Soupeření kolem modifikovaných prasat
15.01.2002 | Hospodářské noviny
Začátkem ledna oznámily hned dvě společnosti, že se jim podařilo naklonovat podobná geneticky modifikovaná prasata.
Tato prasata budou tvořit základ pro ustavení linií zvířat, jejichž orgány by bylo možné v budoucnosti transplantovat lidem, aniž by byly tělem příjemce odmítnuty. V prvním případě (2. ledna 2002) se jednalo o tiskové prohlášení společnosti PPL Therapeutics z Roslinu ve Skotsku. Prasata se však narodila 25. prosince 2001 na její pobočce v USA. V druhém případě byl v americkém prestižním časopise Science uveřejněn 4. ledna 2002 článek, který uvádí, že se jinému týmu v USA podařilo v podstatě totéž (tým tvoří vědci z University of Missouri, korejských univerzit a společnosti Immerge BioTherapeutics). Jejich zvířata se však narodila již v září až říjnu roku 2001.
Situace se stala zajímavou nejen z odborného hlediska. Obě skupiny nyní pochopitelně tvrdí, že právě jejich týmu se tohoto úspěchu podařilo dosáhnout jako prvnímu - rozhodnout, kdo má vlastně pravdu, je velice těžké. Z odborného hlediska má prioritu ten, kdo jako první uveřejní článek v uznávaném odborném časopise. Toho lze obecně dosáhnout přibližně do roka po odeslání výsledků k publikaci, v případě extrémně významných výsledků lze však tuto dobu značně zkrátit. I nejlepší světové časopisy bojují o svou prestiž.
Proč ale tuto cestu nezvolila společnost PPL? Odpověď není složitá: U biotechnologických společností jde především o peníze. Hodnota akcií PPL stoupla po vydaném prohlášení, jak udává časopis Science, o 46 %. Jistě by tomu tak nebylo, kdyby se čekalo, až budou výsledky publikovány a mezitím jiná společnost oznámí, že se jí podařilo dosáhnout v podstatě stejného. Může být také dosti pravděpodobné, že PPL se o tom, že článek druhé skupiny má vyjít, dozvěděla, a proto zvolila tuto cestu.
A proč stejnou cestu nezvolila druhá skupina? Klony se narodily v září až říjnu 2001, tedy v době útoku na Manhattan, kdy měl svět jiné starosti. Možná také šlo i o taktickou chybu. Prostě si budeme muset na různé věci a způsoby jednání zvykat. Nakonec co? Vidíme přece byznys za vším.
V obou případech však je cílem vyprodukovat prasata, jejichž orgány by se v budoucnosti daly transplantovat lidem. Uveřejněné výsledky představují k tomuto cíli první krok a neměly by navodit naivní iluzi, že tím je vše již vyřešeno.
Další články v kategorii Zemědělství
- Ve Stálkách na Znojemsku postaví zemědělci šest nových hal pro chov brojlerů (19.12.2025)
- Dohoda EU s Mercosurem o obchodu se odkládá na leden, uvedla von der Leyenová (19.12.2025)
- Německo a Španělsko vyzvaly lídry EU k podpoře dohody s Mercosurem (19.12.2025)
- Opakované demonstrace zemědělcům dobré jméno neudělají (19.12.2025)
- V Bruselu protestují tisíce zemědělců proti zemědělské politice EU (19.12.2025)
- Projekt Hlídače státu: Agrofert má i přes Babišův střet zájmů zakázky od státu (19.12.2025)
- Itálie a Francie jsou proti rychlému schválení a podpisu dohody Mercosur (18.12.2025)
- Čí zájmy hájí premiér Babiš na jednání Evropské rady k rozpočtu? Naší země, nebo svého agroholdingu? (18.12.2025)
- Evropský parlament schválil odklad nařízení o odlesňování o další rok (18.12.2025)
- Řečtí zemědělci pokračují v blokádách i po příslibu více peněz (18.12.2025)

Tweet



