Salmonely v kuřatech výrazně ubylo

Výskyt salmonel v chovech kuřat na maso klesl loni na čtvrtinu ve srovnání s rokem 2006, v chovech nosnic produkujících vejce oproti roku 2007 dokonce desetinásobně. Vyplývá to z údajů, které dnes novinářům poskytl ředitel Státní veterinární správy Milan Malena v souvislosti s informacemi v médiích z poslední doby o výskytu salmonely u prodávaných kuřat.

V roce 2006 byla situace v českých chovech tristní a s podílem výskytu dvou hlavních nebezpečných druhů salmonel enteritidis a typhimurium v hospodářstvích na chov drůbeže ve výši 62,5 procenta byla ČR mezi třemi nejhoršími zeměmi Evropské unie.

Podle Maleny se na poklesu projevily účinky národního programu na snížení výskytu salmonely v chovech drůbeže, na který vláda v roce 2006 uvolnila 40 milionů korun. Zatímco v roce 2006 se salmonela dvou pro člověka nebezpečných typů vyskytovala u 9,6 procenta kuřat chovaných v hejnech na maso, předloni to bylo jen 3,9 procenta a loni 2,3 procenta.

V chovech nosnic produkujících konzumní vejce byl výskyt salmonely téměř čtvrtinový, loni činil 2,7 procenta. Jinak řečeno, před pěti lety nalezli kontroloři tyto dva typy salmonely u 102 hejn z kontrolovaných 426, loni jich bylo pouze 12 ze 444. ČR tak splnila limity EU. „Dospěli jsme ke stavu, že nebyl ohrožen náš trh a mohli jsme bez problémů drůbež vyvážet do světa,“ uvedl Malena.

Spotřebitelský časopis dTest minulý týden zveřejnil výsledky testů 17 vzorků kuřat a jejich částí, přičemž jeden drůbeží výrobek údajně překročil povolené limity pro vybrané druhy salmonel, které nastavila Evropská unie. Státní zemědělská a potravinářská inspekce poté provedla mimořádné testy na salmonely v drůbežím mase, přičemž všech 30 vzorků bylo podle kontrol v pořádku.

Malena upozornil, že kuře na maso projde od chovu až do lednice a kuchyňský pult zákazníka dlouhou cestu včetně dopravy, skladování a prodeje. Velkou roli, podle Maleny snad největší, hraje konzument sám. Mnozí totiž uskladní koupené kuře v nevhodných podmínkách, špatně jej tepelně zpracuje, případně jej vystaví kontaktu s jinými potravinami, na které - pokud je rovněž tepelně nezpracuje - se může případná salmonela přenést. Hygienici proto nedávno vydali pro zákazníky „10 zlatých pravidel, jak zabránit přenosu nákazy z potravin“.

„Salmonelu nikdy nevymýtíme, musíme se s tím naučit žít a minimalizovat ji za pomoci programů v chovech i na jatkách a poté dozoru v obchodní síti,“ míní Malena. „Daleko větší riziko než salmonela je nyní v ČR campylobakter, který už dávno salmonelu co se týče výskytu v potravinách a onemocnění u lidí předstihla,“ dodal. Vzhledem ke vládním úsporným opatřením ale veterinární správa loni od programu na omezení výskytu campylobakteru vyvolávající obdobné potíže jako salmonela odstoupila.