ROZDÍLY V INTENZITĚ LETNÍHO ZAPLEVELENÍ POROSTŮ CUKROVKY

Differences in intensity of summer weed infestation of sugar beet

Václav Kohout, Josef Soukup, Miroslav Jursík

Česká zemědělská univerzita v Praze, Katedra obecné produkce rostlinné a agrometeorologie

Souhrn, klíčová slova

V letním zaplevelení porostů cukrovky jsou v jednotlivých letech značné rozdíly, které jsou především způsobeny rozdílnými povětrnostními podmínkami během vegetace. Největší vliv má nejen množství srážek v měsících červenec a srpen, ale již i v měsících květen a červen, kdy se rozhoduje o množství "konkurenční" biomasy (chrástu). Při podstatně nižším množství srážek ve vegetaci r. 2000 bylo nejen vyšší letní zaplevelení, ale i větší rozdíly mezi odrůdami než v r. 2001 s příznivým rozdělením srážek.

Klíčová slova: cukrová řepa, plevele, letní zaplevelení, povětrnostní podmínky

Summary, keywords

In summer weed infestation of sugar beet stands there are significant differences in several years, which are caused first of all different weather conditions during vegetation. Not only amount of precipitations in July and August has the greatest effect but also amount of precipitations in May and June, when it is decided about quantity of biomass (leaves of beet). At substantially lower amount of precipitations during vegetation in 2000 there were not only higher summer weed infestation, but even greater differences among varieties than in 2001 with favourable distribution of precipitations.

Keywords: sugar beet, weeds, summer weed infestation, weather conditions

Úvod a literární přehled

Letní (též druhotné či pozdní) zaplevelení porostů cukrové řepy je realitou, která stále častěji způsobuje snížení výnosů, kvality a vysoké sklizňové ztráty. Přitom je známo, že v posledním desetiletí se v ČR podstatně zlepšilo zakládání porostů cukrovky a je možno konstatovat, že polní vzcházivost jednoklíčkových odrůd se blíží deklarované klíčivosti, porosty jsou vyrovnané, je dobře zvládnuta výživa a ochrana, včetně dvou až tří aplikací vhodných kombinací listových a půdních herbicidů (KOHOUT, BERÁNEK-1998, PULKRÁBEK, ŠROLLER a kol.-2000).

V současné době se již přistupuje při volbě herbicidů do cukrovky z komplexního hlediska a respektují se tyto skutečnosti (KOHOUT-2000, KOHOUT, SOUKUP, JURSÍK - 2001):

· herbicidní skladba musí být sestavena podle skutečného výskytu plevelných druhů na pozemku, - ve většině případů nestačí použít pouze přípravek s jednou účinnou látkou, ale je nutná kombinace dvou až tří herbicidů, které se vyrovnají s širším druhovým spektrem,

· již při prvních aplikacích na vzcházející rostliny cukrovky a plevelů je ve většině případů nutno přidat herbicid s delšími reziduálními účinky v půdě, který prodlouží herbicidní účinnost na vzcházející plevelné druhy po aplikaci.

· zvláště významné je zařazení vhodného herbicidu s delšími reziduálními účinky v půdě do poslední aplikace, který letní zaplevelení omezí.

Vzrůstající zaplevelení porostů v letním období, po zeslábnutí herbicidních účinků v půdě, má širší příčiny. Na některé z nich se snaží odpovědět předložená práce.

Metody

Ve víceletých pokusech a pozorováních v řepařících zemědělských podnicích na okrese Jičín (Volanice, Slatiny), Hradec Králové (Králíky, Humburky), Pardubice (Chýšť) a Chrudim (Bylany) byly studovány příčiny rostoucího letního zaplevelení, jeho intenzita, složení a biologické vlastnosti plevelných druhů. V letech 2000 a 2001 byla pozornost věnována studiu příčin rozdílné intenzity letního zaplevelení, vzcházení plevelů po různé kultivaci během vegetace a po různé skladbě herbicidů s doplněním aktuálního počtu semen plevelů v povrchových vrstvách ornice. Výsledky byly srovnávány i s průběhem povětrnostních podmínek ve vegetaci.

Půdní vzorky byly v průběhu měsíců červenec a srpen odebírány z vrstev: 0 - 1 cm, 1 - 2 cm, 2 - 3 cm, 3 - 5 cm z těch pozemků se zařazenou cukrovkou, které byly ošetřeny známou skladbou herbicidů a kde nebylo plečkováno. Sledovány byly i rozdíly letního zaplevelení různých odrůd a hybridů cukrovky.

Výsledky a diskuse

Pokusy a pozorováním v letech 2000 a 2001 byly potvrzeny výsledky předchozích prací (KOHOUT, BERÁNEK- 1998, KOHOUT- 2000, PULKRÁBEK, ŠROLLER a kol.- 2000), že současné způsoby pěstování cukrovky jsou ve sledovaných lokalitách na vysoké úrovni a je dosahován vyrovnaný porost.

