Rybáři nešetří malé ryby

Rybári nešetrí malé ryby

Olomouc - Ulovit petatriceticentimetrového kapra je stejne snadné a zbabelé, jako když se dospelý muž popere s dítetem. Tak nejak se nekterí rybári zacínají dívat na své kolegy, kterí vytahují z vody malé kapry, již sotva dosahují predepsanou míru. "Chytám nejakých deset let, a co nyní nekdy vidím u vody, mi už dost vadí. V obchodech je draho a každý se snaží dostat z vody maximum ryb. To není rybarina, ale masarina," rekl Radek Cíhal, proc nedávno vstoupil do nove ustaveného Carp clubu, a stal se dokonce jeho regionálním zástupcem pro jižní Moravu. "Soucasné ceské rybárství je spíše o mase než o sportovním výkonu," tvrdí i další clenové tohoto klubu a tvrdí, že v západní Evrope je etika u vody podstatne vyšší. Carp club vznikl koncem lonského roku a jeho clenové se rídí pravidlem - chyt a pust. Prosazovat tuto šlechetnou myšlenku mezi ostatními rybári ovšem není vubec snadné. "Je to jako boj s vetrnými mlýny. Když jsme na jedné rybárské schuzi vysvetlovali, že je nedustojné brát mladé ryby a že bychom se meli spíš snažit prelstít ryby trofejní, sál nesouhlasne zabrucel. A když jeden z rybáru prohlásil, že taková trofejní ryba nemá v rybníku co delat a že by ji radeji zabil a hodil do kroví, než znovu pustil, ostatní mu dokonce zatleskali," uvedl další clen Carp clubu Leoš Mlýnek z Ústí nad Labem. Trofejní rybou muže být napríklad dvanáctikilový kapr, který v nekterých vodách roste více než deset let. Zpravidla však k tomu nemá šanci, protože rybári vetšinou loví tak, že co do rybníku vypustí, behem velmi krátké doby vytáhnou na udicích ven. Petr Loyka, místopredseda rybárského spolku v Olomouci, se do Carp clubu dosud neprihlásil, jeho zásady však uznává. "Ulovit malého kapra není žádné umení. Skocí prakticky bez rozmyslu na vše, co mu nastražíte. Trofejní ryba je ale chytrá. Není odkázaná na rohlík na hácku a je zvyklá vyhledávat prirozenou potravu. Prelstít ji, nachystat nástrahu, které neodolá, to je už kumšt," ríká Loyka. Nesmírný rozdíl je podle neho i v tom, zda rybár tahá z vody malátného kilového kapríka, nebo v proudící vode zápasí s patnáctikilovou rybou, která navíc perfektne zná terén a využívá toho. "To považuji za rovný boj a myslím, že takový rybár tím projevuje úctu k prírode i k souperi. Znám rybáre, kterí rybe dávají ješte vetší šanci tím, že používají jen hácky bez zpetných hrotu," dodal Loyka. Podle neho nedostává ryba jen šanci žít, dál rust, ale i rozmnožovat se. "Uznávám, že je škoda brát domu malé ryby. Nekdy však jsem rád, že po hodinách vysedávání u vody nesu alespon jednoho jediného mírového kapríka. Co by mi také rekla žena, kdybych u rybníka strávil tri dny a nedonesl ani mrenku," uvedl jeden z rybáru z Prerovska. I mnozí další uznávají, že kapry nelze prepocítávat jen na peníze investované do povolenky, náradí i projetého benzinu, nicméne metoda chyt a pust se jim zdá prece jen príliš tvrdá. "Zatím máme kolem sto ctyriceti clenu. Další desítky rybáru se vstupem váhají a cekají, co jiného jim mužeme nabídnout," uvedl regionální zástupce Carp clubu pro jižní Moravu. Prilákat více príznivcu chce klub mimo jiné i tím, že bude mít vodní plochy, na kterých se bude ctít tato zásada, a rybári tam tedy budou mít vetší šanci ulovit trofejní rybu. "Podarilo se nám již získat asi dvanáctihektarový rybník na Jindrichohradecku. Je to však zatím jen taková trešinka na dortu," uvedl Radek Cíhal.

HELENA VACULOVÁ

Tisk

Další články v kategorii Zemědělství

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info