RIZOMÁNIE A RIZOKTONIOVÁ HNILOBA KOŘENŮ CUKROVÉ ŘEPY - DVĚ CHOROBY S ROSTOUCÍM VÝZNAMEM V ČESKÉ REPUBLICE

Rhizomania and rhizoctonia root rot of sugar beet, two diseases with increasing importance in the Czech Republic

P. Ryšánek

Česká zemědělská univerzita

Summary: Rhizomania is one of the most deleterious diseases of sugar beet. Typical symptoms are: proliferation of lateral roots and their death, necrotization of vascular tissues of main roots, deformations of roots, chlorosis and wilting of leaves. Yield, sugar content and quality of infected plants are dramatically reduced. The causative virus, beet necrotic yellow vein virus, is transmitted by soil protist Polymyxa betae and spread during ploughing, transport of contaminated plant material, water and wind erosion and sugar beet harvest and transportation. The only effective mean of control of this disease is growing of resistant varieties. Rhizoctonia solani may cause root rots. This disease is not yet widespread the Czech Republic but it becomes more and more important in Germany. There are no direct methods of the disease control. Growers should use a complex of agricultural measures to fight against this disease.

Key words: sugar beet, rhizomania, rhizoctonia solani, root rot

Souhrn: Rizománie je jednou z nejškodlivějších chorob cukrové řepy. Typickými symptomy jsou nadměrná tvorba postranních kořenů a jejich odumírání, nekrotizace cévních svazků v kořenech, deformace kořenů, chloróza a vadnutí listů. V důsledku napadení se značně snižuje výnos kořene a jeho kvalita. Příčinný virus, virus nekrotického žloutnutí žilek řepy, je přenášen půdním organizmem Polymyxa betae a k jeho šíření dochází při zpracování půdy, transportu kontaminovaného materiálu, vodní a větrnou erozí a cukrovarskými kaly. Jediným účinným způsobem ochrany je použití rezistentních odrůd. Rhizoctonia solani může být příčinou hniloby kořene cukrové řepy. Tato choroba není zatím v České republice příliš rozšířena, ale nabývá na významu v sousedním Německu. Neexistují žádné přímé způsoby ochrany cukrovky před touto chorobou. Jedinou možností ochrany je komplexní uplatnění zásad správné agrotechniky.

Klíčová slova: cukrová řepa, rizománie, rhizoctonia solani, kořenová hniloba

Rizománie

Příznaky

Hlavním příznakem, který dal této chorobě název, je nadměrná tvorba postranních kořenů. Tyto kořeny postupně odumírají a jsou nahrazovány novými. Tak se vytváří hustý propletenec kořenů, který tak připomíná plst. Starší kořeny jsou tmavě zbarvené, nově rostoucí kořeny jsou bílé. Nadměrná tvorba kořenů může být způsobena i dalšími faktory, z nichž asi nejčastější je háďátko řepné. V tomto případě však chybí plstnatý charakter kořenů a na kořenovém systému lze rozeznat cysty háďátka - zpočátku téměř bílé, později hnědě zbarvené útvary cca 1 mm velké. Při pozdější infekci rostlin nevzniká vousatost na hlavním kořenu, ale na některém ze silnějších kořenů postranních. Pro správnou diagnostiku je proto třeba vykopat podezřelé rostliny pokud možno s co největší částí kořenového systému.

Dalším typickým příznakem je tmavnutí pletiva cévních svazků v kořenech. Toto tmavnutí je nejčastěji omezeno do oblasti, kde jsou zmnožené postranní kořeny. Nikdy se nevyskytuje v hlavě bulvy. To je důležité pro rozlišení od tmavnutí z jiných příčin (např. sucho, houby z rodu Fusarium aj.). Jinými příznaky na kořenech mohou být různé deformace, např. tzv. nálevkovitost a nádorovitost kůry kořene v místě napadení. Na nadzemní části rostliny se rizománie projevuje nejčastěji dvěma způsoby - žloutnutím listů (žloutnou celé čepele, a to i u nejmladších listů - barva listů salátu), případně vadnutím, které je způsobeno nefunkčností kořenového systému. Také vadnutí rostlin může být způsobeno háďátkem řepným.

