Shrnutí informací z Konventu, ideová východiska Vlády ČR

Konvent je institucionalizovanou podobou veřejné "debaty o budoucnosti Evropy", již iniciovala Evropská rada na summitu v Nice v prosinci 2000. O svolání Konventu rozhodla ER v Laekenu v prosinci 2001: byla přijata Deklarace, která vymezuje tematický a procedurální rámec práce Konventu, a byl vybrán jeho předseda Valéry Giscard d´Estaing .

Konvent sestává celkem ze 105 účastníků z 28 zemí, z nichž je 15 členských států EU a 13 zemí kandidátských. Každá země - ať již členská nebo kandidátská - vysílá do Konventu stejné zástupce: 1 představitele vlády a 2 poslance z národního parlamentu. Podíl účastníků Konventu z EU na straně jedné a z kandidátkých zemí na straně druhé je vyjádřen poměrem 66 : 39. Do "kvóty" EU se započítávají jak tři vrcholní představitelé předsednictva (předseda Valéry Giscard d´Estaing a místopředsedové Guliano Amato a Jean-Luc Deahene), tak delegáti integračních institucí (2 zástupci Evropské komise a 16 poslanců Evropského parlamentu).

Jakou formu má mít výsledný dokument, kterým bude práce Konevntu završena, je stále předmětem diskuse. Preference se kloní k ucelenému návrhu s variantními verzemi.

Doba činnosti Konventu je mandátem Evropské rady v Laekenu stanovena od března 2002 do června 2003. Poté se předpokládá prostor pro "dobu reflexe", která vyplní čas do svolání další IGC v r. 2004. (Snahy některých členských zemí - např. Itálie - toto reflexní období vynechat a svolat IGC už v roce 2003 jsou vedeny záměrem provést podstatné reformy ještě bez účasti nových členů a jako takové stojí v rozporu se zájmy ČR).

Jednotlivé fáze činnosti Konventu charakterizoval předseda V. Giscard d´Estaing: úvodní období s předpokládaným ohraničením na konci léta 2002 nazval "dobou náslechů" ("listening period"), druhá, podzimní etapa připadne "době analýz", ve třetí, poslední části, časově vymezené jarem r. 2003, se úsilí a pozornost Konventu upře na návrhy a doporučení, jež se budou formovat během "navrhovací" či "sepisovací periody" ("drafting period").

Inaugurační zasedání Konventu se sešlo 28.2. Debatě dominovaly procedurální otázky. Vládní zástupce ČR předložil dva návrhy: (1.) aby do předsednictva byli kooptováni dva zástupci KZ a (2.) aby byl zajištěn překlad důležitých dokumentů Konventu do jazyků KZ.

Výsledný kompromis předpokládá, že do předsednictva bude kooptován jako třetí zástupce národních parlamentů představitel KZ (k jeho volbě se parlamentáři sejdou před dubnovým plénem), a co se týče překladů, byla nabídnuta možnost vystupovat v národním jazyce se simultáním tlumočením do jednoho z jazyků EU.

Druhé plénum 21.-22.3. přineslo obecnou debatu na téma "Co očekáváte od EU?”, dále se hovořilo o procedurálních otázkách (aklamací byly přijaty pracovní metody Konventu), o požadavcích zástupců kandidátských zemí, zazněla informace o projektu Konventu mládeže a Vytvoření veřejného Fóra.

Na nejbližším plénu 15.-16. dubna se Konvent začne zevrubněji zabývat rozsahem a konsolidací poslání a misí evropské integrace. Podrobnější debata k otázce kompetencí bude na programu v květnu (23.-24.5.)

Fórum: Laekenská deklarace počítá s tím, že Konvent bude čerpat podněty a dostávat zpětnou vazbu od "strukturované sítě organizací" občanské společnosti. V ČR se bude "národní fórum” na základě politické dohody rozvíjet pod egidou Senátu ( podvýboru pro mezivládní konferenci, který byl ustaven v rámci výboru pro evropskou integraci). První setkání národního fóra, jež bude mít patrně podobu rozšířeného veřejného slyšení, by se mělo pravděpodobně uskutečnit v květnu.

