Rozšíření EU: otázky a odpovědi k problematice potravinové bezpečnosti

Potravinová bezpečnost je nedílnou součástí politiky EU v oblasti ochrany spotřebitelů a voblasti zdravotnictví. Znamená to, že přístup vyjádřený sloganem „zdravě z farmy až na stůl“ si musí osvojit i nově přistupující země. Jde o soubor náročných úkolů, kde jsme už sice mnohého dosáhli, ale další důležité kroky ještě čekají narealizaci.

1. Jak je otázka potravinové bezpečnosti řešena vnové smlouvě?2. Co je základem přístupu Evropské komise kotázce potravinové bezpečnosti vsouvislosti s rozšířením Unie?3. Jaké jsou hlavní otázky potravinové bezpečnosti vnových členských státech?4. Jakou finanční pomoc dostávají nové členské státy na zlepšení systémů potravinové bezpečnosti?5. Jak Komise sleduje situaci voblasti potravinové bezpečnosti vnových členských státech?6. Co se stane, když nový členský stát nebude ke dni přistoupení splňovat standardy potravinové bezpečnosti?

1. Jak je otázka potravinové bezpečnosti řešena vnové smlouvě?

Jednání o rozšíření byla uzavřena vprosinci 2002 vKodani. Deset nových členských států podepsalo Smlouvu o přistoupení a kní připojený Akt o přistoupení 16. dubna vAthénách. Spřistoupením se počítá k1. květnu 2004. Ktomuto datu začne vnových členských státech platit acquis EU (stávající soubor legislativy Evropské Unie). Pokračují jednání sBulharskem a Rumunskem: ty by měly kEU přistoupit vroce 2007.

Vpřístupových jednáních se otázky potravinové bezpečnosti projednávaly ve dvou kapitolách:

· Kapitola 1 „Volný pohyb zboží“, zahrnující potravinářskou legislativu;

· Kapitola 7 „Zemědělství“, zahrnující veterinární a fytosanitární problematiku a otázky výživy zvířat.

Potravinářská legislativa EU stanoví všeobecná pravidla hygieny a kontroly a řeší otázky značení potravin, používání potravinářských přísad, balení potravin, a problematiku potravin zgeneticky modifikovaných organismů.

Veterinární legislativa EU se zabývá otázkami zdravotního stavu a pohody zvířat, jejich identifikace a registrace a dále otázkami kontrolních systémů na vnitřním trhu EU a kontrol na vnějších hranicích EU a otázkami zdravotních požadavků na podniky produkující výrobky živočišného původu.

Fytosanitární legislativa EU řeší otázky ochrany rostlin (škodlivé organismy, pesticidy), ochrany osiv a sádí a hygieny rostlin.

Krmivářská legislativa EU řeší otázky bezpečnosti krmiv a krmných doplňků, značení krmiv a obsah škodlivin vkrmivech, a dále otázky inspekcí a kontrol.

2. Co je základem přístupu Evropské komise kotázce potravinové bezpečnosti vsouvislosti s rozšířením Unie?

Vsouvislosti sprocesem rozšíření se Unie chce vyvarovat všech rizik, která by mohla vést ke snížení potravinové bezpečnosti, a nepřipustí ani žádná jiná rizika pro spotřebitele. Nové členské státy uznávají, že plnění požadavků acquis zhlediska potravinové bezpečnosti je zcela zásadní věc. Unijní acquis vztahující se kpotravinové bezpečnosti zahrnuje celou řadu legislativních aktů, znichž některé mají velmi široký záběr a jsou náročné zhlediska transpozice, realizace i prosazování.

Je nezbytné sdostatečným předstihem před přistoupením kUnii zajistit plnou transpozici acquis do národní legislativy každého z nových členských států a zároveň reformovat a posílit tamní administrativní struktury a postupy.

Komise však přesto uznala určitý omezený počet náležitě zdůvodněných žádostí o přechodná období. Ve veterinární a fytosanitární sféře byla přechodná období sjednána stím, že nedojde ke zvýšení rizik pro zdraví obyvatel, zvířat a rostlin vEU.

3. Jaké jsou hlavní otázky potravinové bezpečnosti vnových členských státech?

Jde o tyto klíčové otázky:

· kapacity, které jsou vnových členských státech kdispozici pro zajištění kontroly vnitrounijního obchodu a kontrolu dovozů ztřetích zemí, a to na úrovni požadované Evropskou unií;

· plnění náročných pravidel EU zhlediska ochranných opatření proti BSE;

· dosažení standardů EU vpotravinářských závodech nových členských států.

a. Jak bude fungovat hraniční režim na budoucích vnějších hranicích EU?

