REZERVY VE VYUŽITÍ VÝNOSOVÉHO POTENCIÁLU ODRŮD CUKROVKY

Reserves in exploitation of yield ability of sugar beet varieties

V. Švachula, J. Pulkrábek, J. Šroller, J. Zahradníček

Česká zemědělská univerzita v Praze

Summary: There are great reserves in the exploitation of the yield ability of sugar beet varieties grown in Czech Republic in the last 20 years (variance between varieties trials and farming practice). Since the year 1982 until 1996 the yield ability of emergence decreased but since the year 1997 until 2001 began to rise and reached the mean value of 63,66 %. In the influence on the yields there is better luvisol soil than chernozem soil and subtypes loam soil and illimeric soil are better than other soil subtypes. The rate of stability of the values of verification index of 8 selected varieties is high in the period of 4 - 5 years and ranges in the yield from 97,06 to 99,46 % and in the content of sugar ranges from 98,26 to 99,56 %. The mean values of tested varieties of sugar beet on 13 experimental places in the years 1999 - 2001 differed according to the growing types. Highest yields had V and NV types of varieties but in the year 2001 there was high yield level by NC types too.

Key words: sugar beet, yields of varieties trials, yields of farming practice, exploitation of yield ability

Souhrn: Ve využití výnosového potenciálu odrůd cukrovky pěstovaných v ČR jsou v posledních 20 letech značné rezervy. Vzhledem k průměrnému výnosu bulev na stanovištích ÚKZÚZ se % využití výnosového potenciálu na provozních plochách ČR od roku 1982 do roku 1996 snižovalo, ale v uplynulém pětiletí 1997 - 2001 se začalo zvyšovat a dosáhlo průměrné hodnoty 63,5 %. Ve vlivu na výnosy bulev je lepší hnědozem před černozemí a subtypy půd hlinitých a illimerizovaných před ostatními subtypy sledovaných lokalit. Míra stability hodnot indexu zkoušení 8 vybraných odrůd je v období 4 - 5 let vysoká a pohybuje se u výnosu v rozmezí 97,06 - 99,46 % a u cukernatosti v rozmezí 98,26 - 99,56 %. Průměrné výnosy bulev zkoušených odrůd cukrovky na 13 lokalitách ve tříletí 1999 - 2001 se lišily podle pěstitelských typů. Nejvyšší výnosy byly u V a NV-typů odrůd, ale v roce 2001 se vyznačovaly vysokou hladinou výnosů i NC typy.

Klíčová slova:cukrovka, výnosy odrůdových pokusů, výnosy praxe, využití výnosového potenciálu

Úvod

Ve šlechtění odrůd cukrovky je jedním z nejvýznamnějších hospodářských znaků výnosovost. Je výslednicí působení genetické podmíněnosti, vlivu ekologických faktorů a společného působení genetických faktorů a prostředí. O hodnotě znaků rozhoduje pěstitel volbou pěstební technologie, zejména výběrem stanoviště, výživou, ochranou, závlahami a pod. Spolu s výnosovou potencí náleží k potřebným agronomickým vlastnostem komplexní odolnost proti nepříznivým činitelům (půdním, povětrnostním, chorobám a škůdcům) a odolnost k mechanickým zákrokům, hlavně k mechanizované sklizni. V poslední době upozorňuje agronomická veřejnost i šlechtitelé na okolnost, že se výnosový potenciál odrůd cukrovky dostává do předstihu před pěstitelským prostředím, že ve využití výnosového potenciálu odrůd se zvětšují rezervy (CHOCHOLA, 1997, PURŠL, 2001).

Literární přehled

Odrůdy v českém řepařství procházejí důkladným zkoušením pro registraci i pro eventuální zařazení mezi “doporučené odrůdy”, na trhu se musí prosadit ve velmi ostré konkurenci. Přesto zde podle CHOCHOLY (1997) zůstává výnosová rezerva, neboť pěstitelé často nezohledňují odrůdové vlastnosti a neuplatňují odrůdovou agrotechniku. Podle uvedeného autora jsou dnes v široké paletě k dispozici odrůdy vhodné pro krátkou a naopak pro dlouhou vegetační dobu, odrůdy tolerující přísušky i náročné na vodní režim, odrůdy plastické nebo zase náročné na úrodnost, vyhnojení a pod. Cukrovka je co do počtu registrovaných odrůd významných polních plodin na třetím místě, hned za kukuřicí a bramborami (PAŘÍZEK a JUREČKA, 2001).

