Současné problémy výrobců mléka a nové trendy, které ovlivňují toto odvětví

František Louda

Katedra chovu skotu a mlékařství, AF, ČZU Praha

Nespokojenost zemědělců je patrná na všech světových trzích. Její příčinou je výrazný pokles cen téměř všech zemědělských komodit vlivem celosvětové nadvýroby. Opomíjené jsou i sociální problémy zemědělců.

Seznam problémových komodit od pšenice přes cukr, maso až po mléko se stále rozšiřuje. To naznačuje, že nejde o jednotlivosti, ale o nefunkční systém. Zdaleka přitom nejde pouze o systém agrárního sektoru či mezinárodní obchodní smlouvy, ale také, a možná především, o domácí legislativu.

Česká republika se odvážně připojila k obchodním systémům mezinárodních společností, a to nejen EU, ale i Světové obchodní organizace a CEFTA, aniž by stanovila domácí pravidla. Situace je taková, že tuzemská exekutiva nemá na rozdíl od ostatních zemí k dispozici žádnou legislativu, o níž by se mohla opřít v případě vychýlení pravidel volného trhu a přijmout “vyrovnávací opatření”. Organizace domácího agrárního trhu se dosud jen málo přiblížila pravidlům okolních zemí. Zatím neexistují mechanizmy, které by z domácího trhu odstranily nefunkční podniky.

Výsledkem tohoto stavu je to, že vláda tlačená právem nespokojenými producenty řeší jednotlivé problémy doma a na druhé straně se dostává do problémů mezinárodních. Východiskem ze stávající situace se jeví urychlené řešení nedostatků na domácím trhu, nikoli na evropském. Jde například o transformaci Státního fondu tržní regulace, zprůhlednění právního prostředí pro podnikání nejen v zemědělství.

V tomto vypjatém období celého našeho zemědělství, a výrobců mléka zvláště, je třeba mít stále na paměti, že konkurenceschopnost finálních výrobků - tedy zboží (mléka a mléčných výrobků), se kterým se setkává spotřebitel či obchodník, je totiž do značné míry dána efektivitou zpracování základních produktů, čili úrovní domácího potravinářského průmyslu. V zásadě platí, že výrobci mléka jsou na konkurenceschopnosti zpracovatelů životně závislí, neboť objem prvovýroby je dán objemem prodaného zboží jak na domácím, tak zahraničním trhu.

Příčiny současného stavu lze spatřovat jednak v oblasti zemědělské prvovýroby i nabídky potravinářských výrobků, kde existující převis nabídky mléčných výrobků, ale i zpracovatelských kapacit vede k velmi tvrdému konkurenčnímu prostředí, které tlačí ceny mléčných výrobků dolů, sice ku prospěchu spotřebitele, ale na druhé straně nedovolí potravinářům kvůli minimálním ziskům modernizovat a inovovat. Tím ztrácí svojí konkurenceschopnost na trhu v neprospěch tuzemského hospodářství. Na rozdíl od výrobců však má zpracovatelský průmysl určitý manipulační prostor v cenové politice.

Současné problémy domácího trhu mléka lze spatřovat v jeho odbytu. Stát nemá peníze na export, mlékárny na surovinu a zemědělci na výrobu. Výrobci i zpracovatelé se musí rychle naučit pohybovat se v realitě tržního hospodářství, dokonale využívat všech výhod, které přináší, ale také zvládat úskalí, která jsou s ním spojena. Veškerá činnost musí být přizpůsobena potřebám trhu. Prvovýrobci se musí společně se zpracovateli sdružovat a tím posilovat svoje pozice a být aktivnější při prosazování svých zájmů.

Pro vědeckovýzkumnou základnu je současný stav výzvou k pohledu do budoucnosti a hledání cest k využití mléka nejen jako suroviny k výrobě tradičních výrobků, ale i jako ingrediencí do potravin. Nabízí se využití mléka i ve farmaceutickém průmyslu. Šlechtitelská práce musí více respektovat požadavky trhu.

