Setkání zemědělských komor Visegrádské skupiny v Polsku 25. – 26. listopadu 2019

Ve dnech 25. – 26. listopadu se uskutečnilo 74. zasedání zástupců zemědělských komor zemí Visegrádské skupiny v městečku Kazimierz Dolny v Polsku. Na společném zasedání zemědělských komor Visegrádské skupiny se sešli zástupci Slovenské zemědělské a potravinářské komory (SPPK), Národní rady zemědělských komor v Polsku (KRIR), Maďarské agrární komory (NAK) a Agrární komory České republiky (AKČR).

Zástupci zemědělských komor V4 hovořili o současné situaci na trzích zemědělských a potravinářských výrobků. Zemědělská produkce je vystavena stále častějším extrémním povětrnostním jevům a udržování současné výše úrody bude obtížné, a to i vzhledem k rostoucím omezování dostupnosti přípravků na ochranu rostlin. Jedním z největších problémů Polska je výskyt Afrického moru prasat (AMP). Poslední případ byl na západě země, a to ve významném chovu prasat. Výroba vepřového masa přitom v Polsku poklesla za posledních 5 let až o 50 %. Z původní roční produkce 20 mil. prasat je to v současnosti asi 11 mil. kusů. Pokles chovu prasat má negativní vliv na cenu krmného obilí, která poklesla o více než 20 %. Vliv na ceny obilí mají i ukrajinské kvóty na obiloviny, protože většina produkce pak zůstává v Polsku. Sucho v letošním roce mělo vliv na snížení produkce ovoce a zeleniny, ale i na ostatní plodiny, a to zejména ve střední části země.

Prezident Jandejsek představil situaci v České republice a srovnal současné výsledky v zemědělství s rokem 2018. Z celkové produkce obilí se vyváží asi 40 % objemu a 60 % se spotřebuje doma. Roste produkce mléka (asi o 1,8 %), produkce hovězí masa (o 7,4 %) a drůbežího masa o 3,4 %. U vepřového masa došlo k obratu vývoje, kdy do konce května byly ceny jenom 1.05 euro/kg a v současnosti je to zhruba 1,89 euro/kg. Stavy prasnic se sice snížili až o 9 %, ale produkce masa zůstala na stejné úrovni. Prezident Jandejsek dále upozornil na vysoké škody způsobené výskytem hrabošů, a to ve 48 ze 64 okresů republiky. Zhruba ve 30 okresech pak je výskyt hrabošů kalamitní. Předpokládá se, že celková výše škod přesáhne 3,5 mld. Kč. Hraboši v současné době likvidují řepku a ozimy.

Obdobný problém s výskytem hrabošů je i na Slovensku. Nejvyšší výskyt hrabošů je v Trnavském kraji. Taky na Slovensku se sucho na produkci plodin projevilo negativně. Zároveň pokračuje pokles dojnic, i když produkce mléka je stabilní a mírně roste. Nákupní ceny komodit jsou nejnižší ze všech zemí V4. Poslední případ Afrického moru prasat v chovech byl potvrzen 19. srpna 2019 a pro letošní rok bude pro zemědělce zprostředkována státní pomoc v objemu 55 mil. eur (cca 1,37 mld. Kč).

Maďarská delegace konstatovala, že situace je obdobná jako v dalších zemích V4. Došlo ke změnám cen u vepřového masa z důvodu výskytu AMP, jehož případy se vyskytly i blízko Budapešti. Ceny komodit jsou stabilní, předpokládá se růst cen u drůbeže.

Pokud jde o SZP po roce 2020, zástupci agrárních komor V4 se domnívají, že Společná zemědělská politika je a musí zůstat důležitou strategickou politikou podporující zemědělce, kteří zajišťují potravinovou bezpečnost a veřejné statky. SZP musí nadále sektor podpořit, aby se vypořádal s výzvami změny klimatu a ochranou životního prostředí. To je důvod, proč musí zůstat silnou, společnou a řádně financovanou politikou. Aby SZP mohla i nadále přispívat k udržitelnému rozvoji zemědělství, produkci potravin a venkovských oblastí, měly by být její cíle zaměřeny na udržitelnost příjmů zemědělců, účinnější provádění politiky v oblasti životního prostředí a klimatu, stejně jako rozvoj venkovských oblastí.