Na tvorbě výnosů se podílí řada faktorů. Podle výsledků polních pokusů v Německu (OLTMANN, BURBA a BOLZ, 1984) největší vliv má stanoviště (půdní a klimatické podmínky) a to 37 %. Hnojení dusíkem má podíl 20 %, organizace porostu 16 % a povětrnostní podmínky ročníku 11 %. Samotný vliv odrůdy byl stanoven na 16 %. Pěstitelská opatření (osevní postupy, zpracování půdy, hnojení a ochrana, sklizeň a skladování) mohou tyto relace podstatně změnit. Jednotlivé faktory rozhodující o tvorbě výnosů se mohou různě sumarizovat nebo kompenzovat, proto hospodářský výnos a produkce sušiny biomasy může být stejná, vyšší nebo nižší při určité nebo i odlišné konstelaci faktorů (VRKOČ, 1981).

Podle výsledků polyfaktoriálních polních pokusů v letech 1963 - 1980 (předplodina, hnojení, výsevek příp. počet rostlin na ploše, hloubka orby, odrůda, závlaha) činil podíl výkonnější odrůdy na úrodných půdách až 27 %. Intenzita působení sledovaných faktorů byla zjištěna u výnosu kořene cukrovky v tomto sestupném pořadí: odrůda - stanoviště - ročník - hnojení. Maximální produktivita porostu cukrovky byla v období po dosažení maxima rozvoje listové plochy v letních měsících a kryje se s vysokými hodnotami fotosynteticky aktivního záření.

Zařazování stále výkonnějších odrůd musí být doprovázeno paralelním stupňováním a optimalizací úrovně agroekologických faktorů řízených člověkem. Stupňování pouze jednoho vybraného agroekologického faktoru není efektivní a nemůže samo o sobě zabezpečit maximální výnos. Podobně uvádí VAŠÁK (2001) na základě zkušeností v systému pěstování řepky, že žádný z intenzifikačních faktorů se nesmí dostat do minima, neboť pak je jen takový výnos, kolik dovolí nejslabší článek řetězu. Výkonné odrůdy potřebují mj. intenzivní ochranu i výživu. Platí to i pro cukrovku.

Odrůdy cukrovky byly předmětem zájmu již od počátku pěstování této plodiny. Jak uvádí STEHLÍK (1982), v 50. letech jsme měli 8 odrůd (dominovala Dobrovická A) a zkoušelo se 12 odrůd zahraničních. Stejně jak se vyvíjely šlechtitelské metody, měnily se i odrůdy. Po roce 1979 se začaly rozšiřovat jednoklíčkové hybridní odrůdy, umožňující výsev na konečnou vzdálenost a odstranění ruční práce s jednocením. Od roku 1985 byly u nás pěstovány jednoklíčkové odrůdy již na celé ploše. Podle listiny povolených odrůd platné od roku 1995 bylo povoleno již 39 odrůd cukrovky. Od roku 1993 do roku 2001 se zkoušelo 90 odrůd všech pěti základních typů (V, NV, N, NC a C) a povoleno je nyní přes 80 odrůd. Jak uvádí CHOCHOLA (1997), SRBA (1998, 2001) a PURŠL (2001), se změnou výkupu cukrovky a přechodem na nákup bulev podle výnosu cukru (kdy je zohledněna i cukernatost), začaly se vracet do sortimentu i cukernaté odrůdy, které již v nynějším sortimentu převažují.

Podle literatury (MINX, 1985) je formulován ideotyp cukrovky výnosem bulev okolo 70 t.ha-1, cukernatostí 19 %, konduktometrickým popelem nejvýše 1,55 %, alfa-aminodusíkem nejvýše 60 mg.100 g-1 a výnosem rafinády nad 7,5 t.ha-1. Tyto hodnoty platí pro řepařské oblasti ČR (střední zeměpisné pásmo Evropy). Při optimálních podmínkách v nejúrodnějších oblastech bude po roce 2000 reálné dosáhnout výnosu okolo 90 t.ha-1 a při závlaze až 100 t.ha-1. Nejvyššího výnosu od počátku zkoušení v systému společného zkoušení odrůd cukrovky bylo dosaženo v r. 2001 v Sedleci 97,8 tuny z hektaru (u odrůdy Fox firmy Strube-Dieckmann).

Náš příspěvek hodnotí tendence ve využívání výnosového a jakostního potenciálu odrůd cukrovky v ČR a zhodnocuje vliv půdně klimatických podmínek na výnosy na jednotlivých pokusných lokalitách ÚKZÚZ. Posuzuje i míru stability vybraných odrůd a porovnává výnosy pěstitelských typů cukrovky v letech 1999 až 2001.

