Sklizeň ovoce v roce 2023
23.01.2024 | ÚKZÚZ
V roce 2023 dosáhly hrušně rekordní úrody, ostatním ovocným druhům počasí nepřálo. Na snížení sklizně jablek se navíc podepsalo i snížení ploch sadů. Vyplývá to z výsledné sumarizace sklizně ovoce Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ).
Výsledná sklizeň ovoce k 15. 12. 2023 v případě jabloní činila přibližně 100 604 tun, což je 82 % pětiletého a tříletého průměru sklizně tohoto druhu. Na poklesu sklizně jabloní se podepsalo chladné jarní počasí, které způsobilo poškození malých plůdků a následný silnější propad zejména u skupiny odrůd Jonagold a RedDelicious. V některých oblastech se vyskytly kroupy a delší periody suchého a velmi teplého počasí, které sklizeň ovlivnilo také. Ve srovnání s rokem 2022 (sklizeno 138 150 tun jablek) se jedná o 27% pokles sklizně.
Důvodem poklesu sklizně jablek byl nejenom vliv počasí, ale také pokles výměry sadů tohoto hlavního ovocného druhu.
Velmi nadprůměrnou, až rekordní sklizeň ÚKZÚZ zaznamenal u hrušní, jejichž úroda činila díky dobrému nárůstu plodů 140 % pětiletého průměru, což je přibližně 9 530 tun. Vysokou sklizeň zajistily zejména velmi intenzivní výsadby, které nahradily výpadky v některých regionech.
Peckoviny si v uplynulém roce vedly hůře. Nejlépe dopadly třešně, které však měly se sklizní 1 452 tun velké výpadky v některých regionech, zejména pak ve východních a středních Čechách. Vůbec nejnižší produkce třešní byla z důvodu jarních mrazů v oblasti jižní Moravy. Část produkce třešní nedorostla kvůli výrazné deficienci srážek tržních kalibrů a zůstala nesklizena. O poznání hůře dopadly višně s výslednou sklizní 3 207 tun, což činí 58 % pětiletého průměru. Zde se na výpadku sklizně projevilo zejména mrazové poškození v ještě neotevřených pupenech u odrůdy Fanal, ale také podobně jako u jabloní, i úbytek pěstitelských ploch.
Teplomilné peckoviny dopadly ještě hůře, meruňky dosáhly pouze 42 % pětiletého průměru.
Slivoně, které zachraňovaly ovocnáře v posledních letech, zaznamenaly velké výpadky zejména na Moravě. Mrazy, nedostatečné opylení, houbové choroby a sucho způsobily, že bylo sklizeno pouze 5 354 tun slivoní, což činí 57 % pětiletého průměru. Ještě více je rozdíl patrný při srovnání se sklizní v roce 2022, která byla téměř dvojnásobná.
Ivana Kršková
Další články v kategorii Zemědělství
- Ministr Výborný na poslední Radě ministrů v roce 2025: Podpora inovací je pro budoucnost zemědělství zásadní (12.12.2025)
- Týden v zemědělství podle Petra Havla – č. 50 (12.12.2025)
- MŽP poskytne 300 milionů korun na instalace fotovoltaik na zemědělské půdě (12.12.2025)
- Regenerativní zemědělství se po letech pokusů i praxe jeví jako možné a vhodné (11.12.2025)
- Ministerstvo zemědělství vyhlásilo výsledky veřejné soutěže programu na podporu aplikovaného výzkumu ZEMĚ II (11.12.2025)
- Zemědělci by mohli nově řešit i větrnou erozi, MŽP připravilo novelu vyhlášky (10.12.2025)
- Podcast | Šebek: Nelžeme si do kapsy, že nová vláda bude podporovat malé a lokální farmy (10.12.2025)
- Agrostroj Pelhřimov se loni dostal do ztráty, chystá závod v USA (10.12.2025)
- Dohoda o NGT umožní rychlejší vývoj plodin odolných vůči klimatu (10.12.2025)
- Chlebovické brambory – Farma Libora Janečky – vítěz soutěže Farma roku 2025 (10.12.2025)

Tweet



