Rezistentních zárodků přibývá
04.07.2008 | ÚZPI
Na základě výrazného politického tlaku přijatý zákaz používání antibiotických stimulátorů růstu ve výživě hospodářských zvířat nevedl ke zlepšení nepříznivé situace v oblasti rezistence u antibiotik aplikovaných v humánní medicíně. Naopak v Německu výrazně stoupnul počet choroboplodných zárodků, které vůbec nereagují nebo pouze nedostatečně reagují na podávané běžné druhy antibiotik. V Německu zemřelo podle údajů Spolkového ministerstva zdravotnictví v roce 2006 více než 40 000 osob následkem infekcí, z toho více než polovina podlehla následkům zápalu plic.
Spolkové ministerstvo zdravotnictví (BMG) chce tento hrozivý a nebezpečný vývoj nyní zastavit a představilo první projekt strategie detekce, prevence a kontroly rezistence choroboplodných zárodků na antibiotika. Hlavní příčiny gradující rezistence zárodků jsou nesprávné používání antibiotik a nedůsledné dodržování doporučení v rámci prevence infekcí. Do budoucna by proto měla být systematicky evidována data týkající se spotřeby antibiotik a výskytu rezistence a také hlavní řady antibiotik používané v rámci terapie v humánní medicíně. Díky důslednému dodržování doporučených opatření a hygienických předpisů by mohly být udrženy a zlepšeny terapeutické možnosti.
Na konci 90. let minulého století vyvolaly velký rozruch zpráva vědců z Ústavu Roberta Kocha (dislokované pracoviště Wergerode) o selekci střevních baktérií rezistentních na vankomycin u prasat a kuřat díky používání antibiotického stimulátoru růstu avotanu (účinná látka avoparcin). Tyto informace však byly později zpochybněny, protože jejich autor ve své práci přehlédl, že u avotanu byl použit tzv. feed grade, který vedle antibiotika obsahoval rovněž rezidua baktérií, které byly použity k výrobě antibiotika avoparcinu. Podle mínění vědců získaly střevní baktérie při trávení geny přenášející rezistenci - „vanH”, “vanA” a “vanX” - a zabudovaly je do své genové výbavy. Tak se dospělo k rezistenci, při jejíž tvorbě nehrálo antibiotikum žádnou příčinnou roli.
Jak doložily výsledky tzv. GermVet studií a jiných výzkumů, je možné nemocná zvířata léčit pouze omezenou paletou po dlouhá léta s úspěchem aplikovaných druhů antibiotik
Další články v kategorii Zemědělství
- KOMENTÁŘ: Evropa potřebuje víc řepky, než sama vypěstuje (21.05.2026)
- Kontrola odhalila dva případy nákazy zlatým žloutnutím u dovezených sazenic vína (21.05.2026)
- Sucho: Ohlášení zásahu vyšší moci (21.05.2026)
- Vědci z MENDELU zkoumají mikroplasty v zemědělství, vyvinuli novou metodu jejich detekce (20.05.2026)
- Faremní zpracovatelé a sedláci mají společný zájem na omezení byrokracie spojené s odbytem výrobků (20.05.2026)
- V Miroslavi na Znojemsku má vzniknout další hala pro chov slepic (20.05.2026)
- Zemědělce trápí rostoucí náklady. Ovlivnit mohou i ceny potravin (20.05.2026)
- Hlídá klima a sám jezdí po louce. Na Olomoucku pořídili netradiční kurník (20.05.2026)
- Evropská komise představila nový Akční plán pro hnojiva, chce podpořit zemědělce (20.05.2026)
- Zuzana Pavlík Šimonková: Venkov potřebuje nové vystudované zemědělce a lesníky (20.05.2026)

Tweet