Pro kontrolu dovozů do EU ztřetích zemí se na vnějších hranicích EU střetími stranami má podle standardů EU vytvořit systém stanovišť hraniční kontroly. Ktéto otázce EU jednoznačně vyhlásila, že zhlediska příslušného vybavení a postupů se nepřipouštějí žádné výjimky. Přechodné období bylo sjednáno pouze pro specifický případ dočasné hranice mezi Maďarskem a Rumunskem. Vsoučasné době má EU vprovozu 283 stanovišť hraniční kontroly. Většinou jde o přístavy a letiště a dále o silniční a železniční přechody především na východní hranici Unie.

Až bude v Unii všech dvanáct nových členských států, prodlouží se východní hranice sRuskem a hranice Unie se posune i kBělorusku, Ukrajině, Moldavsku a Turecku. Bude také třeba vybudovat nová stanoviště pro kontrolu na hranicích s Chorvatskem, Srbskem a Černou Horou a sMakedonií.

Desítka nových členských států, které se stanou členy Unie vroce 2004, vsoučasné době navrhuje celkem 51 stanovišť hraniční kontroly, která by měla být připravena kprovozu od data přistoupení. Stávající stanoviště kontroly na východních hranicích Německa, Rakouska a Itálie se octnou na vnitřní hranici EU. Měly by se uzavřít a nahradit zmíněnými stanovišti kontroly na východních hranicích nových členských států. S dalšími stanovišti kontroly se počítá na baltském, jaderském a černomořském pobřeží.

Veterinární kontrola dovozů vpraxi znamená dokladové, identifikační a fyzické ověřování dovážených zvířat a živočišných výrobků. Po absolvování této kontroly na prvním hraničním přechodu do EU by se pak na dovezená zvířata a živočišné výrobky měla vztahovat zásada volného oběhu na vnitřním trhu. Proto je nezbytné, aby stanoviště hraniční kontroly používala zařízení a postupy, které umožní zajistit bezpečnost zhlediska dobrého zdravotního stavu zvířat i zhlediska zdraví obyvatel Unie.

Pro stanoviště veterinární a jiné kontroly na hranicích nových členských států je třeba zajistit budovy, zařízení a pracovníky kprovádění hraničních kontrol. Legislativa EU stanoví pro tato stanoviště minimální standardy pro jednotlivé typy kontrolovaných produktů.

Času je málo a práce zbývá mnoho. Ztechnického hlediska práce zdárně pokračují; je ale zapotřebí zajistit, aby vnových členských státech efektivně spolupracovaly všechny resorty. Komise EU pozorně sleduje vývoj a schválí pouze taková stanoviště pro hraniční kontrolu, která budou plně připravena kprovozu ke dni přistoupení.

Komise bude muset prostřednictvím Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat, složeného ze zástupců členských států, učinit právní rozhodnutí ke schválení hraničních stanovišť veterinární kontroly. První návrh seznamu těchto stanovišť by měl být předložen ke schválení vzáří 2003.

b. Proč je nadále třeba modernizovat zpracovatelské provozy potravinářského průmyslu?

Některé potravinářské provozy vnových členských státech splňují hygienické požadavky EU. Šest nových členských států požádalo o přechodná období na modernizaci dalších potravinářských provozů. Tato dohodnutá přechodná opatření mají platit vomezeném rozsahu a po omezenou dobu (do r. 2006 nebo 2007 viz příloha). Evropská komise požádala nové členské státy, aby předložily podrobné údaje o situaci ve svýchpotravinářských provozech a závazný plán na modernizaci každéhoprovozu, na který žádají přechodné období.

Kromě toho byly uloženy přísné podmínky pro marketing a zvláštní značení výrobků pocházejících zprovozů, pro něž platí přechodná období. Tyto výrobky musí zůstat na domácím trhu nových členských států a nesmí se prodávat vEU. Musí proto nést jasné označení, aby bylo možné je odlišit od výrobků, snimiž lze obchodovat na vnitřním trhu Unie. Evropská komise bude situaci vtěchto potravinářských provozech přísně sledovat a příslušné nové členské státy budou muset předkládat roční zprávy o vývoji situace.

