S ozimy je potíž, část porostů zničil mráz

Toto předjaří mají zemědělci zvlášť těžkou hlavu. Zaorat ozimy nebo je ještě nechat chvíli být? Pěstitelé zatím nevědí, rozhodování, jak se vyrovnat s následky letošní zimy, není lehké. Velkou část porostů jim zničily holomrazy i velké a časté teplotní výkyvy. "V oboru již pracuji dvanáct let, ale tak těžké a složité rozhodování jsem ještě nezažil," přiznal ředitel společnosti Uniagris Pěnčín Zdeněk Vykydal. "V neděli jsme už zkoušeli něco přeset, ale půda je ještě hodně promrzlá a navíc nevíme, jestli se některé porosty přece jen ještě nevzpamatují," dodal Vykydal. Ozimým pšenicím a řepce podle pěstitelů nejvíce ublížilo vlhké a teplé počasí na přelomu roku. Přes den teplota stoupá až k devíti stupňům a v noci klesá hluboko pod nulu. Nevyzpytatelné počasí nutí zemědělce, aby neustále přepracovávali scénáře jarních prací. "Máme už třetí verzi a nevíme, jestli je konečná. V každém případě to vypadá tak, že nebudeme zaorávat dvacet, ale dokonce sedmdesát procent ozimů," obává se Vykydal. Některá pole by už také potřebovala přihnojit a nachystat na setí, vjet se však do nich většinou nedá. Země je hodně promáčená. Otázka také je, čím zemědělci poškozené ozimy přesejí. Uvažují o jarní pšenici a ječmenech, máku, luštěninách a někteří dokonce požádali o dotaci na uvedení půdy do klidu. Pole však nechtějí zatravňovat nebo zalesňovat, ale pěstovat na nich řepku olejku na výrobu bionafty, zelené hnojení a na Šumpersku i len pro využití mimo potravinářství. "Zemědělci z Přerovska letos podali sedmašedesát žádostí o dotaci na uvedení půdy do klidu. Je jich o čtrnáct více než vloni a určitě se projevily i dopady letošní zimy," soudí Ivana Týcová z přerovské pobočky Státního zemědělského intervenčního fondu. Na Prostějovsku jich pěstitelé podali osmapadesát a na Šumperku sedmatřicet.