Regulace plevelů v kukuřici

Weed control in maize

P. Fuksa, P. Slivková, P. Štěpánek

Česká zemědělská univerzita v Praze, katedra pícninářství

Abstract:Growth and yield of maize are reduced by weed infestation, especially at the beginning of its growing stage. Crop rotation adjudicates about the weeds spectrum. There were established three different field experiments for clarify of weeds infestation on development, growth and production capacity of silage maize in The Department of Forage Crops of Czech Agricultural University in Prague. Decrease of total dry matter yield by 18,8 % was observed in not treated variant in comparison to the chemical treated variant and by 30,6 % in comparison to the mechanical treated variant in results of weed infestation. Mechanical treated variant had the highest values even in the other observed parameters (e.g. height of plants).

Keywords: maize, weeds, treatment

Vývoj kukuřice a její konečný výnos je silně redukován případným výskytem plevelů. Kukuřice trpí silnou konkurencí rychleji se vyvíjejících plevelů zejména v počátečním období růstu, tj. od zasetí do zapojení porostu. Plevele v této době omezují kukuřici v jejím růstu odčerpáváním živin a vláhy. Kromě toho jsou konkurentem o světlo, teplo, prostor, jsou producenty alelopatických látek a hostiteli chorob a škůdců. V počátečních růstových fázích kukuřice pokrývá asi 15 % plochy, zatímco pokryvnost plevelů podle intenzity výskytu dosahuje kolem 90 %.

Snížení výnosů může dosáhnout při středním a silném zaplevelení více než 30 %. Při totálním zaplevelení mohou ztráty přesahovat 90 %. Zaplevelené porosty nejenže snižují ukazatele celkového výnosu, ale značně oddalují jednotlivé vývojové fáze, tj. především dozrávání porostů a palic. Negativní vliv se projevuje také na snížení hmotnosti jednotlivých rostlin kukuřice, hmotnosti vyvinutých palic, HTZ a průměrné výšce rostlin kukuřice.

V kukuřici se vyskytují téměř všechny plevelné druhy, především však skupina pozdních jarních druhů (laskavec ohnutý, merlík bílý, mléč zelinný aj.) a plevele vytrvalé (pýr plazivý, pcháč oset aj.). O plevelném spektru rozhoduje zařazení kukuřice v osevním postupu. Např. po nejlepších předplodinách, jako jsou víceleté pícniny nebo ozimé plodiny, se na pozemku hojně vyskytuje pýr plazivý, pcháč oset, mléč rolní a jiné vytrvalé plevele. Po okopaninách můžeme předpokládat výskyt merlíků, laskavce, ježatky kuří nohy, hluchavek ad. Při nejčastějším zařazování kukuřice po obilních sledech převládají např. oves hluchý, svízel přítula, heřmánky, případně pýr plazivý. Kukuřici lze pěstovat i několik let po sobě v monokultuře, ale vzhledem k problémům se zaplevelením by neměla být pěstována po sobě více než 5 - 6 let ani na úrodných půdách.

Na katedře pícninářství České zemědělské univerzity v Praze byly založeny pokusy pro objasnění vlivu zaplevelení nejrozšířenějšími pleveli na počáteční vývin, růst a produkční schopnost silážní kukuřice při různých způsobech ošetřování porostu během vegetace. Porovnávány byly 3 různé způsoby ošetřování porostu:

1. zaplevelení porostu po celou dobu vegetace,

2. chemická ochrana porostu kukuřice,

3. mechanické odplevelování porostu po celou dobu vegetace.

Chemická ochrana spočívala v aplikaci běžných herbicidů (Lontrel, Gesaprim) pro hubení plevelů v počáteční fázi růstu kukuřice. U mechanicky ošetřované varianty bylo prováděno plečkování v pravidelných čtrnáctidenních intervalech.

Ze zjištěných výsledků vyplývá výrazný negativní vliv plevelů na porost silážní kukuřice. V důsledku zaplevelení došlo u neošetřované varianty ke snížení celkového výnosu suché hmoty o 18,8 % ve srovnání s chemicky ošetřovanou variantou a o 30,6 % v porovnání s mechanicky ošetřovanou variantou. Průměrná výška rostlin ze zaplevelené varianty činila 1,93 m, varianta s chemickou regulací vykazovala rostliny vyšší o 0,17 m. Mechanicky odplevelovaná varianta poskytla rostliny vyšší o 0,25 m. Zaplevelení porostu se projevilo také na snížení průměrné hmotnosti jednotlivých rostlin kukuřice, průměrné hmotnosti palic, jejich délce a průměru. Varianta mechanicky ošetřovaná po celé období vegetace poskytla nejvyšší hodnoty u sledovaných parametrů.

Z výsledků je zřejmé, že mechanickou kultivací jsou podpořeny příznivější podmínky pro lepší rozvoj kořenového systému kukuřice a tím mohou být vytvořeny předpoklady pro dosažení vyššího výnosu suché hmoty z jednotky plochy, avšak při plečkování hrozí nebezpečí poškození porostu mechanizací. Řešení problematiky zaplevelení výhradně chemickými přípravky nese riziko zvyšování výskytu rezistentních plevelů. Mnoho autorů uvádí, že nejlepší výsledky v regulaci zaplevelení jsou získány při kombinaci mechanického a chemického ošetřování porostů kukuřice.

Na regulaci zaplevelení je nutné dbát již při základním zpracování půdy po sklizni předplodiny. Kvalitní podzimní zpracování půdy musí vést k zeslabení kořenového systému výběžkatých plevelů. Jarní příprava půdy má být taková, aby při setí kukuřice byl pozemek v bezplevelném stavu.

Znalosti vzájemných konkurenčních vztahů mezi kukuřicí a pleveli a termínem ošetření lze využít pro ochranu porostů před zaplevelením, což následně přispěje nejen k samotnému snížení nákladů na jednotku produkce, ale v konečném důsledku též ke zlepšení celkových ekologických podmínek prostředí.

Práce je řešena v rámci výzkumného záměru MSM 412100003.