SLIMÁČEK, AKTUÁLNÍ ŠKŮDCE ŘEPKY

Ing. Přemysl ŠTRANC, Doc. Jan VAŠÁK, CSc.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Úvod

Letošní sychravý podzim neprospěl mimo jiné podzimní generaci krytonosců zelných (Ceutorrhynchus pleurostigma), osenici polní (Agrotis segetum), dále pak částečně zredukoval výskyt hraboše polního (Arvicola terestris) a dřepčíků. Naopak vlhké počasí pomohlo rozvoji fómy (Phoma lingam) a slimáčkům.

Od roku 1995 se v ČR zařadili mezi velmi agresivní a ne zcela bezvýznamné škůdce ozimé řepky slimáčci. Z počátku byl výskyt zaznamenán převážně na severní Moravě, ale s postupem času i na území celé ČR (na vlhčích lokalitách). Jejich rychlý nástup stagnoval v roce 1996, kdy se vyskytovali na ploše cca 5-6 tis. hektarů řepky ozimé v ČR (Plachká, Havel 1999). Přesto, že ještě neznáme rozsah letošních škod způsobených slimáčky, jsme přesvědčeni ve srovnání s rokem 1996 o stejném, ne-li vyšším, poškození porostů.

Co pomohlo plžům?

· chladné a vlhké září, pomalu a neduživě rostoucí vymáčená řepka, která měla dlouhou dobu měkká a jemná pletiva, vhodná nejen pro žír slimáčků, ale i dřepčíků

· bezorebná a nesprávně provedená příprava půdy se špatným nebo žádným zapravením rostlinných zbytků předplodin

· výsev řepky do nevhodných a rizikových lokalit v důsledku jejího nadměrného zastoupení v osevním postupu

· rozšiřování mokřadů s flórou poskytující slimáčkům příznivé mikroklima

Rozdělení a biologie slimáčků

Podle Kladiva (1995), slimáčci škodící v řepce patří do čeledi slimákovití (Limacidae). Z této čeledi jde převážně o:

· slimáčka polního (Deroceras agreste), který má tělo jednobarevně žlutobílé nebo hnědé, kýl na přídi těla je málo vyznačen

· slimáčka síťkovaného (Deroceras reticulatum) s typicky síťkovanou kresbou na těle

· slimáčka hladkého (Deroceras leave), který je jednobarevně hnědý až černohnědý, s kýlem vyznačeným na zádi těla (Plachká, Havel, Judová, 1997)

Nelze ale opomenout i ostatní jako Arion distinctus, Arion fasciatus a ostatní (Voss 1997).

Jejich životnost je cca 1 rok a natalita vysoká (až 500 vajíček/rok). Jsou schopni přezimovat a přežívat i suché období až 200 mm hluboko pod povrchem půdy. Spotřeba potravy je 30 až 40 krát vyšší než hmotnost jedince (Vašák a kol. 2000).

Jak uvádí Košťál (1999), při silném výskytu může být slimáčky sežráno až 60 kg listové plochy z jednoho hektaru za den.

Okrajové nebo plošné ošetření se doporučuje při výskytu 8 - 10 jedinců pod nástrahou (o velikosti 1 m2) za 2 až 3 dny (Vašák a kol. 2000).

Metodika pokusu

Pokusy se sledováním výskytu a likvidace slimáčků jsme založili v katastru obce Vroutek (okres Louny), na luvizemní půdě poté, kdy původní výsev byl zlikvidován holožírem. Na přesevu z 31. 8. 2001 byl založen pokus 4. 9. 2001.

Námi založené varianty měly tvar kruhu, kdy mezikruží (ochrana) bylo ošetřeno určitým přípravkem. Vnitřní část kruhu byla neošetřena, abychom zjistili, zda slimáčkům, kteří často přilézají do pole z různých divokých úhorů, lze postavit do cesty překážku (kontrola vnitřní). Veškerá plocha mimo kruhy byla neošetřena (kontrola vnější) viz. obrázek.

kontrola vnější

ochrana

kontrola vnitřní

Je třeba objektivně přiznat, že tlak slimáčků na pokusném poli nebyl stejnoměrný a narůstal od varianty s Marshalem 25 EC k draselnému hnojivu Kamex.

