Spotřebitel rád připlatí za kvalitní zeleninu

Kde zelinářům chybí pračky na zeleninu a nemají vhodné obaly, ztrácí zájem obchodníků. Spotřebitel nechce ušpiněné zboží bez označení. Tuzemské zeleniny bude letos dostatek, říkají zemědělci. A to přesto, že část úrody poškodila voda. Přílišné deště v některých částech republiky způsobily hnití kořenové zeleniny a rozšíření plísní na okurkách a rajčatech.

Dávají přednost dovozu

Obchodníci však některé tuzemské šarže zeleniny odmítají a dávají přednost dovozu. "Polní okurky jsme od tuzemských pěstitelů přestali odebírat," řekl správce českého potravinářského řetězce Terno Bohumil Rada. "Jevily známky počínajícího hnití a navíc byly umazané od hlíny. Ani za nízké ceny takovou zeleninu už spotřebitel nechce," dodal s tím, že zákazník je ochoten si za kvalitu a slušnou úpravu připlatit. Podle něj kvalitní hadovky ze skleníků jsou nyní kolem 22 korun za kilogram. Zásoby ve skladech se doplňují dovozem ze Španělska v ceně 27 korun za kilogram. Vesměs z dovozu jsou rajčata, jejich cena je vyšší, než je u tuzemských, které jsou za 22 korun, ale je jich málo. "Ze Španělska jsou i papriky, jen část je slovenských, které jsou méně kvalitní, a proto jejich dodávky postupně končí," uvedl Rada. Slovenští zelináři stejně jako čeští zatím nedokážou, aby zásilka vykazovala jednotné znaky co do velikosti, barvy, čistoty, lesku a obalu. "Spotřebitel to vesměs vyžaduje," řekl zástupce zahraničního obchodního řetězce, který si přál zůstat v anonymitě. "Zákazník i v Česku už chce výhradně pranou mrkev, totéž postupně žádá u brambor a veškeré kořenové zeleniny. Domácí zemědělci po této stránce mají co dohánět," uvedl. "Každý na první pohled vidí rozdíl mezí mrkví z Holandska a mrkví od českých zemědělců. Docílili jsme pod tlakem nakupujících, aby i tuzemské dodávky byly prané, ale v porovnání s dovozem jde o nestandard," dodal obchodník.

Uspět v konkurenci je možné

Jen ti zemědělci, kteří investovali do sklízecí techniky, pracích bubnů a balicích linek, mohou proto do budoucna počítat se zájmem tuzemského trhu. Těm se dál bude vyplácet produkovat a dosahují i zisků, z nichž mohou dál investovat do zkvalitnění produkce. Tak postupují například zemědělci z Předměřic v okrese Hradec Králové. Počítají se sklizní až třicet tun z hektaru u rané mrkve a u pozdnější chtějí sklidit o třetinu víc. Mají mechanizovanou sklizeň i další ošetření zeleniny. Podobně hospodaří bramboráři z Vysočiny soustředění ve Svazu pěstitelů a zpracovatelů brambor Solana. "Ti, kteří nedokázali investovat do sklizňové techniky a nevěnují se pečlivě řádnému ošetření brambor proti plísni, budou mít menší úrodu," řekl předseda svazu Antonín Sůva z Košetic, s tím, že ti, kteří se nevěnovali cíleně odrůdové skladbě a posklizňovému ošetření hlíz včetně balení a značení brambor, budou mít narůstající problémy s odbytem. "Prosazujeme, aby brambory i v tržnicích byly odlišené podle odrůd stejně, jako je tomu u jablek. Vyžadujeme, aby sáčky s čistými opranými bramborami nesly i odrůdové označení," dodal Sůva. "Dnes už sklizeň brambor není otázkou brigádníků, ale techniky, stejně jako posklizňové zpracování." Dodal, že jednotlivé odrůdy mají různé ceny, lidé si vybírají podle chuti a toho, k jakému účelu brambory použijí. Problémy s odbytem takto upraveného zboží nejsou.