Sazby v eurozóně zřejmě neporostou

Vyšší úroky jsou v nedohlednu, hospodářský růst v zemích eura má být jen mírný, míní ekonomové.

Úroky v eurozóně zůstanou během letošního roku s největší pravděpodobností na současném tříletém minimu, tvrdí ekonomové.

Nejisté tempo zotavování hospodářství dvanáctky zemí eura společně s klesající inflací tak podle průzkumu agentury Bloomberg bude držet náklady na půjčky v eurozóně na úrovni 2,75 procenta. V případě výrazného zpomalení HDP by dokonce mohlo dojít k dalšímu uvolnění měnové politiky. Taková je predikce více než dvou třetin oslovených odborníků.

"Vyšší úrokové sazby jsou prozatím v nedohlednu, protože hospodářský růst má být v letošním roce velice mírný," uvedl například pro agenturu Bloomberg Thorsten Polleit, ekonom Barclays Capital.

Ekonomika eurozóny by podle předpovědí Evropské centrální banky (ECB) měla v roce 2003 vzrůst pouze o 1,1 procenta. Evropská komise pak dokonce uvedla, že hospodářství regionu by v prvním čtvrtletí letošního roku mělo klesnout. Důvodem je podle komise snižující se podnikatelská důvěra a rovněž rostoucí počet nezaměstnaných.

"Nemáme žádné náznaky, že by se ekonomická aktivita v euroregionu zrychlovala," uvedl i komisař pro měnové záležitosti Pedro Solbes v pravidelné čtvrtletní zprávě Evropské komise, která byla publikována loni 19. prosince.

To naznačují také poslední statistiky. Spotřebitelská důvěra klesla v listopadu na nejnižší úroveň za posledních pět let. Počet nezaměstnaných v regionu roste a řada společností očekává, že bude i v dalším období nucena propouštět své zaměstnance. Zatímco ve Spojených státech se míra nezaměstnanosti drží na úrovni šesti procent, v eurozóně je to podle posledních údajů 8,4 procenta. V některých zemích eura však nezaměstnanost překračuje dokonce deset procent. Typickým příkladem je Španělsko s 11,4 procenty lidí bez práce.

Sazby v USA jsou v současnosti nastaveny na 1,25 procenta, což je nejníže za posledních 41 let. Představitelé ECB však zatím dávají najevo, že s dalším uvolněním úroků nepočítají. "Pomalý růst nemůže být přičítán měnovým podmínkám. Ty totiž nemůžeme charakterizovat jako restriktivní," míní například viceprezident ECB Lucas Papademos. "Nevidím žádnou potřebu hovořit o další redukci úrokových sazeb," soudí také jeden z členů rady ECB Ernst Welteke, citovaný agenturou VWD.

Hlavní ukazatele eurozóny za loňský rok

1. Hospodářství eurozóny vzrostlo o 0,7 procenta (poslední údaj za druhé čtvrtletí roku).

2. Inflace v listopadu zpomalila na 2,2 procenta. To však stále překračuje dvouprocentní limit stanovený ECB

3. Míra nezaměstnanosti v měsíci říjnu dosáhla 8,4 procenta.

4. Úrokové sazby v eurozóně snížila loni v prosinci ECB po více než roce na tříleté minimum 2,75 procenta

5. Euro během loňského roku posílilo vůči dolaru o 18 procent. Tento fakt pomahá "držet na uzdě" ceny importovaného zboží.

6. Obchodní přebytek dvanácti zemí eurozóny v říjnu klesl na 8,7 miliardy eur.