Metody

Podkladem pro předloženou analýzu údajů byly “Výsledky společného zkoušení povolených - registrovaných odrůd v ČR - cukrovka - 1999, 2000, 2001”, publikované odborem odrůdového zkušebnictví ÚKZÚZ a SPC a Situační a výhledové zprávy “Cukrovka - cukr” Ministerstva zemědělství ČR. Odrůdové pokusy se vysévají na vybraných lokalitách bezezbytkovými stroji na přesnou vzdálenost ve 3 opakováních na sklizňovou plochu 10 m2 podle metody “alpha design”. Vypočtená hodnota “index”, podle níž se provádí registrace odrůd, je součet relativních hodnot výnosu kořene, cukernatosti, výtěžnosti a výnosu rafinády dělený čtyřmi. Relativní hodnoty jsou získány z absolutních porovnáním na průměr všech zkoušených členů v tom kterém roce.

Při statistickém šetření souboru dat a pro jeho grafickou interpretaci byl použit program Microsoft-Excel. Míra stability byla vypočtena podle vzorce odvozeného ZITTOU (1976).

Výsledky a diskuse

Pro posouzení tendencí ve využívání výnosového potenciálu odrůd byly použity výsledky odrůdových pokusů ÚKZÚZ. V letech 1993 - 2001 byly odrůdové pokusy založeny celkem na 42 místech. Pro naši analýzu let 1999 - 2001 byly použity údaje ze 13 lokalit, jež jsou uvedeny v tab. 1. Ačkoliv jsou všechna uvedená pokusná místa v řepařské nebo kukuřičné výrobní oblasti, v detailech se liší v půdně klimatických podmínkách i v průměrných výnosech zkoušených odrůd. Na pěti lokalitách byly k dispozici kompletní údaje za poslední tři sledované roky. Nejvyšší průměrné výnosy 78,43 t.ha-1 byly dosaženy na stanici ÚKZÚZ Sedlec na okrese Praha - východ.

Rozbor dvacetiletých časových řad výnosů a kvality cukrovky ČR ukázal současnou situaci ve výnosovosti a jakosti a v tendencích zkoumaných hodnot. V tab.2 jsou uvedeny hodnoty 5 ukazatelů (výnos bulev, cukernatost, výnos polarizačního cukru, výtěžnost rafinády, výnos rafinády). Jsou porovnávány průměrné hodnoty zkušebních stanic ÚKZÚZ s průměrnými hodnotami celé ČR (výsledky praxe). Zatímco mezi prvním a třetím sledovaným pětiletím byl patrný pokles v % využití výnosového a jakostního potenciálu stávajících odrůd (s výjimkou průměrné cukernatosti a průměrné výtěžnosti rafinády), v posledním čtvrtém sledovaném pětiletí byl zaznamenán vzestup ve všech pěti ukazatelích.

V tab. 4 jsou uvedeny průměrné výnosy bulev z odrůdových pokusů 13 lokalit ve vztahu k nadmořské výšce a k průměrným ročním teplotám a srážkám seskupeným do 3 intervalů. Vyšší nadmořská výška v intervalu 270 - 305 m a průměrné teploty vzduchu v intervalu 7,8 - 8,1°C byly charakterizovány vyššími výnosy než u intervalů ostatních. U srážek vyšší výnosovou hladinu vykázal interval střední (545 - 590 mm), ale z literatury i z praxe je známo, že o výnosu bulev spíše rozhoduje rozdělení srážek a teplot během vegetace (ŠVACHULA, 1999).

Pokud jde o relaci výnosů k půdnímu typu a druhu, zde byly výsledky jednoznačnější, jak je patrno z tab.5. Ve vlivu na výnosy bulev je lepší hnědozem před černozemí a subtypy půd hlinitých a illimerizovaných před ostatními subtypy sledovaných lokalit.

Míru stability pěti hodnot indexů zkoušení osmi vybraných odrůd cukrovky (u nichž byly kompletní časové řady k dispozici) v období 4 až 5 let přináší tab. 3. Uvedené hodnoty jsou u všech sledovaných odrůd relativně vysoké, přičemž index cukernatosti vykazuje vyšší míru stability než index výnosů. Z odrůd nejvyšší míru stability indexu výnosu má odrůda Kaweduca a u indexu cukernatosti odrůda Hilma.

