RIZIKA STIMULACE OSIVA ZELENIN HYDRATAČNÍMI ÚPRAVAMI

11.02.1999 | Odborné konference

Problems of stimulation of vegetables seed by hydration treatments

Ing. Jiří Pazdera

Katedra rostlinné výroby, ČZU v Praze

Abstract

The possibility of lettuce seed stimulation was studied by hydration treatments.The seed of S category was brought under two hydration treatments - prehydration (3, 6, 12 and 24 hours) in distilled water and priming (24, 72 and 144 hours) in PEG 6000 solution with water potencial -1.5 MPa and their influence upon germination and MTG and seed storage life after the hydration was examined. The hydration has an influence on the germination an MTG, but the final effect depends on the original seed quality. Determination of optimal duration and the type of hydration just according to the the laboratory germination is not sufficient, because only the germination does not fully correspond to the original seed quality. The storage life of seed is influenced by the properties of original seed and the type of hydration treatments. The seed treated by priming is better in storage preservation than the prehydrated one.

seed, lettuce, prehydration, priming, storage

Úvod

V posledních desetiletích se projevuje zájem o předseťové ošetření osiva, zahrnující částečné nebo úplné nabobtnání semen, které má za cíl zlepšení vyrovnanosti klíčení. Mimo to je hydratace, jak je tento způsob ošetření obvykle nazýván, také cestou ke zkrácení doby klíčení a s tím souvisejícím zkrácením doby mezi setím a vzejitím porostu (Copeland a McDonald, 1995).

Principem hydratace je nechat semeno přijmout vodu, v množství, které je dostatečné pro aktivaci metabolických procesů, ale již nepostačující k proražení klíčku. Příjem vody je nutno přesně řídit.

Při hydrataci se nejčastěji používají metody prehydratace a primingu. Prehydratací se rozumí bobtnání semen v čisté vodě. Při prehydrataci přijímá semeno vodu rychle. Množství vody přijaté semenem je řízeno délkou prehydratace. Priming (jinak také osmokondicionování) je termín sloužící pro popis bobtnání semen v provzdušňovaném vodném roztoku osmotika, s nízkým vodním poteciálem, takže příjem vody semenem je pomalejší. Pro usnadnění pozdější manipulace, skladování a setí při použití klasického zemědělského nářadí je třeba osivo opětovně vysušit.

Metodika

Jako modelová plodina pro experimenty byl zvolen salát. Bylo testováno 9 vzorků osiva kategorie S, s různými počátečními semenářskými parametry.

Vzorky byly hydratovány metodou prehydratace (3 , 6, 12 a 24 hodin) v destilované vodě, při 20° C a primingem (24, 72 a 144 hodin) v roztoku polyethylenglykolu PEG 6000 o osmotickém potenciálu -1.5 MPa, při 20° C. Po hydrataci byly všechny vzorky zpětně vysušeny, na filtračním papíře při 20° C po dobu 24 hodin. Upravené vzorky byly skladovány po 60 a 180 dnů ve 25° C při 10 % vlhkosti vzduchu.

U všech vzorků upravených hydratací byla zjišťována laboratorní klíčivost a střední doba klíčení (MTG, stanovena jako ĺ ndd/ĺ nd , kde nd je denní klíčivost a d je den klíčení), v termínech:

- bezprostředně po hydrataci (0D),

- po 60 dnech skladování (60D),

- po 180 dnech skladování (180D).

Stejné parametry byly zjišťovány i u neupraveného osiva, které slouží jako kontrola.

Výsledky

Pro demonstraci možného rozdílného chování různých vzorků po úpravě hydratací jsou uvedeny tři typické vzorky s rozdílnou reakcí na hydrataci osiva a pro srovnání průměry hodnot všech 9 vzorků.

Neskladované osivo

Porovnáme - li laboratorní klíčivost (tab. 1) u jednotlivých variant hydratace u průměru všech vzorků, vidíme ve srovnání s kontrolou mírný pokles klíčivosti, který roste s prodlužující se délkou hydratace. MTG (tab. 2) u průměru všech vzorků je kratší u primingu 24 a 72 hodin, u všech ostatních způsobů hydratace je delší ve srovnání s kontrolou.

Výsledky jednotlivých vybraných vzorků:

Vzorek č. 1 reagoval na prehydrataci i priming velkým poklesem klíčivosti u všech délek trvání úprav, nejméně pak u primingu s expozicí 72 a 24 hodin. MTG je ve srovnání s kontrolou nižší u všech variant primingu a vyšší u všech variant prehydratace, u kterých roste vždy s délkou expozice.

