SMO varuje před poklesem podílu stálých pastvin

Na riziko poklesu stálých pastvin, resp. trvalých travních porostů upozornili na svém členském sněmu v pátek 21. září zemědělci sdružení ve Svazu marginálních oblastí (SMO). Z nařízení rady Evropské unie totiž vyplývá, že podíl stálých pastvin nesmí klesnout o deset procent. Pokud k tomuto dojde, začne EU krátit českým zemědělcům přímé platby. Současný stav je přitom takový, že již došlo k poklesu o 3,4 procenta. A je zásadní otázkou, co se stane v roce 2008, kdy velké části zemědělců vyprší pětileté závazky hospodaření v managementu trvalých travních porostů. SMO si v této souvislosti klade otázku, proč se České republice nedaří podíl stálých pastvin nejen zvýšit, ale ani udržet.

Důvodů vidíme několik: Program rozvoje venkova (PRV) přesvědčil zhruba třetinu farmářů, aby podepsali nové pětileté závazky hospodaření. Vedle zpoždění, které musel dohánět Gandalovičův tým, je zde určitě ještě několik důvodů tohoto výsledku. Mezi základní jistě patří slabá pozice zemědělců při nákupu půdy, růst cen komodit pěstovaných na orné půdě a neúplné kompenzování újmy u části hospodářů na TTP.

U prodeje půdy je nesporné, že nejistota vyvolávaná prodejem státní půdy odrazuje od toho, aby se zemědělec zavázal k pětiletému hospodaření. A bez toho bohužel nelze jinak ztrátové hospodaření na TTP provozovat. Shodou okolností právě v příhraničních oblastech, kde je největší podíl státní půdy, hospodaří nejvíce farmářů v režimu agroenvi, kdy jinak primární kritérium produkce je obětováno péči o krajinu a životní prostředí.

Druhý důvod - růst cen komodit - určitě přispívá k vyšší atraktivitě hospodaření na orné půdě. Logicky tím klesá chuť farmářů hospodařit na TTP, zvláště když musí část krmného obilí pro svůj dobytek nakupovat. Fakt, že zemědělci nezorali podstatnou část TTP je prozatím dán systémem zákazů a pokut.

Třetím důvodem neuspokojivého vývoje podílu TTP je nedokompenzování újmy hospodaření na TTP. Politickým rozhodnutím byla letos na jaře tato ekologická sazba pro rok 2007 snížena. Zde je potřeba ještě uvést, že stálou pastvinou se TTP stane teprve po pěti letech. Tzn. „náborové příspěvky“ typu dotace na zatravnění v dlouhém období nic neřeší, neboť trvají právě jen těch pět let a teprve poté se farmář rozhoduje, zda u hospodaření na TTP zůstane či nikoliv. Pokud má z vlastní vůle u TTP zůstat, pak musí mít perspektivu dlouhodobě ziskového hospodaření, jinak se vrací zpět k orné půdě a nikdo mu to nemůže mít za zlé.

SMO na riziko poklesu podílu TTP upozorňuje s dostatečným předstihem, aby stát mohl nastavit správné parametry, jež budou zemědělce motivovat k tomu, aby na TTP nadále a pokud možno ve větší míře hospodařili. Jsme přesvědčeni, že právě pozitivní motivace může mít v souladu s liberálním ekonomickým pojetím - na rozdíl od zákazů - za důsledek zvýšení podílu TTP v ČR. SMO zároveň oceňuje jarní příslib ministra zemědělství Petra Gandaloviče, že kompenzace u ekologických travních porostů se přehodnotí. Vděčni mu za to nebudou jen tito přímo dotčení farmáři, ale paradoxně hlavně hospodáři na orné půdě, kteří tak nepřijdou o své přímé platby.

Kontakt: Svaz marginálních oblastí, Horní Police čp. 1, 471 06 Česká Lípa, tel/fax: 487 861 368, předseda Ing. Milan Boleslav, tel: 737 284 225, Internet: www.lfa.cz, email: lfa@lfa.cz