Průměrné výnosy bulev zkoušených odrůd cukrovky podle pěstitelských typů na 13 lokalitách ve tříletí 1999 - 2001 graficky znázorňuje obr.1. Nejvyšší výnosy byly u V a NV-typů odrůd, ale v roce 2001 se vyznačovaly vysokou hladinou výnosů i NC typy.

Při současných výnosech cukrovky v ČR přes 40 t.ha-1, nákladech 35 - 36 tis. Kč.ha-1 a cenách 850 - 900 Kč za tunu bulev se při zvýšení nebo snížení výnosu o 1 tunu zvýší nebo sníží míra rentability o absolutních 2,3 až 2,5 %. Vyššími vstupy se dá lépe využít výnosový potenciál stávajících odrůd. Extenzivní způsob pěstování cukrovky je nerentabilní.

Pěstitel má dnes možnost výběru z velmi širokého sortimentu odrůd cukrovky. Lze se domnívat, že předložené výsledky budou moci tomuto výběru napomoci, zejména pokud jde o mikrorajonizaci a odrůdovou agrotechniku. Potěšující je, že díky zlepšené pěstitelské technologii v ČR, ale i díky větší koncentraci ploch cukrovky do úrodnějších podmínek (vynucené snížením ploch) se začalo v posledních 5 letech zvyšovat využití výnosového a jakostního potenciálu odrůd cukrovky. Odrůdový sortiment má díky nepřetržitému úsilí šlechtitelů trvale se zvyšující výkonnost, zlepšující se kvalitu technologickou i rezistenci proti chorobám a škůdcům.

Obr.1 - Průměrné výnosy bulev zkoušených odrůd cukrovky podle typů (v roce 2001 nebyly V-typy zkoušeny)

Závěr

Ve využití výnosového potenciálu odrůd cukrovky pěstovaných v ČR jsou v posledních 20 letech stále značné rezervy. Vzhledem k průměrnému výnosu bulev na stanovištích ÚKZÚZ se % využití výnosového potenciálu na provozních plochách ČR od roku 1982 do roku 1996 snižovalo, ale v uplynulém pětiletí 1997 - 2001 se začalo zvyšovat (podobně jako % využití výnosu rafinády) a dosáhlo průměrné hodnoty 63,5 %. Využití potenciálu cukernatosti a průměrné výtěžnosti rafinády má ve dvacetileté časové řadě trvale vzestupný trend.

Vyšší nadmořská výška v intervalu 270 - 305 m a průměrné teploty vzduchu v intervalu 7,8 - 8,1 oC byly u sledovaných lokalit charakterizovány vyššími výnosy než u intervalů ostatních. U srážek vyšší výnosovou hladinu vykázal interval střední (545 - 590 mm). Ve vlivu na výnosy bulev je lepší hnědozem před černozemí a subtypy půd hlinitých a illimerizovaných před ostatními subtypy.

Míra stability hodnot indexu zkoušení 8 vybraných odrůd je v období 4 - 5 let vysoká a pohybuje se u výnosu v rozmezí 97,06 - 99,46 % a u cukernatosti v rozmezí 98,26 - 99,56 %. Průměrné výnosy bulev zkoušených odrůd cukrovky na 13 lokalitách ve tříletí 1999 - 2001 se lišily podle pěstitelských typů. Nejvyšší výnosy byly u V a NV-typů odrůd, ale v roce 2001 se vyznačovaly vysokou hladinou výnosů i NC typy.

I nadále je třeba systematicky zlepšovat pěstitelské prostředí cukrovky a technologickou kázní zmírňovat negativní vliv celé plejády stresových faktorů. Jedině vyššími vstupy se dá lépe využít výnosový potenciál stávajících odrůd.

Tab.3 - Míra stability hodnot indexů zkoušení vybraných odrůd cukrovky za 4 - 5 let

Tab. 4 - Průměrné výnosy v letech 1999-2001 na sledovaných lokalitách podle intervalů nadmořské výšky, průměrných ročních teplot a průměrných ročních srážek

Tab. 5 - Průměrné výnosy v letech 1999-2001 na sledovaných lokalitách podle genetického půdního typu a subtypu

Použitá literatura

Adresa autora

Tab.1: Přehled pokusných míst a jejich půdní a klimatické charakteristiky

Tab.2: Využívání výnosového a jakostního potenciálu odrůd cukrovky v ČR v letech 1982-2001 (dvacetiletá časová řada, hodnoty ÚKZÚZ=100 %)

Pozn.: Údaje roku 2001 jsou kvalifikovaným odhadem.