V oblasti mlékařské biotechnologie jsou požadavky na modifikaci a využití mléka následující:

· snižovat obsah vody v mléce, zvyšovat obsah mléčných bílkovin a snižovat počet dojení;

· zvyšovat obsah cenných nutričních komponentů genetickou cestou a biologickou kontrolou;

· zvyšovat perzistenci laktace, užitkovost dojnic ve stádě a snižovat náklady na zpracování mléka v mlékárně;

· zvyšovat nutriční kvalitu mléka a obsah složek využitelný ve farmaceutickém průmyslu;

· hledat využití mléka jako ingredience do potravin, u kterých se zlepší jejich nutriční vlastnosti, trvanlivost a současně se sníží jejich cena;

· rychlý genetický zisk v mléčných stádech se musí stát součástí produktivity přímo na farmě;

· z hlediska produkce kvalitní suroviny (mléka) je třeba stále zlepšovat zdraví a welfare (pohodu) dojnic;

· ke zlepšení roztíratelnosti másla může přispět i kvalita a konzistence mléčného tuku v syrovém mléce; selekci krav v tomto směru je třeba provádět pomocí genetických markerů;

· tvorba laktózy ve vemeni zvyšuje obsah vody v mléce; mléko s nižším obsahem laktózy ve vztahu k vyššímu obsahu bílkovin a tuku zpomaluje proces transportu mléka ve vemeni a nabízí se možnost dojení 1x za den; tyto otázky by měly být intenzívně studovány;

· je nutné studovat otázka využití pastevních porostů; uvádí se, že pouze jedna čtvrtina proteinu z pastevního porostu je využita na tvorbu mléka;

· kyselina linolová, vyskytující se též v mléčném tuku, preventivně působí proti rakovině, nemocem srdce a příznivě ovlivňuje metabolismus; studie ukázaly, že její hladina byla 5x vyšší v mléce pasoucích se krav; byla vyšší i u krav, které byly přikrmovány sójovým olejem; dále byla zjištěno, že krávy, které se pásly a 1/3 krmné dávky byla zkrmována do žlabu, produkovaly v mléce 2-3x více kyseliny linolové než při tradičním krmení do žlabu;

· je třeba studovat otázku využití syrovátky ve výživě dojnic ke zvýšení obsahu bílkovin v mléce;

· bílkoviny obsažené v syrovátce jsou vysoce ceněné biologicky aktivní látky, které se využívají v potravinářském i farmaceutickém průmyslu;

· kultury mléčného kvašení se stávají stále významnější složkou řady mléčných výrobků, zvláště v kombinaci s ovocem (meruňky, maliny); zvyšuje se využití zakysaného mléka a syrovátky v pekárenském průmyslu;

· je rozvíjena extrakce látek z mléčného odpadu;

· poznatky molekulární genetiky v chovu skotu jsou stále více využívány v selekci na produkci mléka, obsahu a složení mléčné bílkoviny, zdraví a pod.; tyto nové technologie umožňují stále účinnější selekci na vybrané genetické vlastnosti a jejich rychlé a účinné využití přímo ve stádě; významnou součástí tohoto procesu je využití embryotransferu.

Za posledních 10 let úroveň mléčné užitkovosti v ČR dosáhla významného pokroku. Velký kus práce byl vykonán i v oblasti ustájení, řízené výživy a managementu. Většina výrobců mléka dlouhodobě splňuje vysoké požadavky na kvalitu vyráběné mléčné suroviny při vysokých koncentracích dojených krav ve stádě. Je třeba spojit síly výrobců, zpracovatelů, vědeckovýzkumné základny k tomu, aby chov skotu a výroba mléka se udržela na současné úrovni. Vzhledem k významu mléka v lidské výživě to musí být zájem celé naší společnosti.