Škody na plodinách budou značné

Požadavky na pomoc zemědělců se budou pohybovat až kolem pěti miliard

Škody na zemědělských plodinách, způsobené povodněmi, půjdou do miliard. V Jihomoravském kraji, kde povodně zasáhly pouze dva okresy, půjde zhruba o 150 miliónů korun, ve zbývajících částech republiky však lze čekat dvě, možná tři miliardy. V pondělí to v Brně konstatoval místopředseda zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Ladislav Skopal.

Hledání nebude jednoduché

"V současné době končí agrotechnické lhůty pro výsev řepky. Ten však nelze uskutečnit, protože voda dosud stojí na polích a my nemůžeme říci, kdy do nich bude možno vjet. Ohrožena je také ozimá pšenice a další plodiny. Na jižní Moravě budou škody převážně na kukuřici, slunečnici a cukrovce," řekl znojemský poslanec a konstatoval, že požadavky na pomoc zemědělců se možná budou pohybovat až kolem pěti miliard korun, které byly rolníkům vyplaceny v nedávném období sucha. "Neradi bychom, aby pomoc zemědělcům šla ze Státního zemědělského intervenčního fondu a z Podpůrného garančního rolnického a lesnického fondu, protože je nutné, abychom současně pokračovali v podpůrných a dotačních opatřeních, která souvisejí s přípravou na vstup do Evropské unie. Budeme žádat po vládě, aby hledala další zdroje na pomoc zemědělství, které bylo již dva roky v kladných číslech a jehož situace se stabilizovala. Již nyní je jasné, že to nebude jednoduché hledání," dodal Skopal.

Zemědělci nemohou zatím sklízet

Škody se dotknou nejen bezprostředně zaplavených území. Například na Vysočině se kvůli dešťům zpozdil nejméně o týden nástup do škrobárenské kampaně. Zemědělci nemohou z mokrých polí sklízet, zpracovatelské kapacity stojí a porostům hrozí rozvoj plísně bramborové, která by mohla způsobit vážné ztráty při skladování. Jak řekl ředitel Škrobáren Naturamyl v Havlíčkově Brodě Zdeněk Myler, deště mají vliv i na škrobnatost a sušinu hlíz. Vyšší vynaložené náklady potom vedou k nižšímu zisku. Podle předsedy rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Jiřího Václavka má nyní vláda na záchranné práce k dispozici 1,6 miliardy korun. Nejsou to však peníze na financování obnovy, ani na pomoc zemědělství. Podle místopředsedy ČSSD Zdeňka Škromacha je tzv. vodní daň na hlavu jedním z nejméně vhodných způsobů financování, protože by postihla nízkopříjmové skupiny obyvatelstva zvlášť v případě, že by byla stanovena pevná částka daně.

Tisk

Další články v kategorii Zemědělství

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info