Snížení "eurorozpočtu" znamená krok zpátky, varovala EK

Země pak ponesou politickou odpovědnost za neúspěch reforem zaměřených na zvýšení konkurenceschopnosti EU, řekla dnes na adresu bohatých členských států, které usilují o snížení rozpočtu, komisařka pro rozpočet Dalia Grybauskaiteová. Připustila, že EK neobhájí svůj návrh zachovat příjmy a výdaje EU v příští "sedmiletce" na úrovni 1,14 procenta hrubého národního důchodu (HND). Velmi se však ohradila proti přání šesti bohatých členů snížit rozpočet na pouhé jedno procento HND.

"Víme, že se konečný balík bude lišit od toho, co komise navrhla. Jsme pragmatičtí. Rada ministrů však zatím nic jiného nenavrhla, Evropský parlament také ne, tak i my mlčíme," řekla při debatě ve Středisku evropské politiky (EPC). Británie, Německo, Nizozemsko, Francie, Rakousko a Švédsko se mýlí, když tvrdí, že jedno procento HND stačí pro provádění politiky EU. Jejich návrh znamená zásadní škrty ve všech výdajích kromě zemědělských ve srovnání se současností, upozornila komisařka. Za situace, kdy financování společné zemědělské politiky na léta 2007 až 2013 již bylo dohodnuto a posvěceno v roce 2003, by ostatní výdaje klesly o 29 procent.

Hlavní obětí takového spoření by byly ty výdaje, jež jsou považovány za nejlepší podněty pro zvyšování produktivity a ekonomické výkonnosti - do vědy, výzkumu, vzdělání, transevrokých sítí, informačních technologií a také do rozvoje venkova. Kráceny by byly i prostředky pro chudší země ze strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti, utrpěla by zahraniční politika EU. "Vrátíme se ke strukře rozpočtu, jakou EU měla před 20 lety, s převahou sterilních zemědělských plateb, a zřekneme se priorit, jimiž se oháníme od roku 2000. Kdo za takový vývoj převezme odpovědnost?", ptala se dramaticky Grybauskaiteová.

Poukázala dále na nebezpečí, že se členské státy na rozpočtovém výhledu nedomluví do konce nynějšího pololetí. Pozdější dohoda by znamenala zpoždění při přípravě předpisů, na jejichž základě bude EU hospodařit od roku 2007, a nutnost improvizovat. Pokud by se členové unie nedohodli vůbec, vedlo by to k zastavení 50 procent hospodaření unie, paralýze její aktivity a ohrozilo by to vážně přijetí Bulharska a Rumunska v roce 2007.

V Bruselu se má za to, že nejlepší "okno příležitosti" pro dohodu se rýsuje mezi parlamentními volbami v Británii, jež se mají konat začátkem května, a koncem června, do kdy unii předsedá Lucembursko v čele se zkušeným vyjednávačem Jeanem-Claudem Junckerem. Později by to už bylo složitější. Jablkem sváru budou nejen stropy pro platby do rozpočtu EU, ale také otázka zachování, zrušení či změny slevy z britského příspěvku, kterou si Londýn vybojoval před 21 lety.

Rozpočtové závazky EU činí letos 47,6 miliardy eur, což je 1,09 procenta HND. Evropská komise usiluje jen o mírné zvýšení v příštích letech, zejména proto, aby nové členské státy, a posléze i Bulharsko a Rumunsko, obdržely postupně plnou výši zemědělských plateb a příspěvků z fondů EU, které jim podle práva příslušejí. Dalším důvodem je plánované zvýšení výdajů na priority konkurenceschopnosti o téměř 200 procent proti současné úrovni.