S půdou se v Česku zachází bídně

Určitou bezmoc cítí AKČR v případě záboru ornice, které zejména od roku 2000 ubývá denně až o 13 hektarů. „Od roku 1927 do roku 1990 ubylo celkem 826 tisíc hektarů půdy. Od roku 1990 do roku 2000 její úbytek byl vcelku mírný, což se ale nedá říci o současnosti,“ uvedl(dnes) na tiskové konferenci Jan Veleba, prezident AKČR. Jak dodal, od roku 2000 v podstatě denně ubývá 13 hektarů půdy, kterou zabírají většinou velké průmyslové společnosti, supermarkety a logistická centra..“Je to ročně čtyři až pět tisíc hektarů. Jen od roku 2002 do roku 2006 ubylo 2 600 hektarů,“ uvedl Veleba. Přitom do budoucnosti je třeba počítat s tím, že každá země bude bohatá zejména svým půdním fondem, protože změna stravovacích zvyklostí především v rozvojovém světě a v silně lidnatých oblastech jako je Čína a Indie povede k vyšší spotřebě masa a tím i krmiv a půdy bude nedostatek. Proto země, kde se půdní fond chrání a bojují o každý píď země je cena půdy vysoká. Jak Veleba uvedl, je to příklad především Nizozemska, kde se za hektar zemědělské půdy platí 875 tisíc korun v přepočtu. Ve Velké Británii , kde si tento problém uvědomují z roku na rok vzrostla cena půdy o 26%. A jako třetí příklad hladu po půdě, který na tiskové konferenci uvedl představitel Agrární komory ČR, je krok vlády Spojených arabských emirátů, které si v Pákistánu pronajaly pro účely pěstování obilí na 800 tisíc hektarů půdy.

„Je to jistě chytrý krok, takto investovat peníze z ropy do půdy,“ řekl Veleba a vysvětlil relace, které budou mít vliv na růst zájmu o obilí.“V Číně byla v roce 1985 spotřeba masa na osobu 25 kilogramů. Vloni to již bylo 50 kilogramů a trend většího konzumu masa se dál prohlubuje a spotřeba do budoucna poroste stejně tak i v Indii. Jen vzrůst spotřeby masa v Číně o zmíněných 25 kilogramů na osobu představuje rozšíření ploch pro obilí o 3 miliony hektarů,“ řekl Veleba. Je to zhruba taková plocha, jakou má v současné době celá Česká republika. V přesných číslech je to nyní 3,5 milionu hektarů zemědělské půdy a 2,620 milionů hektarů orné. Zatímco řada zemí si tento fakt uvědomuje, podle Veleby to bohužel není případ české vlády, která nemá v materiálu nazvaném reforma ČR ani řádek o ochraně půdního fondu. Jako odstrašující případ jmenoval Jan Veleba další snahu o zábor kvalitní zemědělské půdy na Znojemsku jednou obchodní společností, která navíc stavěla bez povolení a tuto černou stavbu chce dál rozšiřovat . „ Má na to padnout tisíc hektarů půdy, což je alarmující,“ dodal . Nejvíc ale zemědělce mrzí skutečnost, že se zabírá nejkvalitnější ornice ve „Zlatém pruhu země české“ na Kolínsku.“Jde o rovinatou plochu, kde se nejlépe dá stavět nebo provozovat golfová hřiště a to je dnes priorita a ne výroba potravin,“ uzavřel Veleba.

V současné době je tržní cena u zemědělské půdy v rozmezí od 40 do 130 tisíc korun. Stavební parcela je ve zcela jiných relacích a pohybuje se podle lokality v rozmezí od 200 korun do 1 500 korun za metr čtverečný.Pokud jde o pronájem půdy je v rozmezí od 1 do 2 procent z ceny půdy.