U vzorku č. 7 došlo vůči kontrole k nárůstu klíčivosti u variant primingu s expozicí 24 a 72 hodin a variant prehydratace s expozicí 3 a 6 hodin. U variant s delší dobou hydratace se projevil pokles klíčivosti. MTG byla kratší u primingu 24 a 72 hodin, u ostatních variant byla MTG delší ve srovnání s kontrolou.

U vzorku č. 5 se klíčivost u primingu 3 hodiny nezměnila ve srovnání s kontrolou a u ostatních variant hydratace se projevila mírným poklesem klíčivosti. MTG roste s prodlužující se délkou prehydratace a mírný nárůst je i u primingu 24 a 144 hodin.

Tab. 1: Laboratorní klíčivost neskladovaného osiva v %

Varianta úpravy	Doba expozice	Průměr 9 vzorků	1	7	5
K-neup.	0	92	94	85	98
prehydratace	3	88	62	93	98
prehydratace	6	89	62	92	96
prehydratace	12	85	54	81	96
prehydratace	24	81	62	77	93
priming	24	86	68	97	95
priming	72	88	75	94	96
priming	144	78	59	82	97

Tab. 2: Střední doba klíčení (MTG) neskladovaného osiva ve dnech

Varianta úpravy	Doba expozice	Průměr 9 vzorků	1	7	5
K - neup.	0	3.00	5.12	2.70	2.01
prehydratace	3	3.45	5.42	4.31	2.24
prehydratace	6	3.75	6.02	4.59	2.47
prehydratace	12	3.81	6.17	3.60	3.08
prehydratace	24	4.09	6.25	4.18	3.92
priming	24	2.79	4.59	2.02	2.20
priming	72	2.70	4.72	2.67	2.00
priming	144	3.26	5.10	5.04	2.35

Skladované osivo

Laboratorní klíčivost po 60 denním skladování hydratovaného osiva zůstala prakticky na stejné úrovni jaká byla bezprostředně po hydrataci. Po 180 dnech skladování se již začal projevovat pokles klíčivosti, který je vyšší u prehydratace 12 a 24 hodin a u primingu 144 hodin, ovšem klíčivost neupravené kontroly poklesla podobným způsobem. MTG po 60 dnech skladování se mírně prodloužila u všech variant prehydratace, a toto prodlužování MTG pokračovalo u všech variant prehydratace i po 180 dnech skladování, s nejvyšším nárůstem MTG u nejdelší úpravy. MTG u všech variant primingu je i po 180 dnech skladování kratší než u neošetřené kontroly (viz. tab. 3).

Tab. 3: Laboratorní klíčivost a MTG hydratovaného osiva po skladování

(průměr 9 vzorků)

Varianta	Doba	Klíčivost			MTG
úpravy	expozice	0D	60D	180D		0D	60D	180D
K - neup.	0	92	-	84		3.00	-	3.56
prehydratace	3	88	89	86		3.45	3.79	3.96
prehydratace	6	89	87	83		3.75	3.99	4.34
prehydratace	12	85	86	75		3.81	4.27	4.42
prehydratace	24	81	78	67		4.09	4.32	4.61
priming	24	86	85	85		2.79	3.28	2.88
priming	72	88	86	86		2.70	2.97	2.74
priming	144	78	76	73		3.26	3.39	3.01

Diskuse a záver

Stimulace osiva hydratačními úpravami s sebou přináší určitá rizika. Při dodržení určitých podmínek může být hydratace úspěšná a zlepšení klíčivosti a zkrácení délky klíčení lze dosáhnout.

Pro úspěšnou hydrataci je třeba zvolit optimální metodu a správnou délku trvání hydratace v závislosti na původní kvalitě osiva. Prehydratace je metoda jednodušší a méně nákladná (odpadají náklady na osmotikum), ovšem efekt prehydratace je sporný. Pomocí prehydratace je možno docílit zlepšení klíčivosti, ovšem MTG se prodlužuje a skladovatelnost osiva je nižší. Pozitivnějšího efektu je dosahováno prehydratací s kratší dobou expozice. Při primingu je dosahováno lepších výsledků než při prehydrataci. Individuálně u konkrétních vzorků může dojít ke zvýšení klíčivosti, a MTG se po primingu zkracuje. Při skladování si osivo ošetřené primingem zachovává podobnou MTG jako osivo před skladováním. I u primingu je výhodnější kratší doba expozice.

Bohužel není zatím zřejmé, jak přesně na základě původní laboratorní klíčivosti osiva zjistit optimální metodu a délku trvání hydratace. Pouhé zjištění klíčivosti neupraveného osiva před hydratací nestačí. Optimalizaci lze prozatím provádět pouze tak, že ověříme, jakým způsobem malý vzorek určité partie osiva reaguje na hydrataci a následně provedeme hydrataci i u zbytku partie.