STABILITA KVALITY MOŘENÉHO OSIVA PŠENICE

12.12.2001 | Odborné konference

Stability of wheat seed quality after chemical treatment

Václav Hosnedl, Radovan Skala

Česká zemědělská univerzita v Praze, Katedra rostlinné výroby

Souhrn, klíčová slova

Moření osiva pšenice ovlivňuje semenářskou hodnotu. Standardní test laboratorní klíčivosti není vhodným kritériem pro hodnocení vlivu mořidla na osivo, neboť zkouška probíhá za optimálních podmínek klíčení. Dobré výsledky pro tato hodnocení poskytují testy laboratorní vzcházivosti. Na jejich základě bylo zjištěno, že přípravek Vitavax 200 FF omezoval proces stárnutí u mořeného osiva, zatímco vzcházivost nemořeného osiva se po 12 měsících skladování průkazně snižovala. Existují odrůdové rozdíly v rychlosti deteriorace osiva, které je potřebné respektovat při přeskladňování osiv.

Klíčová slova: pšenice, osivo, moření, skladování, vitalita, vzcházivost

Summary, keywords

Seed treatment influences the seed value. The standard germination test is not a suitable criterion for evaluation of fungicide influence on seed because this test takes place under optimal germination conditions. The good results for these purposes offer tests of laboratory emergence. On these bases there was find out that fungicide Vitavax 200 FF inhibited the seed deterioration in the cases treated seed, while the emergence untreated seed significantly decreased after 12 month of storage. There are differences between wheat varieties in speed of deterioration and there are requirements for their respect for storage of seed.

Keywords: wheat, seed, chemical treatment, storage, vigour, emergence

Úvod

Pouze zdravý množitelský porost je předpokladem produkce kvalitního osiva. Vzhledem k tomu, že ani v kontrolovaném osivu není možné zaručit absolutně nulový výskyt původců chorob a nelze ani předpovědět průběh počasí pro vegetační období, vyplatí se používat mořené osivo. Úspory v rostlinné výrobě významně zasáhly oblast osiv. Rozšířilo se používání osiv farmářských, výrazně klesl podíl osiv certifikovaných. Zde pak velmi často chybí kontrola nad zdravotním stavem porostů a zcela se podcenil význam moření osiv. Že šetření na nesprávném místě je nevhodné a často vede k opačným výsledkům se pěstitele již přesvědčili. Důsledky jsou na porostech více než patrné a v řadě případů jsou dopady až do realizace produkce. Z nově uplatněného podpůrného programu na nákup certifikovaných osiv u vybraných plodin lze pro příští rok odvodit, že situace se může na určitou dobu zlepšit. Klasickým příkladem je pšenice.

Na úseku moření osiv je dostatek poznatků o účinnosti jednotlivých druhů mořidel na konkrétní patogeny přenosné osivem nebo půdou. Moření však může ovlivnit i vzcházivost a počáteční vývin porostu a skladovatelnost osiv. Méně je známo o vztahu mezi vitalitou osiva a účinkem moření. Často kladenou otázkou je možnost přeskladnění mořeného osiva.

Literární přehled

Všechna semena podléhají procesu stárnutí, který je provázen snižováním semenářské hodnoty, označované jako deteriorace. Hlavními faktory prostředí jsou teplota a vlhkostní podmínky a významný podíl může mít i mikroflóra na (v) semenech. K faktorům prostředí mohou náležet i chemické látky, např. mořidla. Proces stárnutí je závislý i na vnitřních faktorech semen, zejména na jejich poškození, vitalitě, chemickém složení a vlhkosti. Stárnutí je tím rychlejší, čím je nižší vitalita a čím méně příznivé jsou podmínky vnější (Kovář, 1987). K nejvážnějším projevům deteriorovaných semen náleží zvýšená citlivost na podmínky prostředí při klíčení a vzcházení.

Semena často poškozují mikroskopické houby, které nemusejí být primárně patogenní pro rostliny (Prokinová, 2001). Existuje celá řada patogenů přenosných osivem anebo patogenů přenosných půdou (příp. osivem a půdou), kde účinnou ochranou je moření osiva. Účinkům mořidel na jednotlivé druhy patogenů věnují dostatečnou pozornost chemické firmy, které je vyvíjejí. Běžně se testuje i účinnost mořidel přímo v polních podmínkách, případně i citlivost odrůd na tyto přípravky.

Smiley et al, (1996) prokazoval pozitivní vliv moření osiva různými fungicidy na vzcházení porostů za nižších půdních teplot v porovnání se vzcházením osiva neošetřeného. Zjistil rozdíly mezi jednotlivými mořidly v podmínkách, kdy hlavní příčiny diferencí ve vzcházivosti byly hniloby kořenů (Pythium). Vliv moření na klíčení osiva pšenice tvrdé zjišťovali Gilbert a Tekauz (1995). Špatná výchozí kvalita osiva ovlivňovala to, že fungicidní efekt na klíčení a vzcházení byl minimální, byl však závislý na odrůdě a teplotě klíčení.

