Stanovisko SMO k současné situaci v zemědělství

Každoročním problémům českého zemědělství lze předejít jeho restrukturalizací. Bohužel, řada farmářů dosud setrvává ve starých pozicích a svou intenzívní produkcí v extenzívních podmínkách se podílí na produkci drahých přebytků, na jejichž vývoz musí stát vynakládat každoročně značné prostředky. Tyto prostředky pak chybí už v beztak chudém rozpočtu resortu. Kromě toho, každý přebytek zemědělské produkce vytváří tlak na snížení cen, což paradoxně poškozuje opět samotné zemědělce, a to i v oblastech, kam intenzívní výroba na orné půdě skutečně patří.

Česká republika má o 50% vyšší podíl orné půdy než Evropa, přestože má horší přírodní podmínky než Evropa. Např. naše průměrná nadmořská výška je o třetinu vyšší. Tam, kde by měly být louky a pastviny jsou utráceny obrovské sumy za neefektivní zpracování orné půdy. Z tohoto pramení většina problémů, na které si zástupci části zemědělců stěžují, počínaje každoročními problémy s úrodou na jaře a konče pravidelnou nutnou likvidací přebytků na podzim. Nelogické to připadá nejenom Ministerstvu zemědělství, které musí spolu se Státním zemědělským intervenčním fondem nést obrovské náklady na likvidaci přebytků vyrobeného obilí a mléka.

Tyto a další názory zazněly na středečním (13.5.) celorepublikovém semináři Svazu marginálních oblastí, který se uskutečnil v Chrudimi za účasti zástupců Ministerstva zemědělství a Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky. Celým seminářem se prolínala diskuse o podobě a struktuře českého zemědělství ve vazbě na jeho budoucí konkurenceschopnost v rámci sjednocené Evropy. Jak zdůraznil ředitel VÚZE Doc.Ing. Tomáš Doucha, CSc., české zemědělství vstoupí zanedlouho do úplně nových podmínek evropského trhu, ovšem se starou, nedostatečně adaptovanou strukturou zemědělské výroby založenou na vysokém zornění zemědělské půdy v podhorských nebo dokonce horských oblastech a na výrobě mléka na orné půdě namísto jeho navázání na louky a pastviny. Jak uvedli zástupci Mze, současný i budoucí dotační systém je nastaven k omezení intenzívní výroby zemědělských plodin vmarginálních oblastech, snížení zornění a naopak zavedení konkurenceschopných výrob založených na extenzívním chovu přežvýkavců v kombinaci s dalšími aspekty multifunkčního zemědělství a společenskou objednávkou na kulturní vzhled venkovské krajiny. Farmáři se ohradili především proti možnosti přesunu prostředků z peněz na rozvoj venkova (HRDP) do přímých plateb na produkci. Zatímco u marginálních oblastí by to znamenalo obrání farmářů o celých 20 % jejich příjmů, pak tento transfer ve prospěch příznivých oblastí by znamenal přilepšení o pouhých 3,8 % přímých plateb, které se beztak promítnou do další nadprodukce.

Svaz marginálních oblastí nesouhlasí s jakýmikoliv přesuny prostředků z HRDP ve prospěch přímých plateb a plně stojí za dosavadní politikou Ministerstva zemědělství, která deklaruje nutnost předcházení nadprodukci snižováním zornění v LFA a návratem skotu do těchto oblastí. Právě zatravňování je mimo jiné financováno z HRDP.

Ing. Milan Boleslav, předseda Svazu marginálních oblastí