Rolníci dostanou vyšší dotace

Zvýšení agrárních dotací, takzvaných přímých plateb, bylo stěžejním výsledkem kodaňského summitu pro české zemědělce. Vydobyli si o deset procent vyšší podpory, než jim do té doby Evropská unie nabízela.

Přesto například šéf zemědělských odborů Bohumír Dufek označil kodaňský summit za "černý pátek". Požadoval totiž přímé platby stejné, jaké budou brát farmáři ze zemí unie. Na to EU podle očekávání nepřistoupila, pro první rok může mít Česko dotace na úrovni 55 procent ve srovnání s patnácti zeměmi EU.

"Dohodli jsme v dané chvíli maximum možného. Prvním odhadem můžeme říci, že by naše zemědělství v prvním roce členství mohlo dostávat kolem dvaceti miliard korun," říká hlavní agrární vyjednávač, náměstek ministra zemědělství Miroslav Toman. Český rozpočet pro příští rok počítá přitom pro zemědělství s částkou 14 miliard.

Přímé platby, na něž se vyjednávání soustředilo především, se budou postupně zvyšovat. V druhém roce stoupnou na 60, třetí rok na 65 procent úrovně patnáctky. Unie ovšem uhradí jen jejich část, podílet se na nich bude i český rozpočet. "Zdroje by se mohly najít například v prostředcích z privatizace," naznačil ministr zemědělství Jaroslav Palas.

Vedle zemědělství byla do poslední chvíle v Kodani otevřena i kapitola dopravy. Česko ji nakonec uzavřelo, avšak musí se smířit s pětiletým přechodným obdobím, v němž bude českých dopravcům zapovězena přeprava zboží uvnitř jedné země Evropské unie.

Přesto jsou čeští autodopravci spokojeni, vstup do unie považují za velký přínos. "Omezení, které se nás týká, není tak úplně klíčové, v ekonomice našeho podnikání činí i podle odhadů unie nejvýše pětiprocentní podíl," prohlásil mluvčí sdružení autodopravců ČESMAD Bohemia Martin Felix.

Autodopravci nyní chtějí o zrušení přechodného období vyjednávat s každou zemí unie zvlášť. Podle Felixe očekávají dohodu se Španělskem, naopak problémy budou zřejmě s Německem a Rakouskem.

Kodaňský summit potvrdil také výsledky vstupních jednání v kapitole hospodářská soutěž. Zde byly jádrem sporu mezi Prahou a Bruselem neshody o způsobu restrukturalizace českých oceláren. Čeští vyjednávači však přesvědčili Evropskou komisi o životaschopnosti podnikatelských plánů tuzemských hutí.