Prezident Jandejsek představil postup, který je potřebný v rámci SZP prosazovat. V první radě je nutné zajistit financováni této oblasti. Požadavky na zemědělce rostou, stejně tak jejich náklady, ale ceny komodit stagnují a klesají. V podstatě přitom podpory poskytované zemědělství neslouží potřebám prvovýroby, ale podporují konečného spotřebitele. Příkladem jsou ceny potravin. Ty se od roku 1990 zvýšili o 60 %, ale ceny vstupů vzrostli 15 až 20 krát a u vody dokonce 80 krát. Dalším zásadním požadavkem je vyrovnání dotací na plochu. Když nové země vstupovaly do EU, měly se jim do 10 let vyrovnat dotace s původní EU15. Ani 15 let od vstupu nových členských zemí k tomu ale stále nedošlo. Nadále tak nejsme konkurenceschopní, protože existují rozdíly ve výši dotací z rozpočtu EU i u národních dotací. Staré země poskytují zemědělcům 3 až 5 násobně vyšší dotace z vlastních rozpočtů a tím deformují společný trh. Dále je nutné prosazovat podpory na citlivé komodity. Příkladem různé úrovně dotací citlivých komodit je Finsko, která je asi 19,2 %, avšak v legislativě EU je přitom stanoven strop 15 %. Důležitá je taky definice skutečného zemědělce. V ČR je 32 tisíc žadatelů o dotace, ale z tohoto počtu zhruba 1.850 podniků dělá 80 % veškeré produkce. AK ČR proto navrhuje systém, který byl již diskutován se zástupci zemědělců z Německa. Princip je takový, že bez dotací by měl zemědělec vyprodukovat ročně objem 500 000 Kč.

Dále přítomní zástupci komor diskutovali o nesmyslném požadavku majetkové a personální propojenosti podniků a osob. Hodnoceni zemědělské činnosti má význam jenom vzhledem ke konkrétnímu IČ. Každý stát si musí sám určit, co je pro něj podle vlastních podmínek důležité. To lze ilustrovat na situaci v Německu. Východní část má průměr 234 ha podnik, v Bavorsku je to přitom jen 16 ha. V České republice je to 130 ha a na Slovensku 90 ha. Půda nesmí být spekulativním kapitálem, ale měla by být národním bohatstvím, na čemž se shodli všechny delegace.

Pokud jde o mezinárodní obchodní dohody, vyvolalo mnoho sporů nepochopení rozdílů mezi zeměmi Mercosuru a Evropské unie, které mají odlišné normy na jednotku produkce včetně jejich dopadů na klima. Od zemědělců v EU se požaduje, aby používali postupy integrované ochrany před škůdci a zajišťovali vysokou úroveň dobrých životních podmínek zvířat, což je také jedním ze zájmů evropských spotřebitelů. Stejné požadavky by pak logicky měly být kladeny i na dovozy z okolního světa.

Pokud jde o bezcelní kvóty pro obiloviny a kukuřici z Ukrajiny do Evropské unie, přítomní upozornili na nedostatek podrobné kontroly kvality v oblasti reziduí pesticidů, např. atrazinu, EPTC, karbofuranu, linuranu, propachloru a simazinu a reziduí mykotoxinů. Výše uvedený požadavek je monitorován v případě zemědělských produktů každého členského státu v rámci úředních kontrol, zdá se však, že stanovené kvóty osvobozené od cla těmto kontrolám nepodléhají.

Zástupci agrárních komor V4 se dohodli na užší spolupráci založené na vzájemných prioritách s cílem posilnit pozice při rozhodování a zastupování zájmů zemědělců na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU. Z dalších oblastí diskutovali také o společném postupu u nadcházejících voleb do vedení organizace zemědělských družstev COGECA, kde podpořili kandidaturu zástupců Polska a Slovenska. Přítomní se věnovali také setkání zemědělských komor z regionu Tří moří. K výše uvedeným požadavků bylo podepsáno společné komuniké. Příští společné zasedání jednání zemí V4 se bude konat v březnu v Maďarsku.

Mgr. Ing. Jarmila Dubravská, PhD., výkonná ředitelka pro SZP, úřad AK ČR