Rolníci zaplatí víc za nájem půdy

Zemědělské podniky letos zvýší svým zaměstnancům mzdy a budou platit i víc peněz za pozemky, které mají v pronájmu. Reagují tak na růst příjmů v oboru.

»Postupné zdražování nájemného bude pokračovat,« potvrdil Miroslav Jirovský, předseda Zemědělského svazu. Víc peněz by tak od zemědělců mohly získat nejméně dva milióny vlastníků pozemků.

Příjmy stouply dvojnásobně

Příjmy tuzemských rolníků stouply především díky vstupu do Evropské unie. Podle Eurostatu se tak důchod českých rolníků loni zvýšil proti předchozímu roku dokonce víc než dvojnásobně - nejvíce ve všech zemích Evropské unie.

S odvoláním na toto zvýšení příjmů podnikatelů si už vynutili vyšší mzdy agrární odbory. Zaměstnanci v oboru tak letos dostanou mzdy v průměru o 7,5 procenta vyšší než loni.

»Navrhovali jsme 11 procent, ale je to rozumný kompromis,« uvedl šéf odborářů Bohumír Dufek.

Lidé v zemědělských firmách si tak v průměru přilepší o 700 korun měsíčně. Mzdy v oboru i tak zůstanou ve srovnání s jinými odvětvími nízké kolem 12 500 korun.

Dalším důsledkem vyšších příjmů podnikatelů je zvyšování nájem peníze.

»Už během loňska nájemné vzrostlo ze 720 korun na téměř tisíc za hektar;« uvedl Jirovský.

Podnikatelé tak podle něj loni za nájemné dali celkově o sedm set miliónů korun víc než rok předtím. Cena přitom půjde dále vzhůru. V západoevropských zemích je nájemné stále pěti až desetinásobné oproti Česku. Například v Německu dostane ročně vlastník za hektar 250 euro, v tuzemsku asi 30 euro.

»Poměrům na západě se samozřejmě nemůžeme přiblížit skokem, to by naše podniky položilo.

Ale pokud se budou příznivě vyvíjet příjmy zemědělců, mohou růst i platby za pronájem,« dodává Jirovský.

Vyšší dotace i produkce

Prosincové sdělení Evropské komise, podle níž příjmy rolníků či přesněji index růstu jejich důchodů - v Česku meziročně stouply o 108 procent, překvapilo i domácí ekonomy. Polsko, na druhém místě vpořadí, totiž zaznamenalo nárůst jen o 75 procent, a průměr celé desítky nováčků unie byl ještě nižší. Český statistický úřad nyní výsledky Eurostatu analyzoval. Hlavními příčinami úspěchu jsou růst dotací po vstupu do unie, meziroční nárůst produkce a zároveň snížení výdajů na zaměstnance.

Zemědělská produkce, především rostlinná, se loni v Česku zvýšila výrazněji než třeba vPolsku, Maďarsku či na Slovensku.

Další oblastí je růst dotací. Ty se v tuzemsku loni meziročně zvýšily o 105 procent. Ještě víc narostly v Maďarsku a o 374 procent v Polsku. Slováci zaznamenali nárůst nejnižší, protože neuvedli včas do chodu Platební agenturu, která dotace rozděluje. Zde hrálo prim Česko, jehož agentura je mezi nováčky v unii zatím dávána za příklad.

Významným ukazatelem byly i náklady na zaměstnance. V Česku meziročně poklesly o šest procent, ze 150 tisíc lidí v oboru jich devět tisíc odešlo. V Polsku nebo na Slovensku ke změnám prakticky nedošlo, takže produktivita práce se tam nezvýšila.

Výjimečný rok

Údaje Eurostatu zároveň potvrzují, že podpora tuzemského zemědělství byla už před vstupem do unie vyšší než třeba v Polsku. Dotace českých rolníků se tedy nezvýšily takovým skokem jako u jejich severních sousedů. Ve prospěch Česka však hovořilo zvýšení produktivity a nárůst produkce.

Právě zvýšení produkce je ovšem podle odborníků určitým úskalím při hodnocení výsledků Eurostatu. Zatímco loňský rok byl totiž díky počasí výjimečně příznivý, mrazy a sucha roku 2003 naopak úrodě vůbec nepřály.

»Pro serióznější srovnání by bylo lepší vzít třeba průměr za několik uplynulých let,“ upozorňuje Jiří Hrbek, šef zemědělského odboru ČSÚ. Spolu sJirovským se shoduje i vtom, že loňský příjem za rostlinnou produkci byl ve skutečnosti nižší, než uvedl Eurostat. Cena obilí nebo řepky totiž koncem roku klesala, a to Eurostat ještě do svých údajů nezapočítal.