Pokud jde o provozy, které nemají sjednané přechodné období a neplní podmínky legislativy EU, hovoří Smlouva o přistoupení jasnou řečí: nebudou-li plnit standardy EU kdatu přistoupení, musí se zavřít. Seznam provozů spřechodným obdobím lze na základěrozhodnutí Komise upravovat, ale jen do určité míry.

c. Jaké lze uvést příklady standardů pro jateční provozy, ostatní potravinářské provozy a laboratoře?

Legislativa EU stanoví pro bezpečnost potravin a pro veterinární a fytosanitární oblast vysoké standardy. Proto musí většina nových členských států věnovat maximální pozornost zajišťování účinně fungujících linií odpovědnosti za bezpečnost potravin a musí dbát o zlepšování potravinářských provozů, o zvyšování analytických a laboratorních kapacit a o zajišťování a výchovu pracovníků pro inspekční službu, pro práci vlaboratořích atd.

Nové členské státy mají vsoučasné době mnoho potravinářských závodů, které neplní všechny detailní požadavky legislativy EU na infrastrukturu a organizaci výrobního řetězce. Uplatnění všech pravidel EU si vtěchto závodech může vyžádat značné investice do rekonstrukce nebo modernizace části zařízení.

Probíhá racionalizační proces. Provozy, které nesplňují pravidla EU a které nemají dojednané přechodné období, se budou muset zavřít.

Například pro zajištění efektivního sledování zbytkových množství pesticidů musí nové členské státy zavést program odběru vzorků (z potravin domácího původů i zdovozu) a dále musí mít fungující analytický program a potřebnou laboratorní infrastrukturu a vybavení a zároveň i náležitě vyškolené pracovníky. Musí také zavést efektivní postupy pro identifikaci výrobních partií, pro nahlašování výsledků analýz a pro realizaci účinných opatření kodstranění případných problémů.

Laboratoře musí mít akreditaci podle norem optimální laboratorní praxe například podle požadavků ISO. Podobné nároky platí pro monitorování reziduí hormonů, antibiotik a znečišťujících látek a pro zjišťování výskytu chorob, například BSE.

d. Mají nové členské státy konkrétní problémy sBSE?

Všechny nové členské státy uznávají, že možnost výskytu BSE představuje reálné riziko. Proto postupně přijímají opatření ke zvládnutí tohoto rizika. Zavázaly se, že do data přistoupení kEU budou vtomto ohledu zcela splňovat požadavky legislativy EU. Znamená to mimo jiné, že budou provádět aktivní kontrolu na výskyt BSE, že při porážce zvířat budou dbát na odstranění konkrétních rizikových materiálů zpotravinového řetězce a že budou účinným způsobem uplatňovat zákaz používání některých krmiv a realizovat systémy identifikace skotu a produktů jeho jatečního zpracování. Všechny přistupující země uplatňují základní zákaz podávání masokostní moučky přežvýkavcům, ale jen pět znich tento zákaz uplatňují vcelé živočišné výrobě ostatní přistupující země totiž masokostní moučku zkrmují prasatům a drůbeži, což je vEU zakázáno.

Osm přistupujících zemí už zavedlo plošné testování na BSE a ostatní chtějí splošným testováním začít vprůběhu roku 2003. Evropská unie program testování spolufinancuje prostřednictvím programu Phare.

Evropská komise bude nadále pozorně sledovat postup zavádění opatření proti BSE. Vtéto otázce nelze počítat sžádnými kompromisy.

4. Jakou finanční pomoc dostávají nové členské státy na zlepšení systémů potravinové bezpečnosti?

Hlavními nástroji jsou zde programy Phare a SAPARD.

K investicím do budování stanovišť pro kontrolu na hranicích se vmnoha případech připojují další finanční prostředky zprogramu Phare. Financování projektů modernizace (adaptace, rekonstrukce, nová výstavba) potravinářských závodů, které zpracovávají a prodávají masné, mléčné, rybí a jiné zemědělské výrobky, se zajišťuje prostřednictvím programů SAPARD. Na tyto účely byla vyčleněna téměř miliarda eur. Také testování na BSE se vnových členských státech spolufinancuje zprogramu SAPARD, a většina nových členských států tuto možnost využívá.

5. Jak Komise sleduje situaci voblasti potravinové bezpečnosti vnových členských státech?

Monitorování procesu transpozice a implementace příslušné legislativy EU je vobdobí do přistoupení nových členských států význačným úkolem Evropské komise. Komise bude trvat na tom, aby každý nový členský stát do přistoupení kEU plně převedl acquis Unie do systému vlastních domácích zákonů.