Metody

Cílem tohoto výzkumu bylo zjištění vlivu vitality osiva různých odrůd pšenice na změny kvality po namoření a po přeskladnění.

Hodnoceno bylo osivo 4 odrůd ozimé pšenice (Samanta, Estica, Ebi a Šárka) ze dvou ročníků sklizně (1998 a 1999), získané ze 3 lokalit ČR. Jedna polovina osiva byla podrobena laboratorním podmínkám urychleného stárnutí (TUS), s cílem snížit vitalitu obilek před vlastním mořením. K moření byl použit přípravek Vitavax 200 FF v dávce 250 ml/100 kg osiva. Laboratorní testy na energii klíčení, klíčivost, energii laboratorní vzcházivosti a laboratorní vzcházivost ve dvou teplotních podmínkách, byly uskutečněny ihned po namoření ošetřených variant a po přeskladnění 12 měsíců. Principem testů laboratorní vzcházivosti je křemitý písek jako lůžko a 3 cm vrstva písku nad obilkami, při zavlažení písku na 60 % vodní jímavosti. Energie vzcházení byla hodnocena po 4 dnech, laboratorní vzcházivost po 14 dnech od založení zkoušky. Všechny testy byly realizovány ve 4 opakováních po 100 obilkách.

Výsledky

Sledování bylo uskutečněno u vzorků osiva s vysokou laboratorní klíčivostí, dosahující v průměru 99,1 % v r. 1998 a 97,1 % v roce 1999. Po namoření osiva došlo v roce 1998 k průkaznému snížení laboratorní klíčivosti, v průměru o 1,7 %, ve druhém pokusném roce klíčivost nebyla mořením ovlivněna. Vystavením osiva podmínkám urychleného stárnutí se vytvořily vzorky se sníženou vitalitou. I v těchto případech se v roce 1998 snižovala klíčivost osiva bezprostředně po namoření v porovnání s nemořenou deteriorovanou kontrolou (tab.1).

V testech laboratorní vzcházivosti probíhajících ve dvou teplotních režimech (15°C a 20°C) byla lepší vzcházivost osiva mořeného v porovnání s osivem nemořeným. Pozitivní vliv moření se projevil především u osiva se sníženou vitalitou, které bylo vystaveno podmínkám urychleného stárnutí (tab.1).

Vysoce pozitivní efekt moření byl zjištěn po jednoletém přeskladnění osiv. Mořené vzorky si uchovávaly buď stejnou a nebo jen mírně sníženou laboratorní vzcházivost, zatímco u vzorků nemořených docházelo k větší redukci této hodnoty oproti osivu čerstvému (tab.1). Při hodnocení vlivu přeskladnění byly již zaznamenány i změny v hodnotách laboratorní klíčivosti.

Tab. 1. Klíčivost a laboratorní vzcházivost osiva pšenice - vliv vitality, moření a skladování (průměr 12 partií - 4 odrůdy x 3 provenience)

Sklizeň Osiva	Měsíce po moření	stárnutí osiva	moření osiva	energie klíčení %	klíčivost %	ELVZ15 %	LVZ15 %	ELVZ20 %	LVZ20%
1998	0	N	ne	98,6	99,1	78,7	94,0	88,5	95,2
-	0	N	ano	94,0	97,4	84,9	96,4	91,0	93,9
-	0	TUS	ne	97,4	98,6	61,0	87,2	80,5	88,6
-	0	TUS	ano	83,0	94,3	76,2	92,5	88,1	91,5
1998	12	N	ne	94,4	97,0	58,9	88,0	80,4	84,0
-	12	N	ano	82,9	96,0	68,4	94,0	91,9	94,0
-	12	TUS	ne	85,6	92,0	44,5	82,0	77,7	82,0
-	12	TUS	ano	72,1	90,0	51,1	92,0	87,1	91,0
1999	0	N	ne	94,9	97,2	81,0	89,6	89,7	92,1
-	0	N	ano	96,1	97,4	92,5	95,8	94,4	95,8
-	0	TUS	ne	89,1	93,4	61,2	83,2	78,8	83,0
-	0	TUS	ano	88,0	92,8	70,4	92,2	83,3	89,6
1999	12	N	ne	93,4	97,0	77,7	90,5	86,2	89,6
-	12	N	ano	88,1	97,0	88,1	94,6	91,1	95,2
-	12	TUS	ne	83,7	93,0	53,8	81,5	77,8	84,5
-	12	TUS	ano	78,8	95,0	63,8	91,7	87,3	93,1

Pozn.: N - osivo čerstvé

TUS - osivo vystavené podmínkám urychleného stárnutí (snížení vitality)

Zkouškami vlivu moření na změnu semenářských hodnot byly zjištěny odrůdové diference v náchylnosti ke stárnutí a v rychlosti snižování semenářské kvality osiva. Hlavní rozdíly byly opět stanoveny u výsledků laboratorní vzcházivosti. Jako příklad uvádíme výsledky tohoto testu v podmínkách snížené teploty na 15°C (tab. 2).

