Sklizeň začíná, bude průměrná

Žním počasí přeje, jeho předchozí rozmary ale na porostech obilí udělaly své.

Kombajny už vyjely v níže položených oblastech Pojizeří do polí. Počasí sklizni přeje: je sucho a teplo, zemědělci by si nemohli přát lepší podmínky. Přesto nejásají.

Zimní a jarní rozmary počasí napáchaly na porostech ozimých obilovin mnoho škod, dlouhotrvající nedostatek vláhy pak růstu klasů také nepřidal. Úroda bude letos jen průměrná.

Žně už začaly na Turnovsku, kde je tepleji a obilí dozrává dříve. Pracovníci akciové společnosti Agro Český ráj Všeň už vyjeli s kombajny do polí. Plochy s řepkou jsou jsou už téměř sklizené, nyní se zemědělci přesunují na pole osetá pšenicí. "Pokud bude počasí příznivé, během jednoho měsíce bychom mohli mít hotovo," odhadl agronom Agra Český ráj Jiří Drahoňovský.

Společnost osela obilovinami zhruba 150 hektarů, sklizeň půjde na prodej. "Výnosy budou relativně malé a státní intervenční fond obilí vykupovat nebude. Proto jsou tlaky na vládu i zemědělce veliké," komentoval Drahoňovský.

Výkupní cena krmné pšenice se podle jeho údajů pohybuje mezi 200 až 250 korunami za tunu. Aby se pěstování této komodity rolníkům vyplatilo, potřebovali by dostat alespoň 450 korun za tunu. "I když už žně začaly, je ještě předčasné o konečné výkupní ceně za potravinářské druhy pšenice mluvit. Zatím se cena oproti minulému období nezměnila, trh dosud nereagoval," uvedl všeňský agronom Drahoňovský.

Podle jeho slov budou zemědělci rádi, když kvalita letošní sklizně vůbec dosáhne úrovně pro potravinářské účely. "Už třetím nebo čtvrtým rokem nebyly podmínky po kvalitní přípravu ozimých plodin. Současné sucho nám při sklizni vyhovuje, bohužel ale trvá už přes měsíc, což se na vzrůstu obilí projevilo," posteskl si Drahoňovský.

S tím souhlasí i agronom zemědělského družstva Horal ve Vysokém nad Jizerou Josef Vedral. "Klasy jsou kvůli horku a suchu nízké a zrno zaschlé. To samozřejmě bude mít vliv na výnos i kvalitu letošní sklizně," řekl Vedral.

Přesto očekává o trochu lepší úrodu než loni. "Ozimy přezimovaly dobře, nenapadla je ani plíseň, takže výhled vypadá příznivě," zhodnotil. Může mluvit o štěstí, protože většina zemědělských společností si letos stěžovala na bídnou kvalitu porostů ozimých plodin, za níž mohlo především jarní střídání mrazů s teplejšími periodami.

Vysocké družstvo výnos použije převážně pro vlastní účely: jako krmení pro dobytek, sláma se hodí k podestýlce. "Pěstujeme ozimy, žito, ječmen a oves, celkem máme obilovinami oseto asi 190 hektarů. Sklizeň využijeme na krmné účely, kromě žita, které nabídneme mlýnům," předestřel plány Horalu agronom Vedral.

Zemědělci ve Vysokém se s kombajny do polí teprve chystají. "Začátkem srpna, nejpozději do dvou týdnů zahájíme sklizeň. Pšenici jsme nezaseli, protože v podhorských podmínkách je její pěstování příliš náročné," podotkl Vedral.

Ve Vysokém se připravují už také na sklizeň kmínu a máku, slibně podle Vedrala vypadají porosty kukuřice a také pole s bramborami. "Letos to jde poměrně rychle, už sečeme otavu, druhou trávu. Louky už jdou znovu do květu," dodal vysocký agronom.