Dodržování unijní legislativy pro hygienu potravin, zdraví zvířat a ochranu rostlin vnových členských státech sleduje především Potravinový a veterinární úřad (FVO). Vroce 2002 byly jeho prioritním úkolem inspekční návštěvy vkandidátských zemích. Předtím vdobě od dubna 2001 do března 2002 proběhly ve všech kandidátských zemích všeobecné hodnotící mise, které byly věnovány všem aspektům acquis EU pro oblast potravinové bezpečnosti (zdraví zvířat, pohoda zvířat, ochrana rostlin). Jejich cílem bylo získat všeobecný přehled o připravenosti kandidátských zemí na vstup do EU.

Poté začala nynější podrobnější hodnocení. Jejich cílem je sledovat, jakého pokroku dosahují nové členské státy vrealizaci legislativy EU. Vroce 2003 se soustřeďují především na 10 zemí, které vstupují do EU v roce 2004. Proběhne vnich 4 - 5 inspekcí, které se mají zabývat těmito široce definovanými oblastmi:

· Živá zvířata a potraviny živočišného původu včetně příslušných zpracovatelských závodů;

· Dovozní kontroly včetně hraničních kontrolních stanovišť;

· Problematika přenosných spongiformních encefalopatií (TSE) a otázky krmiv;

· Zajištění všeobecné kontroly hygieny potravin;

· Ochrana rostlin.

Tomuto inspekčnímu programu věnuje Potravinový a veterinární úřad vroce 2003 až 40 % svých zdrojů.

Komise dá výsledky inspekčních návštěv kdispozici stávajícím členským státům.

6. Co se stane, když nový členský stát nebude ke dni přistoupení splňovat standardy potravinové bezpečnosti?

Všechny budoucí členské státy usilovně pracují na zajištění požadovaných standardů a EU věří, že tento úkol zvládnou. Komise bude vtomto ohledu vyvíjet stálý tlak. Zbývá už ale málo času. EU vžádném případě nesleví ze svých standardů. Proto se ve Smlouvě o přistoupení pamatuje na možnost dodatečných ochranných ustanovení. Jestliže se zjistí, že určitá potravina nebo krmivo znamená hrozbu pro zdraví obyvatel, lze zavést ochranná ustanovení uvedená včláncích 53 a 54 Nařízení 178/2002 o všeobecné potravinářské legislativě. Včlánku 38 Smlouvy o přistoupení se počítá i smožností dodatečných ochranných předpisů, které se budou moci uplatnit, jestliže nový členský stát nebude plnit závazky přijaté vpřístupových jednáních, nebo půjde o bezprostřední hrozbu pro fungování vnitřního trhu EU. Tyto ochranná předpisy lze uplatnit až na tři roky po přistoupení, ale nebudou-li přijaté závazky plněny i po těchto třech letech, mohou příslušná opatření zůstat vplatnosti i déle. Evropská komise může vtéto věci jednat buď na popud některého zčlenských států nebo zvlastní iniciativy. Ochranná ustanovení se na základě poznatků zmonitorování situace mohou zavést už před přistoupením stím, že budou platit ode dne přistoupení.

Další informace:

Smlouvu o přistoupení si lze stáhnout zwebové stránky:

http://europa.eu.int/comm/enlargement/negotiations/treaty_of_accession_2003/index.htm

PŘÍLOHA

Dohodnutá přechodná období podle jednotlivých přistupujících zemí počty závodů spřechodnými obdobími vjednotlivých výrobních odvětvích

· Polsko: 332 masných provozů (do prosince 2007), 113 mlékáren (do prosince 2006), 40 provozů na zpracování ryb (3 roky);

· Česká republika: 44 masných provozů, 1 závod na výrobu vajec, 7 rybářství (do prosince 2006);

· Maďarsko: 44 provozů na zpracování červeného masa (do prosince 2006);

· Lotyšsko: 29 provozů na zpracování ryb (do ledna 2005), 77 masných provozů (do ledna 2006), 11 mlékáren (do ledna 2005);

· Litva: 14 masných provozů, 5 provozů na zpracování ryb a 1 mlékárna (do ledna 2007);

· Slovensko: 1 masný provoz a 1 rybářství (do prosince 2006).