Z tohoto hodnocení lze odvodit značnou stabilitu (plasticitu) odrůdy Samanta v kvalitě osiva na jedné straně a vysokou variabilitu sledovaných semenářských hodnot v závislosti na původu osiva, moření i přeskladnění u odrůdy Šárka.

Z hodnot v tabulce označených stínováním (hodnoty nižší než 90 %) opět negativně vychází laboratorní vzcházivost nemořeného osiva.

Tab. 2. Laboratorní vzcházivost osiva pšenice při teplotě 15°C - význam odrůdy, vitality, moření a přeskladnění

-	rok sklizně osiva	nemořeno		mořeno		po TUS nemořeno		po TUS mořeno
měsíce skladování				měsíce skladování
0	12	0	12	0	12	0	12
Ebi	1998	93,4	87,1	95,1	95,0	84,7	82,3	93,8	94,3
Estica	1998	94,3	86,7	97,0	93,8	88,4	82,8	93,3	92,5
Samanta	1998	94,9	92,8	96,8	94,8	90,3	86,3	94,0	94,3
Šárka	1998	93,6	86,3	96,8	92,6	85,3	77,0	89,1	88,3
Ebi	1999	88,8	89,5	96,1	94,2	78,2	78,2	92,9	88,8
Estica	1999	91,8	92,4	96,3	93,8	83,7	81,7	90,3	93,7
Samanta	1999	91,1	92,3	95,3	95,3	89,7	83,4	94,8	92,4
Šárka	1999	85,8	89,6	95,4	95,0	83,3	82,7	90,8	92,0

Diskuse

I přes zásadní význam laboratorní klíčivosti, představující základní semenářskou hodnotu, nevyjadřuje tento znak dostatečně výstižně skutečnou semenářskou kvalitu. Proto mají význam testy vitality, z nichž na základě vlastních zkušeností bylo uplatněno urychlené stárnutí (TUS) a Hiltnerův test laboratorní vzcházivosti. Tyto testy již v sobě zahrnují jeden nebo i více faktorů, které ovlivňují vzcházivost osiva a přitom jsou realizovány za stanovených (uniformních a standardních) reprodukovatelných podmínek. Výsledky znovu potvrzují význam orientace výzkumu nejen pouze na skutečnou účinnost přípravků vůči patogenům, ale také na vliv na ošetřované osivo. Vždyť i u obilnin je vyrovnané a rychlé vzcházení jedním z projevů vitality osiva, která má dopad na další vývin porostu i na jeho výnosovou schopnost. Mořením se nejen omezí anebo zcela vyloučí činnost škodlivých mikroorganizmů, ale též se stimuluje anebo naopak inhibuje klíčení a vzcházení.

Testování bylo uskutečněno s přípravkem Vitavax 200 FF, které v dané době představovalo jedno z nejrozšířenějších mořidel. Pokračováním této práce je ověřování dalších typů mořidel, která mají v současné době význam.

Závěr (praktické doporučení)

Výsledky prokázaly vliv moření osiva pšenice na stabilitu semenářské kvality při přeskladnění. Důležitý je způsob vlastního vyjadřování semenářské kvality. Klasické testy klíčivosti mohou prokázat po namoření osiva pšenice přípravkem Vitavax 200 FF i snížení procenta klíčivosti, ale v biologických testech laboratorní vzcházivosti již může být situace opačná a zhoršené parametry vykazuje nemořené osivo. V těchto testech dochází již k projevům vitality a svojí podstatou jsou bližší polním podmínkám, avšak v porovnání s klíčivostí jsou náročnější.

Také při přeskladnění dochází průkazně ke snižování laboratorní vzcházivosti u nemořeného osiva a to v závislosti na počáteční vitalitě. Osivo deteriorované (se sníženou vitalitou) a namořené si vzcházivost uchovává i po jednoročním přeskladnění, zatímco osivo nemořené může reagovat značně negativně. Zjištěné meziodrůdové rozdíly v rychlosti deteriorace jsou důležitým faktorem pro šlechtitelskou a semenářskou praxi. Zatímco za značně plastickou odrůdu z pohledu stability biologické hodnoty osiva je možné označit odrůdu Samanta, vyznačuje se odrůda Šárka rychlým postupem stárnutí osiva. Význam lze spatřovat ve šlechtění i na semenářské parametry a na druhé straně na rizikovost přeskladňování osiva určitých odrůd.

Použitá literatura

Gilbert,J., Tekauz,A. (1995): Effects of Fusarium head blight and seed treatment on germination, emergence and seedling vigour of spring. Can. J. Plant Pathology. Revue Canad. de Phytopathologie, 17: (3) 252-259

Kovář,M. (1987): Vitalita zrna pšenice. Genetika a šlechtění, 23 : 289-297

Prokinová,E. (2001): Zdravotní stav osiva jako dominantní znak semenářské kvality. Sb.konf. Osivo a sadba 5, ČZU Praha, s.37-42.

Smiley, R.W., Patterson, L.M., Shelton, C.W. (1996): Fungicide seed treatments influence emergence of winter wheat in cold soil. J.product.agric., 9 : (4)559-563