Stanou se univerzity lídrem výzkumu?

Zahájit širokou diskusi o možnostech inovačního podnikání v plzeňském regionu a připravit regionální inovační strategii bylo cílem konference, která se konala v uplynulých dnech v Plzni. Na pořadu bylo zavádění moderních technologií v malých a středních firmách, propojení výzkumu a vývoje s praxí, zapojení firem do výzkumných projektů.

"Jednotná státní politika týkající se inovací neexistuje. Je sice částečně obsažená v některých programech podpory podnikání, ale i přesto v Česku není mnoho nástrojů, jak podporovat zavádění nejčerstvějších výsledků výzkumu do praxe," řekla pro náš list ředitelka podnikatelského a inovačního centra BIC Plzeň Jana Klementová. "Chtěli jsme na jedno místo dostat lidi, kteří mají inovace jako společný cíl," objasnila konání konference ředitelka. Praktické zkušenosti na setkání přinesli i zahraniční zástupci - Viktorie Appelbeová z inovační organizace AGIT v Aachenu a James Dick z WBS London. "Každý region má jiná specifika, proto není možné říci, kam vývoj bude směřovat. Ale lidé zabývající se inovacemi by se měli scházet a spolupracovat, aby se některé aktivity v území neprováděly duplicitně," uvedla německá zástupkyně.

Klementová se domnívá, že největším problémem v Česku bývá, když menší firma přijde s převratným nápadem, který by se dal komerčně využít, ale nesežene peníze na uvedení svého záměru do praxe. V Česku není šance, že by netradiční projekty jako v zahraničí podpořili například investoři či banky. "Ti zatím chtějí jistoty," dodává ředitelka.

"V cizině podporují zajímavé projekty například fondy rizikového kapitálu nebo bývalí manažeři velkých firem, zvaní podnikatelští andělé. "Berou investování peněz do ne úplně jistých, ale nápaditých projektů jako hobby," dodala Klementová.

V mnoha státech západní Evropy, jako v Irsku, Finsku nebo Nizozemsku, podle ní financuje mnoho projektů stát. Ten podporuje například celoživotní vzdělávání, výzkum a vývoj ve školách a školství jako celek. Výsledky už jsou patrné po deseti i méně letech, kdy má například Finsko nejvíce patentů v hi-tech technologiích. Mnoho finských firem mezi sebou spolupracuje na výzkumných projektech, zahraniční firmy právě nejvíce ve Finsku či Irsku umisťují vlastní výzkumná centra. Že by do Česka firmy přenášely svoje vývojové základny, je zatím spíše výjimkou, ale na konferenci zaznělo, že rozvojové programy by to mohly změnit.

Klementová si myslí, že lídrem výzkumu by měly být univerzity. "Původní zákon zpeněžení vlastních výzkumných výsledků nepodporoval, ten stávající už komerční aktivity univerzitám umožňuje. Tím si školy vydělají například na modernější zařízení," soudí Klementová. "Na univerzitách by se mělo více vyučovat zásadám podnikání. Na většině technických škol si v tomto směru studenti nemohou svoje obzory rozšířit," uzavřela Klementová.