Používaná herbicidní skladba v jednotlivých termínech aplikace odpovídá druhovému složení plevelného společenstva, včetně zařazování herbicidu s delšími reziduálními účinky v půdě do posledního ošetření. Ve všech sledovaných lokalitách byly nejvýznamnějšími plevelnými druhy letního zaplevelení: rdesno blešník, heřmánkovec nevonný, laskavec ohnutý, merlík bílý a ježatka kuří noha.

Nástup letního zaplevelení porostů cukrové řepy je již koncem června, ale zvl. v měsících červenec a srpen, což je ovlivněno především vlastní konkurencí porostů cukrovky, která závisí na průběhu povětrnostních podmínek, výživě rostlin, ale i na délce herbicidních účinků v půdě.

Srovnání roků 2000 a 2001 z hlediska letního zaplevelení cukrovky je typickou ukázkou primárního vlivu povětrnostních podmínek během vegetace.

Tabulka 1. Srovnání průměrné hmotnosti chrástu a plevelů ve vybraných lokalitách v letech 2000 a 2001 (měřeno v druhé polovině srpna, hmotnost biomasy v kg na 1 m2)

Tabulka 2. Srovnání dešťových srážek v měsících březen až červen r. 2000 a 2001 s dlouhodobým průměrem v % (Karlov)

Porosty měly v r. 2001 lepší start než v r. 2000 a již si konkurenční tlak udržely, protože nadále pokračovalo větší množství dešťových srážek v měsících červenec - srpen.

Rozdíly v množství srážek v červenci a srpnu v letech 2000 a 2001 v řepařské oblasti okres Jičín (Slatiny - Milíčeves)

r. 2000 (7+8) = 137,7 mm

r. 2001 (7+8) = 232,4 mm

V průběhu pěti let bylo prokázáno, že při omezené kultivaci během vegetace - za stejné herbicidní skladby - je letní zaplevelení nižší než při zařazení dvou až tří plečkování, které prokypří půdu, poruší herbicidní vrstvu a vynese semena plevelů do sféry možného vzcházení.

Vysvětlit to lze skutečností, že:

· povrchové kypření poruší vyšší koncentraci reziduí herbicidů v povrchové vrstvě, která klíčení a vzcházení bránila.

· nově vynesená semena do sféry intenzivního vzcházení posílí další vlnu letního zaplevelení.

Dlouhodobá pozorování potvrdila, že je značný rozdíl v letním zaplevelení u nově zaváděných odrůd cukrovky, které jsou charakteristické i rozdílnou intenzitou olistění. Menší intenzita olistění se projeví jako méně "konkurenční" proti letnímu zaplevelení především v letech s nižším množstvím srážek v době vegetace. Ukázalo se to i ve výše uvedených rozdílech mezi roky 2000 a 2001. Podrobnější sledování odrůdových pokusů v r. 2001 v Bylanech v podstatě ukázalo, že olistění mezi odrůdami ve vlhčím roce 2001 se neliší, není rozdílné ani druhotné zaplevelení.

Závěr (praktické doporučení)

Praktické doporučení ke snížení škodlivosti letního zaplevelení porostů cukrovky: delší časový odstup v zařazení cukrovky, racionální hnojení, zvl. kvalitními statkovými hnojivy, výsev secími stroji nejnovější generace, výběr vhodné odrůdy, racionální volba herbicidů podle skladby plevelného společenstva, použít herbicidy s delšími účinky v půdě zejména při poslední aplikaci, pokud možno omezit plečkování, které porušuje herbicidní vrstvu při povrchu půdy a vynáší do sféry vzcházení nová semena plevelů.

Použitá literatura

KOHOUT,V.(2000):Příčiny vzrůstajícího letního zaplevelení porostů cukrovky.Sborník z konference"Řepařství". ČZU Praha,23.2.2000, s.114-116.

KOHOUT,V.,BERÁNEK,J. (1998): Význam herbicidů s delšími reziduálními účinky při pěstování cukrovky. Listy cukr. a řepařské, r.114, č.4, s.108-109

PULKRÁBEK,J.,ŠROLLER,J.a kol.(2000):Nový prostor v českém řepařství a cukrovarnictví. Sborník z konference "Zamyšlení nad rostlinnou výrobou 2000".ČZU Praha 6.12.2000, s.49-54.

SOUKUP,J.,KOHOUT,V.,JURSÍK,M. (2001): Příčiny druhotného zaplevelení okopanin a možnosti ochrany. Rostlinolékař, č. 2., s. 7-9.

Kontaktní adresa

Ing. Josef Soukup,CSc.,

Česká zemědělská univerzita, AF, katedra obecné produkce rostlinné a agrometeorologie, 165 21 Praha 6 - Suchdol,

Tel./fax: +420 2 2438 2780, e-mail:soukup@af.czu.cz

Práce byla financována grantem GAČR č. 203/98/0597 a výzkumným záměrem MSM 412100002.