S hnojem se na pole dostávají antibiotika
04.06.2008 | ÚZPI
V EU je každoročně aplikováno hospodářským zvířatům – především prasatům, skotu nebo drůbeži mnoho tisíc tun antibiotik. Zvířata však až 90 % těchto preparátů vyloučí z organismu v nezměněném stavu; prostřednictvím hnoje nebo kejdy se tak na pole dostávají vysocereaktivní účinné látky. Již v roce 2005 demonstroval německý vědec na příkladě běžně používaných veterinárních antibiotik sulfadiazinu a difloxacinu co se s antibiotiky následně stane. První šetření zjistila, že tyto nežádoucí látky se naštěstí z půdy nedostaly do spodních vod. Ale vědci prokázali nárůst počtu rezistentních mikroorganismů. Sdružený projekt pod vedením zemědělské fakulty univerzity v Bonnu jde nyní do druhého kola: německá výzkumná společnost (DFG) podpoří tento projekt po dobu následujících tří let.
Když se půda na polích pohnojí hnojem kontaminovaným sulfadiazinem, zmizí léčivo jako mávnutím kouzelného proutku. Již po několika dnech je možné extrahovat jen polovinu primární látky, po uplynutí jednoho měsíce již téměř není možné prokázat přítomnost sulfadiazinu v půdě. U jiných druhů antibiotik vypadá situace obdobně. Ale ve skutečnosti účinná látka nezmizí, určitý díl se zřejmě „uzamkne“ v mikroskopických částečkách půdy a v této podobě může přežívat dlouhé roky. Biologicky aktivní však tato forma látek již není. Bonnští vědci mimo jiné zkoumali, zda se může sulfadiazin z půdních částeček následně uvolnit a pokud ano, za jakých podmínek.
Odborníci z Aachenu, Berlína, Braunschweigu, Dortmundu, Jülichu, Mnichova, Osnabrücku a Trieru v současné době zkoumají, zda mohou sulfadiazin a difloxacin v půdě způsobit nějaké škody. Tato veterinární antibiotika mohou omezovat popř. usmrcovat půdní baktérie a tím způsobit narušení přirozené rovnováhy mikroorganismů v půdě a tak narušit citlivý koloběh živin. Kromě toho existuje i nebezpečí, že se v půdách zvýší počet rezistentních baktérií a později možná se jejich geny rezistence přenesou na choroboplodné zárodky, působící na člověka. Kromě toho se mohou veterinární antibiotika z půdy dostat do spodní a pitné vody a na člověka negativně zapůsobit přímo. U těchto dvou cílových látek tuto možnost však němečtí vědci označují za nepravděpodobnou.
Ve vrchní vrstvě ornice již byl prokázán nárůst rezistentních mikroorganismů. Protože skot a prasata již antibiotika transformovala ve svém organismu, obsahují kejda nebo hnůj kromě samotného antibiotika také celou řadu rozmanitých metabolitů, ze kterých jsou půdní bakterie schopné znovu vytvořit funkční sulfadiazin a tak jeho koncentraci v půdě opět zvýšit.
Další články v kategorii Zemědělství
- Lokální zemědělci jako opora v době globální nejistoty (25.03.2026)
- Dvě členské farmy na Vysočině navštívili účastníci Rady ASZ ČR u příležitosti svého jarního setkání (25.03.2026)
- Řecká vláda chystá dotace na paliva a hnojiva, aby zmírnila dopady drahé ropy (25.03.2026)
- Ministr Šebestyán chce otevřít debatu o předkupním právu na zemědělskou půdu (25.03.2026)
- ÚKZÚZ upozorňuje prodejce nesadbových brambor původem z Egypta na opatření proti šíření karanténní choroby bramboru (24.03.2026)
- Škoda na velkochovu slepic zasaženého chřipkou v Kosičkách je kolem 300 milionů (24.03.2026)
- Sklizeň obilovin ve Zlínském kraji loni vzrostla o 12,5 procenta (24.03.2026)
- Spolupráce MENDELU a Albertu se zaměří na podmínky chovu hospodářských zvířat (24.03.2026)
- Změna klimatu mění zemědělství regionálně, ale i globálně, zjistili vědci (24.03.2026)
- Ve Starém Bydžově na Hradecku začala likvidace chovu kachen s ptačí chřipkou (23.03.2026)

Tweet



