Sedláci na exkurzi v Zemském hřebčinci Písek

Velmi oblíbenou doprovodnou součástí zasedání Rady ASZ bývají tradičně návštěvy na několika farmách členů asociace v daném regionu. Pro sedláky z jiných koutů republiky jde vždy o vítaný a inspirativní závěr dvoudenního rokování. Letošní jarní schůze Rady konaná přímo v historickém městě Písku nabídla přítomným zástupcům rodinných farem možnost exkurze do tamního hřebčince, který je zároveň i sídlem členské organizace ASZ - Asociace svazů chovatelů koní ČR.

Úkolem Zemského hřebčince Písek, jehož areál byl roku 2010 vyhlášen Národní kulturní památkou, bylo vždy zabezpečovat plemenné hřebce pro potřeby chovatelů. Ty se měnily dle využití koní – ať již v armádě nebo v zemědělství. K pokrytí těchto potřeb byli zajišťováni jak vhodní plemenní hřebci z domácího chovu, k čemuž sloužily hříbárny (součásti hřebčince), tak dovozoví – mohutní teplokrevní hřebci oldenburští, hannoverští, anglonormanští či chladnokrevní belgické a norické provenience.

První zmínka o stanovišti hřebců v Písku pochází již z roku 1811, tehdy však sídlilo uvnitř města, ve „Švantlově dvoře“. Se současným místem je spjato od roku 1902, kdy byli do nově vystavěného hřebčince umístěni první plemenní hřebci. V té době měla na chov koní rozhodující vliv armáda, jejich ošetřovatelé byli vojáci, a to až do roku 1924, kdy hřebčinec přešel plně do civilní správy. Přestože byl svědkem dvou světových válek a mnoha dalších revolučních změn, zůstával samostatným státním podnikem až do konce roku1960, kdy byl začleněn pod Státní plemenářskou správu. Statut samostatného státního podniku má opětovně od roku 1993.

Mezi služby, které Zemský hřebčinec Písek zajišťuje, patří zejména plemenitba koní – přirozená i inseminace, odchov hřebečků, raná testace potomstva jednotlivých plemeníků dle metodik uznávaných chovatelských sdružení, zajišťování staničního testu pro mladé plemeníky, nadstavbová testace výkonnosti nově zařazených plemeníků, prodej koní, spolupráce s univerzitami při řešení vědeckovýzkumných úkolů týkajících se chovu koní a jezdectví, zajištění odborné praxe a stáže studentů i veřejnosti a jízda na koni.

Není proto divu, že o exkurzi byl ze strany členů Rady ASZ velký zájem. Zhruba padesátičlennou skupinu účastníků bylo třeba rozdělit na dvě části, z nichž jednu vedl současný ředitel hřebčince Karel Kratochvíle, jež se po oba dva dny účastnil zasedání Rady, druhou bývalý ředitel Pavel Sedláček. Prohlídka historického areálu (stáje, jezdecká hala, venkovní kolbiště, malé muzeum historie hřebčince) trvala zhruba hodinu, následovalo předvedení několika plemenných hřebců na ruce.

A na závěr otázka, kterou účastníci exkurze nyní již umí hravě zodpovědět. Jaký je rozdíl mezi hřebčincem a hřebčínem? Hřebčinec je zařízení, kde jsou umístěni pouze plemenní hřebci, kdežto v hřebčíně probíhá celý chov – tedy včetně klisen s hříbaty.

Šárka Gorgoňová, tisková referentka ASZ