Konvent mladých: Zástupci mládeže účastnických zemí se sejdou 10. - 11.7. , aby se poté zúčastnili zasedání "dospělého” Konventu. Zástupci národních parlamentů a vlád mají vybrat 6 osob ve věku 18 - 25 let za každou zemi, přičemž při výběru by měly být vzaty v úvahu národní organizace mládeže i potřeba vyváženého zastoupení (studenti, pracující, muži, ženy). Čeští parlamentní i vládní zástupci osloví v dané záležitosti organizace mladých ve svých stranách, ministerstvo zahraničí se k tomu hodlá obrátit na české a moravské univerzity, aby pomohly zapojit vhodné adepty.

Česká reprezentace v Konventu

Nominace tří českých zástupců v Konventu byla výsledkem politické dohody vrcholných představitelů politických stran. Vládním zástupcem se stal mpř. vlády a ministr zahraničí Jan Kavan (alternátem politický ředitel MZV Jan Kohout), parlamentní zástupci jsou senátor Josef Zieleniec jako představitel Senátu (alternátem senátor František Kroupa) a za Poslaneckou sněmovnu předseda zahraničního výboru Jan Zahradil (alternát Petr Nečas).

Stanovisko k budoucímu uspořádání EU, role EP, Rady a EK

(teze z podkladů p. ministra Kavana na prvním zasedání Konventu)

Česká vláda podporuje vytvoření silné Evropské unie, která by hrála významnou politickou roli ve světě odpovídající její ekonomické síle. EU bude i nadále muset čelit neustálým změnám vnitřních a vnějších podmínek. Je třeba zaručit, aby tato adaptace novým podmínkám byla vždy založena na základních hodnotách, na kterých je EU založena - demokracie, právní stát, dodržování lidských práv a vzájemná solidarita.

Evropská architektura bude vždy kombinací federalistického i mezivládního přístupu a půjde jen o to, jak je vzájemně vybalancovat a najít jejich ideální poměr. Komunitární přístup je užitečný, ale jsou určité oblasti, ve kterých se vždy uplatní spolupráce mezivládní. ČSSD je více pro komunitární metodu, která by však nemusela nutně přinést klasickou federaci a vyloučení role národních států. Výsledný systém EU musí být otevřený a flexibilní, v závislosti na vývoji.

Vláda ČR je pro zvýšení demokratičnosti a transparentnosti EU. Podporujeme posílení role EK, založené na transparentních pravidlech, a to zejména ve funkci nezávislé instituce, která kontroluje dodržování Smluv.ČR oceňuje možnost jmenovat svého zástupce v EK, což bude velmi důležité zejména v prvním období našeho členství v EU. Přesto musí profesionalismus v EK převážit politická kritéria jmenování jejích členů.

ČR podporuje zachování silné role Evropské rady a všech formací Rady. Vytvoření tvrdého jádra složeného z několika členských států EU by vedlo k narušení soudržnosti a solidarity celé EU. Jakákoli posílená spolupráce musí být otevřená a schopná se flexibilně přizpůsobit vnitřnímu a vnějšímu vývoji v EU.

Vláda ČR podporuje zjednodušení zakládajících Smluv a je si vědoma, že to není pouze technický, ale především politický proces. Základní smlouva EU by měla obsahovat Chartu základních práv a svobod ve formě preambule. Ústava by měla vyjádřit cíle a principy EU, stejně tak jako kompetence jejich institucí jasně a srozumitelně.

Jsme pro rozšíření rozhodování kvalifikovanou většinou, je však třeba zvážit, do kterých oblastí je nejvhodnější rozhodování kvalifikovanou většinou rozšířit.

Vláda ČR podporuje posílení společné zahraniční i obranné politiky i evropské obranné a bezpečnostní politiky. ČR jako členský stát NATO intenzivně spolupracuje v rámci seskupení NEEA s EU ve formátu 15+6, jakož i ve formátu 15+15.