Původce choroby a přenos

Původem rizománie je virus nekrotického žloutnutí žilek řepy (BNYVV). Tento virus se obvykle v rostlinách nachází pouze v kořenovém systému. Největší koncentrace viru je v postranních kořenech, v hlavním kořenu klesá od špičky směrem k hlavě bulvy, kde už virus nemusí být detekovatelný ani nejcitlivějšími metodami. Přenašečem BNYVV je půdní organismus Polymyxa betae. BNYVV je dlouhodobě uchováván v trvalých sporách P. betae, vlastní infekce rostlin probíhá pomocí zoospor, které se uvolňují z trvalých spor při splnění určitých podmínek (dostatečná vlhkost, teplota přes 15 °C a přítomnost kořenových exsudátů potenciálního hostitele). BNYVV je rozšiřován v rámci jednotlivých pozemků i na další pozemky společně s trvalými sporami P. betae při zpracování půdy, transportem kontaminovaného rostlinného materiálu, vodní a větrnou erozí a prostřednictvím cukrovarnických kalů.

Škodlivost choroby

Rizománie zhoršuje u cukrovky všechny výnosové parametry, tj. výnos, cukernatost i kvalitu suroviny. I v našich podmínkách jsou běžné ztráty na výnosu bílého cukru vyšší než 50 %.

Současná situace v České republice

Výskyt rizománie byl u nás s konečnou platností potvrzen v roce 1993. Hlavními oblastmi výskytu jsou okresy Přerov, Prostějov, Olomouc a Kroměříž. V české řepařské oblasti se jedná pouze o několik potvrzených ohnisek v okresech Praha - východ, Kolín a Nymburk.

Až donedávna byl BNYVV na seznamu karanténních organismů, i když na Moravě vzhledem k jeho rozšíření už nebyla přísně uplatňována karanténní opatření. Podle nového návrhu zákona o rostlinolékařské péči už BNYVV do seznamu karanténních organismů nepatří a tím padají poslední omezení pěstitelů s výskytem rizománie ze strany státu. Proto lze očekávat zvýšený zájem o osiva rezistentních odrůd cukrovky. V současnosti je u nás těchto odrůd povoleno celkem 18 a další jsou v uznávacím řízení. Rozsah výskytu rizománie v Evropě vede některé šlechtitele k tomu, že do budoucnosti už nebudou své odrůdy dělit na citlivé a rezistentní, ale rezistence bude u všech odrůd v sortimentu.

Rizoktoniová hniloba kořene cukrovky

Původce a příznaky

Původce hniloby kořenů cukrové řepy - houba Rhizoctonia solani - je širokým polyfágem. Vyskytuje se jako patogen nejrůznějších rostlin v celosvětovém měřítku. Rhizoctonia solani může být spolu s dalšími patogeny (houbami z rodů Pythium, Fusarium, Aphanomyces aj.) příčinou choroby, kterou většina pěstitelů zná jako spálu. V tomto případě je napadán kořen a případně hypokotyl mladých rostlin, které potom odumírají. U starších rostlin dochází k hnilobám kořenů. Tyto hniloby začínající na povrchu kořene a postupují do vnitřních částí, což nakonec vede k odumírání rostlin.

Výskyt v České republice

I když se tato choroba vyskytuje v České republice už velmi dlouho, většinou je podíl napadených rostlin jen malý a nejsou způsobovány větší ztráty. V průběhu několika posledních let však byly zaznamenány případy porostů s výskytem až 20 % napadených rostlin a tím se tato choroba může stát pro některé pěstitele jednou z nejdůležitějších.

Podmínky vzniku choroby a ochrana cukrovky

V České republice se vzhledem k omezenému výskytu neprovádí výzkum kořenových hnilob. Naproti tomu v Německu existují oblasti, kde už je nutné se touto chorobou zabývat. Bylo zjištěno, že Rhizoctonia solani zde škodí na cukrovce především tam, kde se pěstuje kukuřice na zrno. To může mít dvě příčiny - jednak kukuřice může být přímo hostitelem této houby a tím přispívat k jejímu namnožení a udržení na pozemku a jednak po sklizni kukuřice zůstává na pozemku značné množství organické hmoty, která se většinou nestačí rozložit ani do léta příštího roku a tím se zhoršuje struktura půdy pro cukrovku. Všechny faktory ovlivňující škodlivost Rhizoctonia solani na cukrovce však ještě nejsou dostatečně prozkoumány.

Obecně lze pro ochranu cukrovky doporučit toto opatření:

· prodloužení osevního postupu, respektive cyklu návratu cukrovky a dalších hostitelských rostlin na pozemek,

· výběr předplodiny,

· pěstování meziplodin,

· harmonické hnojení především dusíkem,

· opatření směřující ke zlepšení struktury půdy a hloubky ornice.

Chemická ochrana není v současnosti možná. V Německu probíhá i výběr genotypů cukrovky odolných proti kořenovým hnilobám jako základ šlechtění na odolnost.

Adresa autora