Srnci na Šumavě budou nosit obojky
07.03.2005 | Lidové noviny
Asi jediný exemplář losa evropského, který žije na Šumavě, bude od května nosit na krku obojek v hodnotě 150 tisíc korun. Podobné obojky, které jsou určené k monitorování zvířat, ale dostanou i desítky šumavských jelenů a srnců. Unikátní přírodovědecký výzkum zahájí na jaře v šumavských lesích Správa Národního parku Šumava a Ústav biologie obratlovců Akademie věd. Pomocí takzvané telemetrie, jejíž prostřednictvím vědci sledují především pohyb vzácných a ohrožených druhů zvířat, se bude od května letošního roku monitorovat na Šumavě také pohyb zcela běžné populace srnčí a jelení zvěře.
Desítkám srnců a jelenů, žijících v místech, kde se vyskytuje rovněž rys ostrovid, budou nasazeny speciální obojky, přijímající signál ze satelitů. Vědcům pak tato technika umožňuje určit přesnou lokalizaci zvířete.
Obojek je možné na dálku přeprogramovat
"Výzkum má odpovědět na otázku, jak se mění zvyky jelenů a srnců v oblastech, kde žije jejich přirozený predátor," tvrdí zoolog Pavel Šustr ze Správy Národního parku Šumava v Kašperských Horách. Obojek lze podle jeho informací zaměřit ve vzdálenosti až deset kilometrů, je možné ho na dálku přeprogramovat a v některých případech dokonce zvířeti dálkově rozepnout. Baterie by měla vydržet až čtyři roky. "Zatím počítáme s tím, že od května budeme pomocí obojku sledovat výskyt zhruba deseti jelenů a třiceti srnců v oblasti Modravy, Srní, Prášil a Železné Rudy," upřesnil Pavel Šustr. Zvířata budou před nasazením obojků uspána pomocí narkotizační pušky.
Na Šumavě se metoda takzvané telemetrie dosud využívala především při sledování životních návyků vzácného rysa ostrovida. Vědcům obojky v tomto případě umožňují nejen monitorovat pohyb šelmy, ale zároveň bohužel nalézt také zvířata zabitá pytláky. "Za osm let trvání telemetrického projektu byli tři z patnácti sledovaných rysů prokazatelně zastřeleni," informovala LN vedoucí odboru vědy a výzkumu národního parku Zdeňka Křenová.
Obojek by měl přitom na jaře dostat i zřejmě jediný šumavský exemplář losa evropského, který žije v oblasti Vítkova kamene na pravém břehu Lipna. "V tomto případě se ale bude jednat o opravdu speciální druh obojku, který je schopen vysílat SMS s údaji o pohybu zvířete," řekl tiskový mluvčí SNPŠ Radovan Holub. Podle něj ale není jisté, zda se losa vůbec podaří odchytit. Pokud se to vědcům přece jen povede, los bude mít na krku skutečnou vzácnost, srovnatelnou s nejdražšími šperky z klenotnictví. Jemu určený obojek má totiž hodnotu přes 150 tisíc korun, což je zhruba desetkrát víc než cena obojků pro srnky a jeleny.
Další články v kategorii Zemědělství
- Ministr Výborný na poslední Radě ministrů v roce 2025: Podpora inovací je pro budoucnost zemědělství zásadní (12.12.2025)
- Týden v zemědělství podle Petra Havla – č. 50 (12.12.2025)
- MŽP poskytne 300 milionů korun na instalace fotovoltaik na zemědělské půdě (12.12.2025)
- Regenerativní zemědělství se po letech pokusů i praxe jeví jako možné a vhodné (11.12.2025)
- Ministerstvo zemědělství vyhlásilo výsledky veřejné soutěže programu na podporu aplikovaného výzkumu ZEMĚ II (11.12.2025)
- Zemědělci by mohli nově řešit i větrnou erozi, MŽP připravilo novelu vyhlášky (10.12.2025)
- Podcast | Šebek: Nelžeme si do kapsy, že nová vláda bude podporovat malé a lokální farmy (10.12.2025)
- Agrostroj Pelhřimov se loni dostal do ztráty, chystá závod v USA (10.12.2025)
- Dohoda o NGT umožní rychlejší vývoj plodin odolných vůči klimatu (10.12.2025)
- Chlebovické brambory – Farma Libora Janečky – vítěz soutěže Farma roku 2025 (10.12.2025)

Tweet