Tab. 1: Varianty pokusů, dávky přípravků a způsob aplikace

Výsledky

Ve sledovaných termínech .(4.9. - 5.10.2001) bylo v průměru cca 32 slimáčků pod nástrahou 1 m2 (pytlovina). Z počátku 40% juvenilních stádií, které by nebyly schopny přezimovat, až v posledním termínu na téměř 100% dospělců (stádia schopná přezimovat)

Tab. 2: Stupeň poškození variant ochrany proti slimáčkům

* - % poškození vyskytujících se rostlin

Z výsledků vyplývá, že nejvíce rostlin oproti “vnější kontrole” zůstalo u vápenného hydrátu. Nejméně poškozené vyskytující se rostliny byly u varianty Marshal 25 EC. Jinak velmi dobře fungovaly i přípravky Mesurol 50 WP a Vanish Slug Pellets. Za velmi špatnou, v podstatě neúčinnou, lze hodnotit variantu s Kamexem.

U variant Marshal 25 EC a Mesurol 50 WP musíme ocenit i účinnost proti dřepčíkům, krytonosci zelnému atd., ale je třeba též upozornit, že neselektivita těchto přípravků má vliv na mortalitu přirozených nepřátel slimáčků (např. střevlíků) a také žížal.

Na žížaly má špatný vliv i Vanish Slug Pellets, který je jinak pro necílové organismy vcelku neškodný. Nelze plně souhlasit s vyjádřením (Spitzer 2001), že ochrana proti slimáčkům je dobře zvládnutá. Dokladem toho byl silný žír slimáčků na Českolipsku, kde Vanish Slug Pellets uspokojivě nezabíral ani v dávkách 15 kg/ha.

Doba účinnosti limacidů při deštivém a velmi vlhkém počasí je nižší a krátkodobější. Je třeba poznamenat, že srážky v katastru Vroutek dosahovali za měsíc září 58 mm, přičemž normál činí 37 mm. Tím lze klasifikovat tento měsíc jako silně vlhký. Počet dnů se srážkami byl v září 26.

Výsledky jiných alternativních metod hubení slimáčků námi ověřovaných v minulých letech:

Kamex - nedoporučujeme:

· při běžných dávkách neúčinkuje

· při vyšších dávkách dochází k poškozování resp. peptizaci půdní struktury a fytotoxicitě

Dusíkaté vápno (granulované) - nedoporučujeme:

· při nižších dávkách neúčinkuje

· při vyšších dávkách dochází k přehnojení N (přerůstání, vyšší napadení houbovými chorobami a škůdci včetně slimáčků) a k fytotoxicitě

Vápence - nedoporučujeme:

· jsou v uhličitanové formě, nepálí a tudíž slimáčkům ani při vysokých dávkách vcelku nevadí

Vápenný hydrát - doporučujeme:

· nejlépe se nám osvědčila dávka 2 t/ha, dostatečně odpuzovala slimáčky a nepůsobila inhibičně na řepku.

· vápník pozitivně působí na půdní strukturu a je nezastupitelným makroprvkem ve výživě rostlin

Na závěr je třeba poznamenat, že existují jiné alternativní způsoby ochrany proti slimáčkům, které jsme nezkoušeli. V biologické ochraně se proti slimákům ověřují využití parazitické hlístice (Plasmorhabditis hermaphrodita) (Vašák a kol. 2000). Mimo hlístic doporučují v SRN také použití nástrah na bázi fosforečnanu železitého.

Řešeno v rámci grantu GAČR: 521/99/0465 - Biologizace ochrany řepky ozimé (Brassica napus L.). Řešitel - Vašák Jan.

Použitá literatura

KLADIVA, B.: Informace o výskytu a škodlivosti slimáků v porostech ozimé řepky v části regionu severní Morava. In: Sborník Systém výroby řepky. 1995.

KOŠŤÁL, Z.: Nepodceňujte výskyt slimáků. Zemědělský týdeník, č. 38, str. 7., 1999.

Plachká, E., Havel, J.: Ochrana proti slimákům. In: Sborník Systém výroby řepky. 1999.

Plachká, E., Havel, J., JUDLOVÁ, M.: Další zkušenosti se slimáčkem na řepce. In: Sborník Systém výroby řepky. 1997.

SPITZER, T.: Podzimní škůdci ozimé řepky. Farmář, č. 9., 2001.

VAŠÁK a kol.: Řepka. Agrospoj, Praha 2000.

VOß, M. CH.: Einfluß einer reduzierten Bodenbearbeitung und Direktsaat auf das Auftreten von Ackerschnecken (Mollusca, Gastropoda), die Verunkrautung sowie den Befall mit der Wurzelhals- und Stengelfäule (Phoma lingam) in Winterraps. [Dissertation], Agrarwissenschafte Fakultät der Georg-August-Universität zu Göttingen. 1997.

Kontaktní adresa

Ing. Přemysl Štranc, Katedra rostlinné výroby, ČZU v Praze, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6-Suchdol, tel. 02/2438 2672, e-mail: Stranc@af.czu.cz