Silná koruna oslabuje dotace z EU

Silná koruna zeslabuje příliv evropských peněz na projekty, které mají pomoci Česku rychleji dosáhnout vyspělosti Evropské unie. A může ještě dál snižovat množství peněz, které země v následujících letech z Bruselu získá. I když částka v eurech, kterou Unie Česku přidělila, zůstává stejná, kvůli rychlému posílení české měny vůči euru dostávají žadatelé méně peněz, než si původně naplánovali. Musí kvůli tomu zvyšovat svou spoluúčast na financování nebo se proti kurzovým ztrátám zajišťovat. "Při poklesu kurzu eura musí příjemci dotací navýšit své financování až o deset procent," říká ředitel poradenské firmy Direkta Vladimír Kokoška.

Jen za loňský rok ztratilo euro vůči koruně více než desetinu hodnoty. Když jsme v roce 2004 vstupovali do Evropské unie, stálo euro přes 32 korun, teď se blíží hranici 25 korun.

Plánování na roky dopředu

Problémem je dlouhá doba mezi vznikem projektu a jeho zaplacením z evropských fondů. "Prodělali jsme takto na kurzu na projektu za 12 milionů korun osm set tisíc korun, ty jsme museli doplatit z městské kasy," říká starosta Hrádku nad Nisou Martin Půta.

Největší ztráty zaznamenávají především velké projekty financované evropským fondem soudržnosti. U nich trvala příprava několik let a například výběrová řízení proběhla ještě v době, kdy euro stálo přes třicet korun. "Udělali jsme soutěž na zhotovitele v eurech, takže jsme tento problém přenesli na firmy," říká Erich Beneš z plzeňského magistrátu o zakázce na 1,7 miliardy do plzeňských vodovodů a kanalizací.

Firmy tvrdí, že se proti kurzovým rizikům zajistily, avšak podle ministerstva jen na projektech placených z Fondu soudržnosti už takto tratily bezmála půl miliardy korun. Statistiku o tom, o kolik přijde na kurzových rozdílech sám stát, však žádné ministerstvo nemá. Nejde přitom o malé sumy: řada operačních programů je vyhlášena jen v korunách. Kvůli kurzu se tak snižuje objem korun, který mezi žadatele rozdělí.

"I když se změnám kurzu věnujeme, nepovažujeme za nezbytné se v současnosti zabývat výhledem do roku 2013," uvedl náměstek ministra pro místní rozvoj Daniel Toušek.

Stát už však řeší, jak se pojistit proti dalšímu posilování koruny. Možností je podle náměstka ministra financí Eduarda Janoty, aby se u velkých projektů dosud placených v eurech fixovala i částka v korunách nebo se do projektu například dávala kurzová rezerva. Možnost zajistit se proti kurzovým rozdílům má v současnosti podle legislativy jen ministerstvo financí, ale ne žádné další instituce, přes které z Bruselu budou proudit miliardy.

"Ten problém tu je, snažíme se ho vyřešit. Možná by pomohla technická novela zákona," uvedl ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Gustav Slanečka.