadů zástupce jihomoravského hejtmana Františka Polácha může Region soudržnosti Jihovýchod po vstupu naší země do EU získat až 400 miliónů eur.