Souhrn událostí uplynulých dní – 16. – 17. 11. 2004

Ptačí chřipka stále přitahuje pozornost

Světová zdravotnická organizace (WHO) ani Mezinárodní úřad pro nákazy zvířat (OIE) nepřipouštějí, že by se virus ptačí chřipky (aviární influenzy) vysoce patogenního kmene H5N1 mohl šířit lidským kontaktem. I přesto je každý výskyt ve světě pečlivě sledován a monitorován a každé podezření je bráno vážně. V ČR se podezření u exportovaných exotických ptáků nepotvrdilo.Vysoce patogenní kmen aviární chřipky se stále objevuje v zemích jihovýchodní Asie, odkud se nesmí dovážet žádní živí ptáci, násadová vejce a v žádném případě ani maso, pokud nejde o tepelně opracované výrobky. Zdá se, že kromě velkochovů drůbeže jsou rezervoárem nebezpečného viru i chovy domácích kachen.

Dřeva se těží stále více

Těžba dřeva podléhá pravidlům. Ani vlastník lesa nemůže těžit dřevo bez splnění určitých podmínek, ty se však velmi často obcházejí. Jsou obsaženy v takzvaném lesním zákonu. Celkem se v České republice loni vytěžilo zhruba 15,14 milionu metrů krychlových dřeva, což je jeden z nejvyšších objemů v posledních desetiletích. Meziročně se těžba zvýšila o čtyři procenta, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu. Nárůst ovlivnila vyšší nahodilá těžba, která se zdvojnásobila na 8,2 milionu metrů krychlových. Podílely se na ní hlavně kůrovcové dříví a větrné polomy. Těžba se v tuzemsku pohybuje kolem 14 milionů metrů krychlových ročně. Běžný roční přírůstek činí asi 17 milionů metrů krychlových, takže zásoby dřeva v lesích rostou.

Poláci vyprodukují v EU nejvíce brambor, letos 14 milionů tun

Polsko je největším producentem brambor v Evropské unii. Statistici letošní sklizeň odhadují na 13,7 milionu tun, což je zhruba stejné množství jako loni. To zřejmě nepotěší české bramboráře, kteří si často stěžují právě na polskou konkurenci. Podle polského Institutu ekonomie zemědělství a potravinového hospodářství se sice v letošním roce snížila výměra bramborových polí o sedm procent, ale rolníkům se v úhrnu podařilo sklidit brambor více. Výtěžnost z hektaru tak letos vychází na 19,3 tuny, loni to bylo 17,6 tuny. "Jsou to lepší výsledky než loni, ale obecně ukazatele nejsou moc vysoké," míní Wieslaw Dzwonkowski z polského institutu.

EEA přináší první digitální mapu měnící se krajiny Evropy

Dnes byla veřejnosti představena první digitální mapa změn evropské krajiny mezi roky 1990 a 2000, která politikům přináši informaci o dopadech jejich rozhodování v oblastech, jako je zemědělství a doprava, na omezené zdroje regionů a celkově na životní prostředí. Informoval o tom vedoucí tiskového odboru Ministerstva životního prostředí ČR (MŽ) Jakub Kašpar. Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) představila výsledky svého projektu Corine Land Cover (CLC) 2000 na prestižním setkání v Bruselu, které bylo určeno pro zástupce z několika útvarů Evropské komise (včetně regionální politiky, zemědělství, výzkumu a životního prostředí), Evropské vesmírné agentury a pro zástupce stávajících a budoucích členských zemí EEA.

Úplné texty zpráv a další události uplynulých dní naleznete v rubrice Úplné zpravodajství.